Jednou ze specifických zvláštností zdravotního
pojištění je placení pojistného v souvislosti s poskytnutím pracovního volna
bez náhrady příjmu (neplaceného volna) zaměstnanci. Zákon č. 592/1992 Sb., o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v
ustanovení
§ 3 odst. 5 stanoví podmínky, za
kterých je pojistné z neplaceného volna zaměstnavatelem placeno jak v případě,
kdy neplacené volno trvá po celý kalendářní měsíc, tak za situace, kdy je toto
volno poskytnuto zaměstnanci po dobu kratší než celý kalendářní měsíc. Nicméně
pod písmeny a) - c) tohoto zákonného ustanovení jsou taxativně vyjmenovány
situace, kdy se pojistné na zdravotní pojištění v důsledku poskytnutého
neplaceného volna neplatí.
Na následujících příkladech z praxe si názorně
rozebereme jednotlivé případy jak z pohledu zaměstnavatele, tak
zaměstnance.
Příklad č. 1
Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb zvolen starostou
obce.
Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou
funkci. V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle
kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v
souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z tohoto
neplaceného volna zaměstnavatel pojistné platit nebude, pro účely kontroly ze
strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo,
že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu. I když se na první pohled může jevit tato záležitost
formalitou, z právní úpravy platné ve zdravotním pojištění potřeba doložení
takového dokladu vyplývá.
Příklad č. 2
Zaměstnanec pracující u obchodní společnosti se dohodl se
svým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců července
a srpna. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem
provozujícím stánek s občerstvením u koupaliště, kde bude po celou tuto dobu
prodávat. Tuto skutečnost zaměstnanec oznámil svému zaměstnavateli - obchodní
společnosti a současně předložil doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za
něj v období měsíců července a srpna odvádí pojistné na zdravotní pojištění,
vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro
zaměstnance.
Obchodní společnost neodvádí v měsících červenci a srpnu za
tohoto zaměstnance pojistné z poskytnutého neplaceného volna, což pro účely
kontroly ze strany zdravotní pojišťovny doloží výše zmíněným potvrzením od
dočasného zaměstnavatele. Tento dočasný zaměstnavatel bude v měsících
červenci a srpnu plnit za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve
zdravotním pojištění, zejména pak řádně platit pojistné z dosaženého příjmu
včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny.
Příklad č. 3
Zaměstnanec oznámil zaměstnavateli a s doložením kopie
příslušného dokladu, který vyplnil na zdravotní pojišťovně, mu sdělil, že se
bude dlouhodobě zdržovat v cizině, kde bude i zdravotně pojištěn. Současně
požádal o poskytnutí neplaceného volna na celé toto období.
V takových případech je zapotřebí odlišit odhlášení občana z
pojištění v České republice v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti v
rámci Evropské unie a z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
O dlouhodobém pobytu v cizině dle
§ 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoříme tehdy,
jsou-li splněny tyto tři podmínky:
nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v
cizině,
písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno
zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba, splňující uvedené podmínky, je tímto vyňata ze zdravotního
pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz
pojištěnce. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR
neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok…
