Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2015

8.12.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2015

Ing. Miloš Hovorka

Tato praktická pomůcka pro vyplňování daňového přiznání za zdaňovací období (kalendářní rok) 2015 je členěna tak, jak předpokládáme, že bude členěn tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 22, platný pro zdaňovací období (kalendářní rok) 2014 (dále jen „DP”).

1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi

Postupovat podle pokynů k vyplnění DP č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 23 (dále jen „pokyny”).

2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)

Co se rozumí příjmy ze závislé činnosti je uvedeno v § 6 ZDP.

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP.

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP; tento příjem lze podle § 6 odst. 13 ZDP snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období tj. v roce 2014. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti z těchto států se postupuje podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR) nebo podle § 38f odst. 4 ZDP, který za zde stanovených podmínek umožňuje vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí i v případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění pro vyloučení dvojího zdanění neobsahuje metodu vynětí příjmů ze zdanění nýbrž metodu zápočtu daně zaplacené z těchto příjmů.

Pozor na to, že položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně u příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí použít.

Řádek 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Poplatník zde uvede údaje o výši příjmů, které zjistí např. z dokladu 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 23 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2015” (dále jen „Potvrzení”) vystaveného jednotlivými zaměstnavateli na základě žádosti poplatníka podle § 38j odst. 3 ZDP (toto Potvrzení je povinnou přílohou DP). Příjmy se zde uvedou v souladu s § 5 odst. 4 ZDP (ve vzoru Potvrzení se jedná o součet řádků 2., 4., a 5.).

Pokud poplatník využije postup uvedený v § 36 odst. 7 ZDP, to znamená, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, do daňového přiznání veškeré příjmy z dohod o provedení práce, u nichž byla v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 ZDP sražena daň, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Již sraženou daň tedy lze prostřednictvím daňového přiznání vrátit do hry, ale novinkou však od roku 2015 je, že do něho musí poplatník zahrnout veškeré příjmy z dohod o provedení práce, u nichž byla sražena daň, a nikoliv jenom některé podle svého výběru. Údaje o výši příjmů zjistí např. z dokladu 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 2 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2015” (toto potvrzení je také povinnou přílohou DP).

Řádek 32 – Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 ZDP

Na tomto řádku se uvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je z příjmů uvedených na řádku 31 povinen platit podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zaměstnavatel.

Pozor – částka odpovídající povinnému pojistnému se uvádí i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné (tuzemské) pojistné zaměstnavatel nemá (např. u daňového rezidenta, jde-li o příjmy ze zdrojů v zahraničí, nebo u daňového nerezidenta zaměstnaného v ČR, na kterého se nevztahuje povinné tuzemské sociální a zdravotní pojištění, resp. na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako v ČR). Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se podle § 6 odst. 12 ZDP rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

Řádek 33 – Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 ZDP

Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 ZDP (viz text výše).

Řádek 34 – Dílčí základ daně podle § 6 ZDP (ř. 31 + ř. 32 – ř. 33)

Částka vypočtená výše uvedeným způsobem, kterou poplatník na tento řádek uvede, tvoří dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti.

Řádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP

Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku podle § 38c ZDP). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP. Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 ZDP, základ daně a ztráta

Řádek 36 – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (ř. 34)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 34.

Řádek 36a – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP po vynětí (ř. 36 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 ZDP nebo ř. 36)

Na tento řádek se uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 ZDP (řádek 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí (vyjímané příjmy se uvedenou v souladu s § 6 odst. 13 ZDP). V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 36.

Podle § 38f odst. 4 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 (daňovým rezidentům) od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je poplatníkem uvedeným v § 2 (poplatník daně z příjmů fyzických osob) nebo v § 17 (poplatník daně z příjmů právnických osob), a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení § 38 odst. 1 ZDP. Jednoduše řečeno, je možno při splnění výše uvedených podmínek vyjmout ze zdanění v ČR příjem ze závislé činnosti ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění i v tom případě, že pro vyloučení dvojího zdanění tohoto příjmu smlouva neobsahuje metodu vynětí, ale metodu zápočtu daně zaplacené v zahraničí (např. smlouva s Rakouskem, Irskem nebo Slovenskem). Pokud je to pro poplatníka výhodnější, tak může postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a uplatnit metodu zápočtu daně podle smlouvy.

Řádek 37 – Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (ř. 113 přílohy č. 1 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 113 přílohy č. 1 k DP (viz dále).

Řádek 38 – Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 ZDP

Poplatník na tomto řádku vyplní úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Je třeba si prostudovat § 8 ZDP a zjistit, co se za příjmy z kapitálového majetku rozumí a kdy nepodléhají zdanění zvláštní sazbou daně a je tak povinností poplatníka je vypořádat jejich zdanění sám prostřednictvím podaného DP.

Pokud například budou poplatníkovi plynout ze zdrojů na území ČR kromě příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) ZDP ostatní příjmy v § 8 uvedené, tak jsou tyto zdaňovány někým jiným než poplatníkem (ZDP pověřenou osobou) a to zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Poplatník sám má do svého DP na tento řádek uvést například [podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP] úroky ze zápůjčky, kterou poskytl [základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 až 2394 NOZ (občanského zákoníku)], úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, to znamená, že se na tento řádek uvedou úroky z peněžních prostředků na účtu, který je podle podmínek toho, kdo ho vede, určen k podnikání, dále se na tento řádek uvedou vyinkasované úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení a to například i u živnostníka nebo jiného poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud tyto úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení s touto činností souvisí. To znamená, že se zahrnují na tento řádek a nikoliv na řádek 101 přílohy č. 1 k DP jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Tyto příjmy uvede na tento řádek poplatník nesnížené o výdaje, protože to je stanoveno v § 8 odst. 5 ZDP. Novinkou však zde od roku 2015 je, že u příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.

Pokud si např. poplatník vezme v roce 2015 zápůjčku, ze které zaplatí úrok 10 000 Kč s tím, že sám poskytne jinému vydlužiteli zápůjčku, ze které mu vydlužitel zaplatí v roce 2015 úrok 11 000 Kč, bude základem daně částka 11 000 – 10 000 = 1 000 Kč.

Optimalizace u příjmů z kapitálového majetku mezi manžely je možná, a to za podmínek uvedených v § 8 odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

Pozor zde na to, že je na tento řádek třeba zahrnout například i úroky z bankovních účtů v zahraničí – v rámci fungující mezinárodní spolupráce s jinými státy se čeští správci daně mohou dozvědět o účtech poplatníka v zahraničí (a to i u účtů pro soukromou potřebu a nikoliv pro podnikání) a o výnosech z nich.

Řádek 39 – Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 ZDP (ř. 206 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 206 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 40 – Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP (ř. 209 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 209 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 41 – Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).

Řádek 41a – Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP po vynětí (ř. 41 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 ZDP nebo ř. 41)

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7§ 10 ZDP (řádek 41) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7§ 10 ZDP. Kladnou hodnotu lze dále použít pro odečet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 ZDP. V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 41. Záporná částka je ztrátou, kterou je třeba přenést na řádek 61, 4. oddílu, základní části DP na stranu 2. U příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, je třeba zjistit, jestli tato smlouva umožňuje metodu vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR).

Řádek 42 – Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a)

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a), který je základem daně. Pokud je řádek 41a záporný, uvede zde poplatník pouze hodnotu z řádku 36a. To znamená, že základ daně je v takovém případě tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 ZDP.

Řádek 43 – Úhrn příjmů podle § 6 ZDP od všech zaměstnavatelů po vynětí (ř. 31 – úhrn vyňatých příjmů podle § 6 ZDP od všech zaměstnavatelů)

Na tento řádek poplatník uvede rozdíl úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů ze závislé činnosti a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí ze závislé činnosti. Řádek vyplní pouze v případě výpočtu solidárního zvýšení daně.

Řádek 44 – Uplatněná výše ztráty – vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn uplatňované daňové ztráty, ale maximálně však jen do výše částky uvedené na řádku 41a. Za zdaňovací období 2015 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Poplatník uplatňující daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období podle § 34 odst. 1 ZDP uvede do samostatné přílohy údaje podle pokynů. Doporučený vzor přílohy pro poplatníky uplatňující daňovou ztrátu je uveden na internetových stránkách finanční správy: http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5405-P6_1.pdf?201410012055.

Řádek 45 – Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 – ř. 44)

Poplatník na tomto řádku uvede vypočtený rozdíl (řádek 42 – řádek 44).

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Řádek 46 – Částka podle § 15 odst. 1 ZDP (hodnota poskytnutého bezúplatného plnění – daru/darů)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou hodnotu bezúplatného plnění (například daru), které poskytl podle podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.

Od roku 2015 se v tomto ustanovení větě první slova „financování vědy a vzdělávání, výzkumných a vývojových účelů, kultury” nahrazují slovy „vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu”. Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se tak slovo „financování”, které by mohlo navozovat zužující výklad, zrušuje tak, aby nedocházelo ke sporům, zda bude nezdanitelnou částí i dar ve věcné podobě (dary v podobě knih, sbírkových předmětů či uměleckých děl, jsou vcelku běžné).

Dále se od roku 2015 v textu tohoto ustanovení uvádí, že jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč (limity zůstávají, upřesňuje se pouze text před nimi).

Dále se zde doplňuje, že poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Bude-li se např. jednat o dar poskytnutý ze společného jmění manželů na zákonem stanovené účely ve výši 10 000 Kč, může odpočet uplatnit v plné výši buď jen manžel, nebo jen manželka, anebo např. manžel odečte 2 000 Kč, manželka zbývajících 8 000 Kč. Záleží na jejich rozhodnutí.

Limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

Od základu daně lze za zde stanovených podmínek odečíst hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění v úhrnu však nejvýše 15 % ze základu daně.

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění v roce 2015 musí přesáhnout 2 % ze základu daně na řádku 42 anebo činit alespoň 1 000 Kč (jedná se o posuzování těchto limitů v úhrnu za všechna poskytnutá bezúplatná plnění a nikoliv o jednotlivé posuzování za každé poskytnuté bezúplatné plnění).

V pokynu GFŘ D-22 je v této souvislosti uvedeno, že

„1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

2. Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 ZDP a § 23 odst. 6 ZDP). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

3. Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

4. Dárci krve, který uplatňuje nezdanitelné části základu daně za zdaňovací období 2014, nepřísluší nárok na finanční ani jinou úhradu s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. cestovní náklady), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách).

Od zdaňovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle zákona o specifických zdravotních službách.

5. Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.”

Řádek 47 – Částka podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (odečet úroků z úvěrů na bytové potřeby)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou výši úroků (při splnění podmínek v § 15 odst. 3 a 4 ZDP) zaplacených v roce 2015 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru uvedenou v potvrzení stavební spořitelny nebo banky [z § 21e odst. 1 ZDP vyplývá, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky]. Toto potvrzení je povinnou přílohou DP. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně podle těchto odstavců ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (její definice je v § 21e odst. 4 ZDP a pro účely daní z příjmů se jí rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby) nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky (25 000 Kč) za každý měsíc placení úroků.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 až § 1222 NOZ).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.”

Řádek 48 – Částka podle § 15 odst. 5 ZDP (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření)

Na tomto řádku poplatník uvede a od základu daně ve zdaňovacím období 2015 může odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období 2015 sníženému o 12 000 Kč,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění (ověřit si v § 6 odst. 16 ZDP, jde-li o ni) nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2015, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období 2014 sníženému o 12 000 Kč; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč. Zavedením doplňkového penzijního spoření došlo k uzavření stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Stávajícím účastníkům bylo umožněno buď setrvat v tzv. transformovaných fondech, nebo dobrovolně přejít do nového doplňkového penzijního spoření (§ 191 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů). Z důvodu zachování daňových výhod penzijního připojištění se státním příspěvkem při přechodu na doplňkové penzijní spoření se od roku 2015 zde doplnilo, aby v případě takového přechodu bylo možno upravovat o zákonem daný limit 12 000 Kč součet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvků na doplňkové penzijní spoření v roce přechodu. Například poplatník je od ledna do dubna účasten penzijního připojištění, od května převede svoje prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1 500 Kč u obou produktů. Za první čtyři měsíce zaplatil 6 000 Kč příspěvků, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 12 000 Kč. Proto může při splnění ostatních podmínek uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6 000 Kč, tzn., od celkového součtu příspěvků zaplacených v daném roce na oba produkty odečte zákonem uvedený limit 12 000 Kč.

Potvrzení od penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o těchto platbách je povinnou přílohou k DP.

Řádek 49 – Částka podle § 15 odst. 6 ZDP (životní pojištění)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 6 ZDP) uplatňovanou výši pojistného, které zaplatil na své soukromé životní pojištění [jeho definice je v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] uvedenou v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2015 (potvrzení je přílohou DP). Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2015, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Od roku 2015 došlo v § 15 odst. 6 ZDP ke zpřísnění podmínek pro odpočet pojistného na soukromé životní pojištění od základu daně a to tak, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Z bodu 11 přechodných ustanovení novely ZDP pro rok 2015 ale vyplývá, že ve zdaňovacím období roku 2015 se má za to, že podmínky podle ustanovení § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném ode dne 1. ledna 2015, jsou splněny ode dne 1. ledna 2015, pokud před 1. dubnem 2015 bude smlouva soukromého životního pojištění upravena tak, aby splňovala podmínky podle ustanovení § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném ode dne 1. ledna 2015.

Řádek 50 – Částka podle § 15 odst. 7 ZDP (zaplacené odborové příspěvky)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 7 ZDP), pokud je členem odborové organizace, uplatňovanou výši zaplacených členských příspěvků v roce 2015 odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 18 a násl. ZP). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období 2015 (potvrzení odborové organizace sice není povinnou přílohou DP, ale je dobré ho jako přílohu DP spolu s DP podat).

Řádek 51 – Částka podle § 15 odst. 8 ZDP (úhrada za další vzdělávání)

Na tomto řádku poplatník uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 8 ZDP, které jsou v roce 2015 nezměněny) uplatňovanou výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 172/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximálně však do výše 10 000 Kč za zdaňovací období 2015 (u poplatníka se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením maximálně 15 000 Kč).

Zaměstnanec zde uvede tyto úhrady pouze v případě, že nebyly hrazeny zaměstnavatelem.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP zde uvede tyto částky pouze v případě, že je v roce 2015 neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, což uplatnit takto mohl. Poplatník vedoucí v roce 2015 daňovou evidenci nebo vedoucí účetnictví by měl preferovat uplatnění těchto úhrad jako daňového výdaje, protože takto dojde i ke snížení vyměřovacího základu pro odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Variantu odpočtu těchto úhrad na tomto řádku od základu daně by měl preferovat poplatník uplatňující daňové výdaje procentem z příjmů.

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodnikvalifikace.cz/.

Pozor na to, že podle § 15 odst. 9 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se základ daně podle odstavců 1 až 8 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5
Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

  • - identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Řádek 52 – Částka podle § 34 odst. 4 ZDP (výzkum a vývoj)

Poplatník zde uvede uplatňovanou výši výdajů (nákladů) vynaložených v roce 2015 na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Podle § 34 odst. 4 ZDP lze od základu daně odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a to za podmínek stanovených § 34a až 34d ZDP.

Podle § 34a ZDP se zvýhodňuje přírůstek nákladů na výzkum a vývoj.

Proto náklady na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu vynaložené oproti roku 2014 ve stejné výši nebo menší budou podpořeny ve výši 100 % a přírůstek nákladů ve výši 110 %.

Pro konstrukci odpočtu jsou zásadní „výdaje vynaložené v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnované do odpočtu”, což je pojem definovaný v § 34b ZDP.

Podle § 34b ZDP jsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu také:

  • - výdaje (náklady) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a), např. v podobě experimentální či teoretické práce, projekční a konstrukční práce, návrhu technologií,
  • - výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory.

Na druhou stranu nejsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu výdaje vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje.

V ustanovení § 34c ZDP je definován projekt výzkumu a vývoje, jako základní formální náležitost pro uplatnění odpočtu od základu daně. Projektem se rozumí písemný dokument, který může být v listinné i elektronické podobě. Projekt musí být vždy schválen před zahájením prací na jeho realizaci, musí být opatřen podpisem odpovědné osoby, tj. osoby, která odpovídá za splnění podmínek daných zákonem o daních z příjmů pro uplatnění odpočtu. V ZDP není speciálně definován pojem výzkumu ani vývoje. Definice těchto pojmů zcela navazují na definiční vymezení uvedené v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.

Tak jako v roce 2014 bude moci i pro rok 2015 poplatník, který má pochybnosti o tom, které výdaje vynakládané na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze nebo nelze zahrnout do odpočtu od základu daně, požádat podle § 34e ZDP svého správce daně o rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (správní poplatek činí 10 000 Kč).

Řádek 52a – Částka podle § 34 odst. 4 ZDP (odpočet na podporu odborného vzdělávání)

Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f§ 34h ZDP.

V praxi je třeba při uplatňování tohoto odpočtu postupovat nejen podle výše uvedených ustanovení ZDP, ale i podle „Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2014)”, která stanovuje další podrobnější podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu.

Řádek 53 – Další částky

Do bílého pole tohoto řádku má poplatník uvést název uplatňované částky. Která by to ale měla podle ZDP být?

Řádek 54 – Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně

Uvede se zde úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které poplatník uplatňuje v souladu s § 15 a § 34 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 52a + ř. 53)

Řádek 55 – Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně

Poplatník na tomto řádku uvede částku vypočtenou jako rozdíl (ř. 45 – ř. 54). V případě, že vypočtená nebo přenesená hodnota je záporná, uvede se na tomto řádku 0.

Řádek 56 – Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

Uvede se zde základ daně z řádku 55 zaokrouhlený na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP.

Řádek 57 – Daň podle § 16 ZDP

Uvede se zde daň podle § 16 ZDP, která činí 15 % ze základu daně uvedeného na řádku 56.

4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta

Řádek 58 – Daň podle § 16 ZDP (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 k DP

Na tento řádek poplatník přenese údaj uvedený na řádku 57 nebo v případě, že má příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých se uplatňuje pro vyloučení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí, přenese na tento řádek vypočtený údaj z řádku 330 Přílohy č. 3 k DP – „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f ZDP)”.

Řádek 59 – Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP

Na tento řádek poplatník uvede 7 % z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na ř. 43 a ř. 114 přílohy č. 1 k DP a 48násobkem průměrné mzdy. Pro výpočet použije hodnoty bez příjmů, u kterých uplatňujete metodu vynětí. (Pro rok 2015 je 48násobek průměrné mzdy 1 277 328 Kč).

Pozor na to, že podle § 16a odst. 3 ZDP platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP!

Řádek 60 – Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58 + 59)

Uvede se zde úhrn podle pokynů na řádku, který tvoří celkovou výši vypočtené daně podle zákona a daňového řádu.

Řádek 61 – Daňová ztráta – zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka mínus

Na tento řádek se přenese údaj o daňové ztrátě uvedený na řádku 41a. Údaj se uvede v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus.

5. ODDÍL – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

Řádek 62 – Slevy celkem podle § 35 odst. 1 ZDP

Při splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkovi daň za zdaňovací období 2015 snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 ZDP desetinné číslo. Napomoci při výpočtu může příklad, který bude pro rok 2015 publikován na webové adrese finanční správy. Nebo je možné již předtím využít příklad na výpočet těchto slev uvedený v pokynech pro vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2015.

Řádek 63 – Sleva podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky)

Uplatňuje-li poplatník slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky) zahrne ji na tento řádek.

Tabulka č. 1 Údaje o manželce (manželovi)

V této tabulce vyplní poplatník údaje o své (svém) manželce (manželovi) žijící (žijícím) s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), avšak jen v případě, že uplatňuje na ni (něho) slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Řádek 64 – Základní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

Poplatník na tomto řádku uvede částku 24 840 Kč.

Tato částka se nijak nekrátí a je jedno, že poplatník měl například zdanitelné příjmy jenom po část roku 2015 a nikoliv po celý rok.

Řádek 65a) – Sleva na manželku / manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za rok 2015 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) nebyla (nebyl) v roce 2015 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2015, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2015, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu na tomto řádku slevu na dani ve výši 2 070 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Pozor – posuzuje se (hrubý) příjem a nikoliv zisk a co se do vlastního příjmu nezahrnuje je stanoveno v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (doporučuje se prostudovat si k tomu také pokyn GFŘ D-22).

Pozor na to, že podle § 35ca ZDP platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (tzn. výdaje příslušným procentem z příjmů) nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 (tzn. výdaje ve výši 30 % z příjmů) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, tak si nemůže slevu na manželku (manžela) uplatnit!

Řádek 65b) – Sleva na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, která (který) je držitelem průkazu ZTP/P

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani ve výši 49 680 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá výše uvedený vlastní příjem přesahující za rok 2015 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) byla (byl) v roce 2015 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2015, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2015, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu a držby průkazu ZTP/P na tomto řádku slevu na dani ve výši 4 140 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Nemožnost uplatnit slevu na manželku (manžela) v případě, že dojde u poplatníka k výše uvedené situaci v § 35ca ZDP zde platí také.

Řádek 66 – Základní sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku základní slevy na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobíral-li po celý rok 2015 invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2015 splněny pouze několik kalendářních měsíců, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 210 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 67 – Rozšířená sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku rozšířené slevy na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobíral-li po celý rok 2015 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2015 splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2015, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 420 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 68 – Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku ve výši 16 140 Kč, byl-li po celý rok 2015 držitelem průkazu ZTP/P. Jestliže byl držitelem tohoto průkazu v roce 2015 pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 1 345 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byl držitelem průkazu ZTP/P.

Řádek 69 – Sleva na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

Pokud se poplatník v roce 2015 po celý rok soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, tak uvede na tomto řádku ve sloupci počet měsíců číslo 12 a ve vedlejším sloupci částku 4 020 Kč. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tyto podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2015, uplatní poplatník slevu na dani na studenta ve výši 335 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 69a – Sleva za umístění dítěte podle § 35ba písm. g) ZDP

Podmínky pro uplatnění slevy za umístění dítěte jsou dále stanoveny v § 35bb ZDP takto:

㤠35bb

Sleva za umístění dítěte

(1) Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24.

(2) Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

(3) Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

(4) Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (pro rok 2015 to je 9 200 Kč).

(5) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.”

Zákonem č. 127/2015 Sb. účinným od 4. 6. 2015 Sb. se v § 35bb odst. 1 slova „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona” nahrazují slovy „předškolním zařízení”.

Dále se v § 35bb doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona.”

Z přechodného ustanovení zákona č. 127/2015 Sb. vyplývá, že pro zdaňovací období započatá do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 3. 6. 2015) se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. použije se ZDP, ve znění účinném před 4. 6. 2015).

Potvrzení zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky podle školského zákona (od 4. 6. předškolního zařízení) o výši výdajů za umístění dítěte je povinnou přílohou DP.

Pozor na to, že podle § 35ba odst. 2 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b)e) – tedy o částky uvedené na řádcích 65a) až 68 a 69a DP – pouze, pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

- identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Řádek 70 – Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP, které v tomto daňovém přiznání na řádcích 62 až 69 uplatňuje (ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69 + 69a).

Řádek 71 – Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl (ř. 60 – ř. 70). Pokud při výpočtu vyšlo záporné číslo, do řádku se uvede 0 (u těchto slev nemůže vzniknout daňový bonus).

Tabulka č. 2 Údaje o dětech žijících ve společně hospodařící domácnosti

Údaje bude v této tabulce vyplňovat poplatník v případě, že uplatňuje za rok 2015 daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) podle § 35c ZDP.

Vzhledem k tomu, že doposud není tiskopis DP pro rok 2015 k dispozici, je na internetových stránkách finanční správy výpočtová tabulka reagující na zvýšení daňového zvýhodnění od roku 2015 na druhé dítě a na třetí a každé další dítě, kde je u vyživovaného dítěte (vyživovaných více dětí) uvedeno:

Příjmení a jméno prvního dítěte Rodné číslo Počet měsíců ve výši na jedno dítě Počet měsíců ve výši na jedno dítě se ZTP/P
Příjmení a jméno druhého dítěte Rodné číslo Počet měsíců ve výši
na druhé dítě
Počet měsíců ve výši na druhé dítě se ZTP/P
Příjmení a jméno třetího dítěte Rodné číslo Počet měsíců ve výši na třetí a další dítě Počet měsíců ve výši na třetí a další dítě se ZTP/P

Bude uveden samozřejmě i celkový výpočet daňové zvýhodnění, který se má v současnosti přenést z této tabulky na řádek 72 DP.

Řádek 72 – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Na tomto řádku poplatník podle § 35c ZDP uvede výši daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a to ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 ročně na třetí a každé další dítě. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Pokud byly splněny podmínky jen několik kalendářních měsíců v roce 2015 lze uplatnit 1/12 výše uvedených částek za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny (v případě narození dítěte nebo zahájení studia je však daňové zvýhodnění za příslušný kalendářní měsíc i v případě, když den narození nebo zahájení studia nebyl na jeho počátku).

V současnosti platí, že se zde přenese údaj z výše uvedené výpočtové tabulky.

Pozor na to, že opět podle § 35c odst. 5 ZDP platí, že poplatník uvedený v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Pozor také na to, že podle § 35ca ZDP platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (tzn. výdaje příslušným procentem z příjmů) nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 (tzn. výdaje ve výši 30 % z příjmů) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, tak si nemůže daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatit!

Řádek 73 – Sleva na dani na vyživované dítě (částka z ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71)

Na tento řádek poplatník uvede výši daňového zvýhodnění, které může uplatnit ve formě slevy na dani (jde o částku z řádku 72 maximálně do výše daně na řádku 71).

Řádek 74 – Daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě

Poplatník na tento řádek uvede daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě, tj. rozdíl daně na řádku 71 a uplatněné slevy na dani na řádku 73 (ř. 71 – ř. 73).

Řádek 75 – Daňový bonus

Na tomto řádku uvede poplatník rozdíl daňového zvýhodnění na vyživované dítě na řádku 72 a slevy na dani na vyživované dítě na řádku 73 (ř. 72 – ř. 73), jehož výsledkem je výše daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Musí však být také splněny další podmínky stanovené v § 35c odst. 4 ZDP – například zdanitelný příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 musí být za rok 2014 alespoň ve výši 55 200 Kč.

Pozor na to, že se do limitu 55 200 Kč nezapočítávají příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění!

Řádek 76 – Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d ZDP (včetně případného doplatku na daňovém bonusu)

Poplatník zde uvede úhrn měsíčních daňových bonusů, které mu jako zaměstnanci byly zaměstnavatelem vyplaceny za zdaňovací období 2015. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2015 jednotlivými zaměstnavateli.

6. ODDÍL – Dodatečné daňové přiznání

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno dodatečné daňové přiznání za rok 2014 a to podle pokynů uvedených k řádkům 78 až 83.

7. ODDÍL – Placení daně

Řádek 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani)

Na tento řádek poplatník uvede úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti požitků (po slevách na dani), které mu byly sraženy všemi zaměstnavateli. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2015 jednotlivými zaměstnavateli. Zálohy uvede poplatník v souladu s § 5 odst. 4 ZDP. V případě, že bylo poplatníkovi provedeno roční zúčtování, uvede částku sražených záloh sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Řádek 85 – Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem

Poplatník zde uvede souhrn záloh, které zaplatil, v průběhu zdaňovacího období 2015 nebo části zdaňovacího období 2015, za něž je podáváno daňové přiznání, včetně přeplatku použitého jako záloha na daň podle daňového řádu.

Řádek 86 – Zaplacená daň stanovená paušální částkou podle § 7a ZDP

Pokud byla poplatníkovi na rok 2015 stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, tak ji uvede na tomto řádku a započte na výslednou daňovou povinnost, podává-li daňové přiznání podle povinnosti stanovené v § 7a odst. 5 ZDP.

Řádek 87 – Sražená daň podle § 36 odst. 6 ZDP (státní dluhopisy)

Je-li poplatníkem daňový rezident a má-li úrokové příjmy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, uvede na tomto řádku částku sražené daně.

Řádek 87a – Sražená daň podle § 36 odst. 7 ZDP

Do tohoto řádku poplatník uvede sraženou daň podle § 36 odst. 7 ZDP pouze z příjmů podle § 6 odst. 4 ZDP.

Řádek 87b – Sražená daň podle § 36 odst. 8 ZDP

Daňový nerezident, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, na tomto řádku také uvede částku sražené daně, která mu byla sražena u příjmů vymezených v ustanovení § 36 odst. 8 ZDP.

Řádek 88 – Zajištěná daň plátcem podle § 38e ZDP

Pokud je poplatník daňovým nerezidentem, uvede na tomto řádku částku, kterou mu plátce daně srazil podle § 38e ZDP na zajištění daně.

Řádek 89 – Sražená daň podle § 38f odst. 12 ZDP

Daňový rezident na tomto řádku uvede částku daně, která mu byla z příjmů úrokového charakteru (§ 38fa ZDP) v zahraničí sražena. O sraženou daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze snížit podle § 38f ZDP daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

Řádek 90 – Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 2 ZDP

Poplatník uvede, podává-li daňové přiznání, na tomto řádku výši daně tvořící zálohu na daň daňové povinnosti při insolvenčním řízení podle podmínek uvedených v § 38gb ZDP.

Řádek 91 – Zbývá doplatit (ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 88 – ř. 89 – ř. 90): (+) zbývá doplatit, (-) zaplaceno více

Poplatník provede výše uvedený výpočet a vypočtenou částku uvede na tento řádek. Kladná částka znamená, že zbývá na dani doplatit vypočtenou částku. Záporná částka znamená, že bylo za zdaňovací období 2015 zaplaceno více. O přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti, která je součástí DP a je uvedena na 4 straně tiskopisu DP.

Nezapomenout, že podle § 38b ZDP platí, že daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

Přílohy daňového přiznání

Součástí DP jsou i přílohy vyznačené v tiskopise DP, přitom poplatník přikládá k DP pouze ty přílohy, které u něj přicházejí v úvahu. Prohlášení o pravdivosti a úplnosti uvedených údajů, které je na straně 4 DP, podepisuje poplatník. V případě, že má zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce, podepisuje prohlášení tento zástupce.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

Na straně 4 tiskopisu DP se nachází žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob a stačí postupovat podle pokynu, který je zde srozumitelný.

Příloha č. 1 – Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP – č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 11)

Co se rozumí příjmy ze samotné činnosti je stanoveno v § 7 ZDP a je proto třeba si v něm ověřit, zda o takový příjem jde.

Podle § 7 ZDP platí, že

„(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) příjem ze živnostenského podnikání,

c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění

d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c) příjem z výkonu nezávislého povolání.”

V pokynu GFŘ D-22 je v souvislosti s výše uvedeným ustanovením uvedeno, že

„K § 7

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona), nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.

2. Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 NOZ.

K § 7 odst. 1 písm. a)

1. Zemědělskou výrobou včetně lesního a vodního hospodářství s odvoláním na § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství”), se rozumí

a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, propachtovaných nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozované bez pozemku,

b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,

c) produkce chovných a plemenných zvířat, využití jejich genetického materiálu a získávání zárodečných produktů, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b),

d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,

e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, pokud je konečným produktem zemědělský produkt uvedený v Příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie,

f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,

g) hospodaření v lese podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,

h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely. Dále se za zemědělskou výrobu považuje zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.

2. Příjmy poplatníka – zemědělského podnikatele (dříve samostatně hospodařící rolník) ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, jsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP. Příjmy poplatníka ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem (§ 2e odst. 2 zákona o zemědělství), se posuzují jako příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

3. Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k jeho zemědělské výrobě.

4. Neuplatní-li poplatník k příjmům ze zemědělské výroby podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona nebo § 10 odst. 1 písm. a) zákona výdaje v prokázané výši, může podle § 7 odst. 7, resp. podle § 10 odst. 4, zákona uplatnit výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Od roku 2015 lze výdaje uplatněné 80 % z dosažených příjmů uplatnit do částky stanovené zákonem.”

Poplatník uvede do následujících řádků této přílohy příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP a to jak příjmy ze zdrojů na území České republiky, tak i příjmy ze zdrojů v zahraničí a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP. To znamená, že pokud poplatník vede účetnictví, použije kursy devizového trhu vyhlášené ČNB uplatňované v jeho účetnictví podle účetních předpisů, a pokud nevede účetnictví, použije jednotný kurs stanovený podle § 38 odst. 1 ZDP, jestliže nevyužije kursy devizového trhu vyhlášené ČNB uplatňované podle účetních předpisů. Jednotný kurs za rok 2015 bude vyhlášen v prvním čísle Finančního zpravodaje v lednu 2016.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely ZDP rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí snížené o související výdaje stanovené podle ZDP ve skutečné výši nebo procentem z příjmů. Přitom podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze u daňového rezidenta za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů vyňatých podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uznat výdaje převyšující tyto příjmy. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít.

Pozor na určité specifické druhy příjmů, kdy například z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), a to

a) u vlastníka (pronajímatele), který vede účetnictví, v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle předpisů upravujících účetnictví, při respektování věcné a časové souvislosti,

b) u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.

Nepeněžní příjem je podle § 23 odst. 6 písm. a) ZDP také

a) u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení, za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem; toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,

2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení, které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele); toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,

3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu; toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.

Více je k této problematice možno se dočíst v Pomůcce pro vyplňování DPPO 2015, kde je i řada příkladů.

Z pokynu GFŘ D-22 k bodu 4 k § 23 odst. 6 ZDP vyplývá, že příjmem podle ZDP je i DPH, kterou plátce DPH uplatní jako nárok na odpočet daně při změně režimu podle § 79 odst. 1 až 3 ZDPH v souvislosti s registrací plátce. Podle bodu 5 tohoto pokynu dále platí, že DPH není příjmem podle bodu 4., jestliže poplatník při uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty sníží

a) vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku o poměrnou část DPH podle § 79 odst. 1 až 3 ZDPH způsobem uvedeným v pokynu GFŘ D-6 k § 29 ZDP v bodu 3.,

b) hodnotu zásob o uplatněný odpočet DPH, vede-li účetnictví.

Z bodu 6 pokynu také vyplývá, že podle bodů 4. a 5. se postupuje obdobně i v případě úpravy odpočtu DPH podle § 78 až 78c ZDPH a vyrovnání odpočtu DPH podle § 77 ZDPH, pokud je zvyšován nárok na odpočet daně, a to ve zdaňovacím období, kdy o úpravě nebo vyrovnání odpočtu bylo účtováno nebo evidováno v daňové evidenci.

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP)

V tabulce poplatník vybere jednu z předtištěných možností a v rámečku označí odpovídající variantu křížkem. Pokud například poplatník vede za rok 2015 daňovou evidenci, tak v rámečku „Vedu daňovou evidenci” do bílého pole označí křížek.

Řádek 101 – Příjmy podle § 7 ZDP

Do tohoto řádku poplatník uvede úhrn příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, které za zdaňovací období 2015 ovlivňují základ daně. Kdo vedl daňovou evidenci podle § 7b ZDP, zjistí údaje z této evidence, a kdo uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP, zjistí údaje o příjmech ze záznamů o příjmech podle § 7 odst. 8 ZDP.

Společník společnosti zde uvede i svůj podíl na společných příjmech ze společnosti.

Úprava společnosti je obsažena od roku 2014 v § 2716 a násl. NOZ, kde ze základních ustanovení (§ 2716) vyplývá, že zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.

Ustanoveními o společnosti se nahrazuje dosavadní úprava sdružení v § 829 a násl. ObčZ, platného do roku 2013.

Podstata společnosti je ve smluvním závazku alespoň dvou osob sdružit za společným účelem činnosti nebo věci, anebo obojí. Společný účel není předepsán, může být tedy v mezích právního řádu jakýkoli, hospodářský (výdělečný) i nevýdělečný.

Pokud se tedy v ZDP od roku 2014 hovoří o společníkovi společnosti, tak se tím v návaznosti na nových občanský zákoník nemyslí např. společník s. r. o., nýbrž společník výše definované „společnosti” (dříve účastník sdružení bezprávní subjektivity).

Od roku 2015 platí, že příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

Pozor ale na to, že v návaznosti na od roku 2015 nové znění § 36 odst. 7 ZDP si daňový rezidenti České republiky již nebudou moci tyto příjmy zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání, uplatnit proti nim například výdaje procentem z příjmů, odpočitatelné položky od základu daně a slevy na dani a sraženou daň započítat na celkovou daň v daňovém přiznání (v roce 2014 taková možnost v § 36 odst. 7 ZDP byla).

Řádek 102 – Výdaje související s příjmy podle § 7 ZDP

Do tohoto řádku poplatník uvede úhrn výdajů souvisejících s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, které za zdaňovací období 2015 ovlivňují základ daně. Jde zde tedy o daňově uznatelné výdaje podle pravidel uvedených v § 24 a § 25 ZDP. Pomoci zde může hodně také pokyn GFŘ D-22, který je publikován ve Finančním zpravodaji č. 3/2015. Kdo vedl daňovou evidenci podle § 7b ZDP zjistí údaje pro tento řádek z této evidence, protože v ní mají být (podle tohoto ustanovení) vedeny údaje o uplatňovaných daňových výdajích.

Poplatník vedoucí v roce 2015 daňovou evidenci podle § 7b ZDP si může jako daňový výdaj za podmínek stanovených v § 24 ZDP uplatnit výdaje, které vynaložil pro účely svého podnikání, a přitom i tyto výdaje v roce 2015 zaplatil. Jde například o zaplacené částky:

- za nákup zboží a materiálu,

- na mzdy zaměstnancům,

- za odvody na sociální a zdravotní pojištění za tyto zaměstnance,

- za příspěvky právnickým osobám za členství v nich, pokud je povinné nebo je členství nutnou podmínkou k provozování činnosti, Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, organizacím zaměstnavatelů,

- za nájemné nebytových prostor a služby spojené s jeho užíváním (elektřina, teplo, plyn, voda, úklid apod.); lze uplatnit i poměrnou část připadající například na místnost, která je v bytě a je využívána pro účely podnikání,

- za opravy vynaložené nájemcem, pokud tak jsou povinností nájemce podle smlouvy,

- za pořízení software a jiného nehmotného majetku a to bez ohledu na výši pořizovací ceny,

- za pořízení samostatných movitých věcí, jejichž vstupní cena nepřesahuje 40 000 Kč,

- za pojistné zásob, strojů nebo budov,

- za daně – z nabytí nemovitých věcí, z nemovitých věcí, silniční daň (uzná se i silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není). Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že daňovým výdajem je také doměřená a zaplacená silniční daň, daň z přidané hodnoty a spotřební daň, pokud souvisejí s daňovými výdaji, včetně daně z přidané hodnoty z titulu nesprávně odvedené daně na výstupu,

- na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci včetně tzv. ochranných nápojů a na hygienické vybavení pracovišť, ale tyto výdaje vynaložené například také pro svou ochranu jako OSVČ při práci (pracovní oděv, obuv apod.),

- na lékařské prohlídky stanovené zvláštními předpisy a na pracovně lékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb, daňovým výdajem zaměstnavatele jsou také výdaje na povinné očkování zaměstnanců, ke kterému je zaměstnavatel povinen podle jiných právních předpisů a povinné očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,

- na vzdělávání zaměstnanců související s předmětem činnosti poplatníka, jako zaměstnavatele, ale také například výdaje na různé školení, kurzy apod., které vynaloží OSVČ za svou osobu, pokud souvisí s jejím podnikáním,

- jako příspěvky na závodní stravování zaměstnanců do limitu podle ZDP,

- jako práva zaměstnanců vyplývající z vnitřního předpisu zaměstnavatele (například příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců se státním příspěvkem nebo na jejich soukromé životní pojištění, peněžní příspěvky zaměstnancům dojíždějícím do zaměstnání na toto dojíždění),

- jako výdaje na pracovní cesty poplatníka a jeho spolupracující osoby – na ubytování, na dopravu, stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu a zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách do limitu platného pro zaměstnance neziskové sféry,

- jako náhrady vyplácené zaměstnancům při pracovních cestách podle zákoníku práce, uznají se také paušalizované náhrady a náhrady neprokázané z objektivních důvodů v případě, že je poplatník jako zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v souladu se zákoníkem práce,

- k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, např. náhrada mzdy zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti v minimální povinné výši podle zákoníku práce nebo náhrada škody hrazená smluvním partnerům, za předpokladu, že poplatník je k náhradě této škody povinen podle příslušných ustanovení občanského zákoníku,

- na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1 ZDP,

- jako smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů,

- výdaje hrazené nájemcem (uživatelem) hmotného majetku, které podle účetních předpisů tvoří součást ocenění hmotného majetku (například, dopravné, montáž, clo), který je předmětem finančního leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku 40 000 Kč (pokud tuto částku překročí, jde podle § 26 odst. 3 písm. c) ZDP o tzv. jiný hmotný majetek a uznají se jenom daňové odpisy z této částky),

- jako motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese (nově pro rok 2014 do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně). § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP nevylučuje ani to, aby např. motivační prostředek ve formě stipendia poskytl rodič svému dítěti, pokud jsou splněny podmínky tohoto ustanovení.

Dále se například jako daňový výdaj uzná:

- tvorba rezervy na opravy hmotného majetku tvořená podle § 7 ZoR. Podmínka nejdříve zaplatit zde logicky není, ale pozor na podmínku deponování peněžních prostředků ve výši tvorby rezervy za rok 2015 na zvláštní účet do termínu pro podání DP za rok 2015 u rezerv započatých od roku 2009 a později! U rezerv, které byly započaty před rokem 2009, a v jejich tvorbě se pokračuje i v roce 2015 podmínka deponování peněžních prostředků není,

- odpisy hmotného majetku (podmínka nejdřív zaplatit zde logicky není – uplatňují se odpisy) používaného pro podnikání podle pravidel v § 26 a násl. ZDP. Pozor na to, že například hmotný majetek nabytý darem od širokého okruhu příbuzenstva, který před rokem 2014 byl osvobozen od daně darovací, není možno v roce 2015 odpisovat [jde podle bodu 16 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu nadále i v roce 2015 o hmotný majetek vyloučený z odpisování podle § 27 písm. ch) ZDP, ve znění ZDP před 1. 1. 2014]! Pokud by živnostník například nabyl v roce 2015 darem od otce automobil a chtěl ho v roce 2015 odpisovat, tak to také není možné, protože toto nabytí hmotného majetku darem od otce je podle § 10 odst. 3 ZDP v roce 2015 osvobozeno od daně z příjmů (daň darovací je zrušena) a v takovém případě vyplývá z § 27 písm. j) ZDP, že je tento hmotný majetek vyloučen z odpisování. K tomu, kdy se nějaká věc pevně spojená se stavbou odpisuje samostatně jako samostatná movitá věc a kdy se odpisuje jako nedílná součást stavby, je nutné se seznámit s příklady uvedenými v pokynu GFŘ D-22! Pokud by byl hmotný majetek pořízen na splátky, tak se logicky v roce 2015 zaplacené splátky jako daňový výdaj neuznají – uznají se odpisy tohoto hmotného majetku,

- zůstatková cena prodaného hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat,

- zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou škody vzniklé v důsledku živelních pohrom (viz § 24 odst. 10 ZDP) nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, kde se v těchto případech zůstatková cena uzná v plné výši,

- zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při v roce 2015 ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním avšak jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

- úplata (např. nájemné) u finančního leasingu majetku, za podmínek stanovených v ZDP. Finanční leasing je definován § 21d ZDP. Prověřit zejména zda o finanční leasing jde, zda je splněna minimální doba finančního leasingu (pozor, doba finančního leasingu se počítá až ode dne, kdy byla věc uživateli přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání a nikoliv již ode dne uzavření smlouvy, pokud je tento dříve!. Úplata (např. nájemné) je v roce 2015 uznána jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby nájmu na rok 2015, která se stanoví s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc.

- za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) paušální výdaj na dopravu (podmínka zaplatit zde logicky není – jde o paušál). V případě spoluvlastníků vozidla nebo v případě vozidla ve společném jmění manželů nelze uplatnit u každého z nich plnou výši paušálního výdaje na dopravu, ale pouze poměrnou část (mohou si v úhrnu uplatnit nejvýše 5 000 Kč), nelze u jednoho spoluvlastníka uplatnit skutečné výdaje a u druhého poměrnou část paušálních výdajů na dopravu. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP ve skutečné výši a naopak [poplatník nemůže například zvolit výhodnější paušál na dopravu v měsíci s malým počtem ujetých km a naopak uplatnit výdaje ve skutečné výši podle § 24 odst. 2 písm. k) v měsíci s velkým počtem ujetých km]. V měsíci pořízení a v měsíci vyřazení silničního motorového vozidla se uplatní paušální výdaj na dopravu v poměrné výši. Poplatník zde uvede tento výdaj bez daňově neúčinných výdajů vymezených v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP, vynaložených v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, kdy se neuznávají výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty, ale také nelze uplatnit sazbu základní náhrady. Z § 28 odst. 6 ZDP potom dále vyplývá, že při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj, rozumí 80 % odpisů.

- z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že u vlastníka (pronajímatele) se jako daňový výdaj uzná hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů (např. oprav). Má-li nepeněžní plnění nájemného formu technického zhodnocení majetku, může vlastník (pronajímatel) jako daňový výdaj uplatnit odpisy ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny tohoto majetku, pokud jej podle § 28 odst. 3 ZDP neodpisuje nájemce.

Jako daňový výdaj nelze podle § 25 ZDP například uplatnit:

- výdaje na pořízení hmotného majetku, protože se uznávají tyto výdaje postupně prostřednictvím odpisů tohoto majetku (například u samostatných movitých věcí se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč nebo budov), a výdaje na technické zhodnocení majetku definovaného v § 33 ZDP (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud u něho převýšily v úhrnu za rok 2015 částku 40 000 Kč). Pozor na to, že si nelze uznat celou řadu výdajů, které souvisí s pořízením hmotného majetku, najednou v plné výši v momentě zaplacení, protože jsou součásti pořizovací ceny tohoto majetku a budou uplatněny postupně ve formě daňových odpisů z této pořizovací ceny. Jde například o výdaje na dopravu, montáž, ale také i o provizi za zprostředkování nákupu hmotného majetku. I poplatník nevedoucí účetnictví musí znát § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která definuje co je součástí ocenění hmotného majetku!

- penále, pokuty a úroky z prodlení od finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a dalších institucí,

- pojistné na důchodové spoření, sociální a zdravotní pojištění, které hradí poplatník jako OSVČ za svou osobu,

- manka a škody přesahující náhrady pokud nejde o výjimky uvedené v § 24 ZDP (například se uznají bez ohledu na náhrady škody na zásobách způsobené živelnou pohromou definovanou v § 24 odst. 10 ZDP, škody vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace; pozor ale na to, aby v těchto případech výdaje za nákup zásob nebyly již jednou (v momentě jejich zaplacení) jako daňové uplatněny! V takovém případě se tyto škody jako daňový výdaj neuznají, protože by šlo uplatnění výdaje, který již jednou uplatněn byl,

- výdaje na pohoštění, občerstvení a dary – stále platí a uznají se za stanovených podmínek výdaje na reklamní nebo propagační předměty. Pozor však na to, že pokud poplatník poskytne obchodnímu partnerovi či zákazníkovi jako propagační dárek poukázku k nákupu zboží či služeb, která je opatřena obchodní firmou nebo ochrannou známkou poplatníka nebo názvem propagovaného zboží či služby, jejíž nominální hodnota nepřesáhne 500 Kč, tak se podle stanoviska Ministerstva financí nejedná o propagační předmět ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP a je tedy považována za dar a výdaje na její pořízení nejsou daňovým výdajem,

- výdaje vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení vlastního majetku sloužícího k příjmům podle § 7 ZDP, pokud ho poplatník nezařadil do obchodního majetku,

- výdaje na pořízení uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč (když tuto částku přesáhnou, tak jde o hmotný majetek, avšak podle § 27 písm. d) ZDP vyloučený z odpisování!),

- výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku, vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP. Jestliže by poplatník uplatňoval za rok 2014 daňové výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP a přešel by od 1. 1. 2015 na způsob uplatňování výdajů podle skutečnosti a vedl tak např. daňovou evidenci podle § 7b ZDP, aby nepřišel podle § 35c ZDP o daňové zvýhodnění na své 2 vyživované děti, tak pokud by koncem roku 2014 obdržel fakturu za pronájem kanceláře, kterou by ale uhradil např. až v únoru 2015, nebude úhrada této faktury uznána za rok 2015 jako daňový výdaj,

- výdaje na nealkoholické nápoje, které poskytl poplatník jako zaměstnavatel jako dobrovolné a nikoliv povinné plnění ze zákona v naturální formě zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti [výdaje na pořízení pitné vody ve smyslu § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a to v jakékoli formě zajištění pitné vody na pracovištích (včetně balené pitné vody), jsou však daňově uznatelné],

- výdaje na nepeněžní plnění poskytnuté poplatníkem jako zaměstnavatelem ve formě například vstupenek na kulturní pořady a sportovní akce nebo ve formě rekreačních poukazů,

- výdaje na osobní potřebu poplatníka,

- úroky z odložených částek daní za dobu posečkání,

- výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě a eventuálně 20 % ostatních výdajů, dále náhradu za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady, v případě, že poplatník uplatňuje paušální výdaj na dopravu nebo eventuálně krácený paušální výdaj na dopravu (viz výše).

Bude dobré upozornit na existenci § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP, který

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: