Příplatek za práci ve svátek

5.1.7.2 Příplatek za práci ve svátek

JUDr. Vladimír Treybal

Úpravu poskytování mzdy za práci ve svátek, náhradního volna a případné náhrady mzdy ve svátek obsahuje ustanovení § 115. Podle tohoto ustanovení:

• za dobu konání práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek,

• náhradní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek s možností dohodnout se se zaměstnancem na době jiné,

• za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,

• dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna, činí tento příplatek (k dosažené mzdě) nejméně 100 % průměrného výdělku,

• v případě, že zaměstnanec ve svátek nepracoval, ačkoli podle rozvrhu směn pracovat měl a mzda mu v důsledku toho ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu ušlé mzdy,

• pokud zaměstnavatel stanoví poskytování měsíční mzdy ve stále stejné výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny, pak v případě svátku připadajícího na tyto dny poskytuje zaměstnancům nekrácenou měsíční mzdu.

Jak již bylo řečeno ve stati o příplatku za práci přesčas (viz Příplatek za práci přesčas), připadne-li svátek na den pracovního klidu zaměstnance, přísluší mu za práci v tento den nejen mzda a náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek, ale i příplatek za práci přesčas.

Se zaměstnancem nelze dohodnout ani sjednat, že mzda a příplatek za práci ve svátek je již obsažena v jeho mzdě, a to ani se zaměstnancem vedoucím (nelze aplikovat ustanovení platné pro práci přesčas na práci ve svátek). Dojde-li však k souběhu práce ve svátek a práce přesčas u vedoucího zaměstnance, se kterým byla mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas, příplatek za práci přesčas mu nepřísluší.

Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele a podle dohodnutých podmínek si sami rozvrhují pracovní dobu, mzda a příplatek za práci ve svátek ani náhradní volno za tuto práci nepřísluší stejně jako náhrada ušlé mzdy ve svátek (§ 317).

Zaměstnanec do práce nejde

a) Vzhledem k tomu, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neuchází, obdrží celou nekrácenou měsíční mzdu, neboť výše měsíční mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci. Tento postup je však podmíněn zakotvením uvedeného principu ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

b) Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu mzdy, ale bude v případě svátku uplatňovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, jak vyplývá ze zákonného postupu.

c) U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

V den svátku zaměstnanec jde do práce

Nutno upozornit, že v případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.

a) Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek. Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.