Podmínky uplatnění slevy na dani na manžela a změny u této slevy v roce 2024

2024.2.1

Podmínky uplatnění slevy na dani na manžela a změny u této slevy v roce 2024

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 2/2024

Dle původního znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP činí sleva na dani na manžela 24 840 Kč ročně. Tato sleva se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, přičemž dle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP poplatník nárok na zvýšenou slevu prokazuje buď průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Dle znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP platily do konce roku 2023 pro uplatnění slevy na manžela dvě základní podmínky, které musí být současně splněny:

• manžel žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a

• manžel nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Společně hospodařící domácností se dle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem uplatnit. Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v rámci tohoto daňového přiznání. Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manžela ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na dani na manžela, je stěžejní znát vlastní příjmy, které se pro účely přiznání této slevy zahrnují nebo nezahrnují do jejích vlastních příjmů. Dosud byl výčet těchto příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manželky, předmětem znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

V pokynu GFŘ č. D-59 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (v původním znění) uvádí:

• Vlastními příjmy manžela (manželky) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (nově v § 35bb odst. 4).

• Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

• U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

• U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů – např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP.

Příklad 1.

Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání vede daňovou evidenci a hodlá v daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit slevu na dani na manželku, která v roce 2023 pobírala rodičovský příspěvek a následně pobírá od října 2023 podporu v nezaměstnanosti ve výši 15 100 Kč/měsíc. Jiné příjmy manželka nemá.

Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2023 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Příklad 2.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2022 do konce března 2023 dočasně práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 4. 2023 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá.

Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2023 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.

Příklad 3.

Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti a hodlá uplatnit rovněž slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2023 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost. Získala však v roce 2023 příjem ve výši 2 450 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (dvojpokojový byt), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Ve smyslu znění pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2023 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023.

Příklad 4.

Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP i pro rok 2023. Manželka však v průběhu prosince 2023 zemřela.

V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele plnou výši roční slevy na dani na manželku (tedy i za prosinec 2023) ve výši 24 840 Kč.

A nyní k zásadním změnám v rámci novely č. 349/2023 Sb. ZDP. V § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se pouze uvádí, že jde o slevu na manžela. Veškeré podmínky pro uplatnění této slevy se přesouvají do nového znění ustanovení "§ 35bb – Sleva na manžela", kde se uvádí:

Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Dochází tak k výraznému omezení možnosti uplatnění slevy na dani na manžela ve vazbě na výši věku dítěte, které žije s poplatníkem a manželem ve společně hospodařící domácnosti. Zatímco do konce roku 2023 se první podmínka pro uplatnění slevy na manžela váže pouze na to, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pak nově od 1. 1. 2024 musí pro uplatnění slevy na manžela žít poplatník ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, ale navíc s vyživovaným dítětem ve věku do 3 let. Druhá podmínka pro uplatnění slevy na manžela týkající se vlastních příjmů manžela zůstává stejná i v novém řešení.

Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

V § 35bb odst. 4 ZDP je obsaženo zpřesnění výčtu příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manžela pro účely uplatnění slevy na manžela:

a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b) příspěvky na péči a na sociální služby,

c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Příklad 5.

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je v domácnosti a pečuje o dvě děti ve stáří 5 a 8 let. V průběhu roku 2023 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu do výše 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Souhrnná výše hrubé odměny z těchto dohod za kalendářní rok 2023 činí 67 000 Kč.

Ve smyslu znění pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky zahrnou i příjmy podléhající srážkové dani. Vzhledem k tomu, že souhrn těchto příjmů z dohod o provedení práce nepřevýší u manželky za rok 2023 částku 68 000 Kč, může poplatník v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění uplatnit za rok 2023 u svého zaměstnavatele rovněž slevu na dani na manželku v částce 24 840 Kč.

Pokud by k téže situaci došlo v roce 2024, slevu na manželku by nemohl poplatník uplatnit, protože poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem…