dnes je 28.4.2024

Input:

Nález 153/2009 SbNU, sv.54, K rozhodování soudu o náhradě škody vzniklé pronajímateli bytu v důsledku regulace nájemného

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 54, nález č. 153

I. ÚS 680/08

K rozhodování soudu o náhradě škody vzniklé pronajímateli bytu v důsledku regulace nájemného

Stěžovatelka se domáhala náhrady újmy jak za období před, tak i po vykonatelností nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; č. 252/2006 Sb.). Přitom po jeho vykonatelnosti měla možnost žalovat nájemce na zvýšení nájemného a naplnit tak jeden ze základních principů soukromého práva „vigilantibus iura“. Ústavní soud pro takové případy zastává názor, že nárok pronajímatele na náhradu za omezení jeho vlastnického práva vůči státu není neuplatněním nároku na zvýšení nájemného vůči nájemci zcela vyloučen, ale obecné soudy musí vzít v úvahu částku, kterou by býval mohl pronajímatel úspěšně požadovat po nájemci [v souladu se základními závěry vyjádřenými Ústavním soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 489/05 ze dne 6. 4. 2006 (N 80/41 SbNU 59), např. zohledněním situací, v nichž by ke zvýšení nájemného nedošlo ze sociálních důvodů na straně nájemce při neexistenci sociálního bydlení, jakož i s případnou aplikací § 136 občanského soudního řádu, tj. s určením výše nájemného podle úvahy soudu)], a o ni snížit výši náhrady uplatňované vůči státu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera - ze dne 2. července 2009 sp. zn. I. ÚS 680/08 ve věci ústavní stížnosti E. L. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 5. 2007 č. j. 13 C 278/2006-24 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2007 č. j. 11 Co 349/2007-40, jimiž byla zamítnuta žaloba, jíž se stěžovatelka domáhala vůči státu (vedlejšímu účastníku v řízení o ústavní stížnosti) zaplacení peněžité částky z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem zákonodárných orgánů České republiky (žalovaná částka představuje rozdíl mezi regulovaným a obvyklým nájemným za období od 1. 9. 2004 do 31. 8. 2006), za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a České republiky - Ministerstva financí jako vedlejšího účastníka.

Výrok

I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 5. 2007 č. j. 13 C 278/2006-24 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2007 č. j. 11 Co 349/2007-40 byla porušena stěžovatelčina práva na ochranu majetku a na soudní ochranu zakotvená v čl. 11 a v čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 5. 2007 č. j. 13 C 278/2006-24 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2007 č. j. 11 Co 349/2007-40 se zrušují.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů, jimž vytýká porušení svých práv garantovaných čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), tedy práva na soudní ochranu a práva na ochranu majetku. Stěžovatelka konstatuje, že v řízení před obecnými soudy plně vycházela z judikatury Ústavního soudu týkající se problematiky regulovaného nájemného, avšak přesto byla

Nahrávám...
Nahrávám...