dnes je 28.4.2024

Input:

Obrat pro účely DPH od 1. 4. 2019

29.7.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

2019.1314.2
Obrat pro účely DPH od 1. 4. 2019

Ing. Martina Matějková

Sledování výše obratu pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"), je velmi důležité. Z důvodu možného vzniku registrační povinnosti jsou povinni svůj obrat sledovat v první řadě osoby povinné k dani, které dosud nejsou plátci daně. Zákon přesně vymezuje, kdy a při jaké výši obratu se z osoby povinné k dani stává plátce daně. Výši obratu ve smyslu zákona o DPH však musí znát naopak i již registrovaný plátce, který chce provést změnu zdaňovacího období a stejně tak také plátce, který chce svoji registraci zrušit.

Definice obratu a vymezení pojmů

Obrat je vymezen v ustanovení § 4a ZDPH. Pro účely uvedeného zákona se jím rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

  • zdanitelné plnění,

  • plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo

  • plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle §§ 54 až 56a ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Jinými slovy, pokud má prodej (dodání nebo poskytnutí) dlouhodobého majetku povahu běžné ekonomické činnosti, kterou osoba povinná k dani uskutečňuje pravidelně v rámci výkonu svého podnikání, úplata z uskutečněného plnění spočívajícího v dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku se do obratu zahrne.

Úplata

Pojem "úplata" vymezuje ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH jako částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s plněním. Úplatou se též rozumí dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Pro zjednodušení lze tedy uvést, že úplatou je vše, co osoba povinná k dani obdrží nebo má obdržet za svá uskutečněná plnění, a to ať již v peněžité či nepeněžité podobě.

Osoba povinná k dani

Dalším ze základních pojmů užívaných zákonem o DPH je pojem "osoba povinná k dani". Tento pojem není nutno vymezit pouze pro účely správného stanovení obratu, ale i z důvodu správné aplikace jednotlivých ustanovení zákona o DPH. Zákon o DPH pojem "osoba povinná k dani" vymezuje v ustanovení § 5 odst. 1 ZDPH tak, že se jedná o osobu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti nebo jí je skupina. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani jsou tedy i tzv. "neziskové organizace", pokud samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Pakliže právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání samostatně neuskutečňuje ekonomické činnosti, nemůže být považována za osobu povinnou k dani a nemůže se tak stát ani plátcem daně z přidané hodnoty.

Ekonomická činnost

Pojem "ekonomická činnost" byl již zmíněn v souvislosti s vymezením osoby povinné k dani. Co se rozumí ekonomickou činností, stanoví § 5 odst. 3 ZDPH. Ve smyslu uvedeného ustanovení se ekonomickou činností pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Zmíněnou činností vykonávanou podle jiných právních předpisů se rozumí zejména nezávislá činnost vědecká, literární, umělecká, činnost vychovatelů nebo učitelů, a dále činnost lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů apod.

Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání pravidelného příjmu. Ustanovení § 5 odst. 3 ZDPH rovněž vymezuje, co samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není. Jedná se o činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah. Dále samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností nejsou činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. Z vymezení ekonomické činnosti v ustanovení § 5 odst. 3 ZDPH je zřejmé, že ekonomická činnost musí mít charakter soustavnosti. Činností soustavnou není taková činnost, která je ve své podstatě výjimečná, nahodilá, a tudíž nepředvídatelná, pročež nelze ani předpokládat soustavnost takové činnosti do budoucna. Zjednodušeně lze takovou činnost označit za příležitostnou.

Vymezení plnění započítávaných do obratu

Do obratu se v první řadě započítávají uskutečněná zdanitelná plnění, tedy plnění, která jsou předmětem daně ve smyslu § 2 ZDPH a nejsou osvobozená od daně. Zdanitelným plnění je takové plnění, u kterého plátce uplatňuje příslušnou sazbu daně ve smyslu § 47 ZDPH (základní, první sníženou, či druhou sníženou). Do obratu se dále započítávají plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, což jsou plnění s "nejvyšší možnou formou daňového zvýhodnění". U těchto plnění nemá plátce povinnost zatížit daní své výstupy, zároveň je však oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, které v rámci svých ekonomických činností použil pro uskutečnění těchto plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně. Do obratu se zahrnutí také plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vymezená v ustanoveních §§ 54 až 56a ZDPH, nejsou-li doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vymezená v ustanoveních §§ 54 až 56a ZDPH patří finanční činnosti (§ 54 ZDPH), penzijní činnosti (§ 54a ZDPH), dále pojišťovací činnosti (§ 55 ZDPH), dodání nemovité věci (§ 56 ZDPH) a nájem nemovité věci (§ 56a ZDPH). Při uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně plátce neuplatňuje daň na výstupu, a současně u souvisejících přijatých zdanitelných plnění není oprávněn k uplatnění nároku na odpočet daně. Z uvedeného vyplývá, že do obratu pro účely registrace se nezahrnují plnění, která jsou osvobozená od daně podle §§ 57, 58 a 59 ZDPH a dále pak plnění osvobozená od daně ve smyslu §§ 52, 53, 60, 61 a 62 ZDPH.

Úplaty za plnění, která vstupují do obratu, se do něj zahrnují až při jejich uskutečnění. Není tedy důležité, kdy bylo plnění zaplaceno – předem, se zpožděním či vůbec. Osoba povinná k dani musí sledovat svůj obrat tak, že do něj započítává jednotlivé úplaty ke dni uskutečnění plnění ve výši celkové úplaty, která je za toto plnění odběrateli účtována. Přestože je v ustanovení § 4a ZDPH uvedeno, že do obratu se zahrnují úplaty bez daně, je nutné upozornit, že toto platí pouze pro plátce, kteří sledují výši svého obratu pro účely zrušení registrace a také pro určení délky zdaňovacího období. Osoby povinné k dani, které nejsou plátci, započítají celkovou částku úplaty za uskutečněné plnění. Výši svého obratu pro účely registrace osoba povinná k dani nesleduje v rámci příslušného kalendářního roku (např. obrat v roce 2019), ale v rámci neustále "plynoucího" období 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Jak již bylo uvedeno výše, pokud osoba povinná k dani přijala ve sledovaném období úplaty z dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, tyto úplaty ve smyslu ustanovení § 4a odst. 2 ZDPH do obratu nezahrne za předpokladu, že dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku není její obvyklou ekonomickou činností.

Ve smyslu ustanovení § 6 ZDPH se plátcem stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tato osoba povinná k dani je ve smyslu ustanovení § 94 ZDPH povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat a plátcem se ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ZDPH stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle zákona o DPH plátcem dříve.

Výpočet obratu osoby povinné k dani

Společnost s r. o., osoba povinná k dani, zahájila své podnikání v září 2018. Od září 2018 do měsíce května 2019 uskutečnila zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, která se ve smyslu ustanovení § 4a ZDPH zahrnují do obratu pro účely registrace.

Měsíc Úplaty vstupující do obratu (v Kč) Kumulace obratu (v Kč)
9/2018 230 000 Kč 230 000 Kč
10/2018 Žádné přijaté úplaty 230 000 Kč
11/2018 50 000 Kč 280 000 Kč
12/2018 120 000 Kč 400 000 Kč
1/2019 215 000 Kč 615 000 Kč
2/2019 38 000 Kč 653 000 Kč
3/2019 312 000 Kč 965 000 Kč
4/2019 Žádné přijaté úplaty 965 000 Kč
5/2019 105 000 Kč 1 070 000 Kč

Z posledního sloupce tabulky, ve kterém jsou uvedeny kumulované hodnoty úplat za období záři 2018 až květen 2019, je zřejmé, že osoba povinná k dani překročila limit obratu pro účely registrace po devíti měsících své činnosti, a to konkrétně v květnu 2019. Do 15. dne následujícího měsíce po měsíci, kdy byl překročen limit obratu, tj. v daném případě do 15. června 2019, je osoba povinná k dani ve smyslu ustanovení § 94 odst. 1 ZDPH povinna podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ZDPH je osoba povinná k dani plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém její obrat přesáhl 1 000 000 Kč, tedy od 1. července 2019.

Fyzická osoba započala od 1. 2. 2018 vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Od uvedeného data zároveň tato fyzická osoba začala též dlouhodobě pronajímat nemovitou věc (v daném případě se jedná o plnění osvobozené od daně podle § 56a ZDPH). V období od 1. 2. 2018 do 31. 12. 2018 měla fyzická osoba příjmy ze samostatné činnosti, které se zahrnují do obratu ve smyslu § 4a odst. 1 písm. a) a b) ZDPH, ve výši 760 000 Kč, a dále příjmy z nájmu nemovité věci ve výši 320 000 Kč. Fyzická osoba v daném případě přesáhla v prosinci 2018 limit vymezený v ustanovení § 6 odst. 1 ZDPH a vznikla jí tak ve smyslu ustanovení § 94 odst. 1 ZDPH povinnost podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty do 15. ledna 2019. Plátcem se fyzická osoba ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ZDPH stala od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat 1 000 000 Kč, tedy od 1. 2. 2019.

Výpočet obratu osoby povinné k dani uskutečňující výchovnou a vzdělávací činnost

Výchova a vzdělávání je ve smyslu ustanovení § 51 ZDPH, ve vazbě na ustanovení § 57 ZDPH, plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Úplaty za plnění, která jsou vymezená v ustanovení § 57 ZDPH, osoba povinná k dani nezahrnuje do obratu pro účely registrace. Nutno upozornit, že pro správné stanovení obratu u osob povinných k dani působících v oblasti výchovy a vzdělávání je kromě zákona o DPH nutno vycházet také ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, dále pak ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, případně z dalších právních předpisů, na které zákon o DPH odkazuje. Osvobození od daně ve smyslu § 57 ZDPH lze uplatnit pouze v případě, jsou-li výchovné a vzdělávací služby poskytovány osobami uvedenými v § 57 odst. 1 ZDPH (dále jen "oprávněnými osobami"). Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 ZDPH je od daně bez nároku na odpočet daně osvobozeno také dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání oprávněnými osobami.

Mateřská škola, osoba povinná k dani, přijala v období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 následující úplaty:

1.   Za předškolní vzdělávání ve smyslu vyhlášky č. 14/2005 Sb.   580 000 Kč 
2.   Za umístění reklamy na pozemku mateřské školy  60 000 Kč 
3.   Finanční dar na rekonstrukci tříd  650 000 Kč 
4.   Za stravování od personálu mateřské školy  105 000 Kč 
5.   Dotace od zřizovatele na pořízení skříněk do šaten  240 000 Kč 
6.   Za prodej výtvarných a psacích potřeb žákům mateřské školy (pro domácí použití)   8 800 Kč 

Přijaté úplaty za předškolní vzdělávání se do obratu nezahrnují (jedná se o plnění osvobozené od daně podle § 57 ZDPH). Přijatá úplata za umístění reklamy na pozemku mateřské školy se zahrnuje do obratu (jedná se o zdanitelné plnění). Finanční dar přijatý na rekonstrukci tříd mateřská škola do obratu nezahrne. Přijaté úplaty od personálu za stravování mateřská škola do obratu zahrne, jelikož se z pohledu zákona o DPH jedná o zdanitelné plnění (plněním osvobozeným od daně je pouze poskytování školního stravování dětem v mateřské škole). Dotaci poskytnutou zřizovatelem na pořízení skříněk do šaten mateřská škola do obratu nezahrne. Do

Nahrávám...
Nahrávám...