Ukončení "státní kategorie" a zdravotní pojištění
Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. Nicméně v případě výkonu zaměstnání se na zaměstnavatele vztahuje povinnost platit pojistné, které zaměstnavatel v rámci hromadné platby odvádí i za zaměstnance.
Zvýhodnění zaměstnanců při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že se na ně (resp. na jejich zaměstnavatele) nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu za podmínky, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc. Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Osoby, za které platí pojistné stát, představují v českém systému veřejného zdravotního pojištění více než polovinu populace. Evidence v této kategorii má tu nespornou výhodu, že se taková osoba nemusí o placení pojistného starat, a to ani tehdy, je-li zaměstnána. Zcela jinak však musí tyto osoby začít uvažovat v případě, když jim tato kategorie skončí. Z pohledu zdravotního pojištění je tedy "vyřešen" ještě celý kalendářní měsíc, ve kterém trvá toto zařazení třeba jen po část daného měsíce.
Uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém alespoň po jeho část trvala registrace ve "státní kategorii", nastává pro pojištěnce povinnost zabývat se řešením jeho pojistného vztahu, kdy se nabízejí tyto možnosti:
-
výkon zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZVZP"), tedy s příjmy ze závislé činnosti, zakládajícími účast na zdravotním pojištění a zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), nebo
-
zahájení podnikání jako OSVČ podle § 5 písm. b) ZVZP.
Není-li využita žádná z těchto alternativ, nezbývá pojištěnci, než se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit v roce 2023 měsíční pojistné 2 336 Kč.
Případně lze postupovat i cestou vynětí ze systému veřejného zdravotního pojištění, a to nejčastěji z těchto dvou důvodů:
-
z titulu výkonu výdělečně činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, nebo
-
z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Dnem odejmutí důchodu přestává být pojištěnec osobou, za kterou platí pojistné stát. Pokud je tato osoba zaměstnána, musí zaměstnavatel zabezpečit, aby byl dodržen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle příkladu.
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek byl poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně do dne 21. července 2023 včetně. Za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 800 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 10 kalendářních dnů v měsíci červenci, ve kterých netrvala "státní kategorie", tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce: PČ min VZ = (10 : 31) x 17 300 = 5 580,64 Kč, kde:
-
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
-
10 = počet kalendářních dnů, ve které netrvá v měsíci červenci evidence v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát
-
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
-
17 300 = výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v roce 2023
Jelikož je výší dosaženého příjmu překročena poměrná část minima, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného částka 6 800 Kč, dopočet do minima 17 300 Kč se v takových případech neprovádí.
Kdyby byl poživatel důchodu pouze osobou samostatně výdělečně činnou (tedy by nebyl zaměstnancem), přičemž by platil zálohy nižší než 2 722 Kč, pak od kalendářního měsíce, ve kterém je tento důchod odejmut, tedy v tomto případě od července, by musel začít platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, což je v roce 2023 právě částka 2 722 Kč.
MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ
Čerpá-li žena po ukončení mateřské dovolené bez přerušení rodičovskou dovolenou, resp. je jí bez přerušení návazně vyplácen rodičovský příspěvek, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět – musí být splněna základní podmínka, tedy aby tato osoba byla zařazena ve "státní kategorii" nepřetržitě. Zaměstnavatel oznámí kódem "U" až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, případně ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie skončí později.
Pokud však nastane například situace, kdy žena po ukončení mateřské dovolené čerpá řádnou dovolenou a teprve poté nastoupí na rodičovskou dovolenou, což znamená, že tato období "státních kategorií" na sebe plynule nenavazují, pak musí být použit kód "U" (ukončení mateřské dovolené) a poté kód "M", kterým se oznámí zdravotní…
