2025.19.2
Aktuální vývoj v oblasti vykazování informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD a souvisejícími standardy ESRS
Ing. Václav Tittelbach
Evropská legislativa v oblasti vykazování informací o udržitelnosti, zejména prostřednictvím směrnice CSRD a souvisejících standardů ESRS, se vyznačuje vysokou mírou nestability a nepředvídatelnosti budoucího vývoje. Od svého přijetí v roce 2022 prošla směrnice CSRD a související standardy ESRS řadou dodatečných úprav, odkladů a výjimek, které zásadně mění rozsah i načasování povinností pro jednotlivé kategorie společností.
Změny jako Omnibus balíčky, tzv. "Stop-the-Clock" směrnice nebo nedávný "ESRS quick fix" ukazují, že regulatorní prostředí reaguje na politický tlak, kapacitní limity firem i technickou složitost implementace. Výsledkem je, že společnosti čelí nejistotě ohledně rozsahu, načasování i interpretace svých povinností, což komplikuje strategické plánování, investice do reportovacích ESG systémů i compliance.
Tento dynamický vývoj potvrzuje, že oblast vykazování informací o udržitelnosti je regulatorně živá, a vyžaduje průběžné sledování legislativních změn, aktivní komunikaci s odborníky a flexibilní přístup k implementaci.
Nejistota pramenící ze stále se měnící evropské legislativy se samozřejmě výrazně promítá i do české legislativní úpravy, která je nucena reagovat na neustále se měnící požadavky a termíny, především pokud se jedná o rozsah působnosti směrnice CSRD. Český zákonodárce tak čelí složitému úkolu transponovat směrnici CSRD do národního práva v prostředí, kde se samotný evropský rámec neustále vyvíjí.
Tato situace vytváří právní vakuum, které může v konečném důsledku vést k vyšší administrativní zátěži, právní nejistotě a riziku neplnění povinností.
NahoruOmnibus balíček
Evropská komise v únoru 2025 představila tzv. Omnibus balíček, jehož cílem je snížit administrativní zátěž společností v oblasti vykazování informací o udržitelnosti a dalších regulací. Stále je důležité mít na paměti, že se jedná o návrh, který stále čeká na projednání v Evropském parlamentu a Radě EU. Teprve poté může být implementován do právních předpisů jednotlivých členských států.
Jedním z klíčových bodů navrhovaných úprav je výrazné omezení okruhu společností, které budou muset povinně zveřejňovat informace o udržitelnosti podle směrnice CSRD. Nově by se tato povinnost týkala pouze vybraných velkých společností – konkrétně těch, které zaměstnávají více než 1 000 zaměstnanců a zároveň dosahují buď ročního obratu přesahujícího 50 milionů EUR (zhruba 1,2 miliardy Kč), nebo mají aktiva v hodnotě nad 25 milionů EUR (cca 600 milionů Kč). Tím by se počet subjektů podléhajících povinnému ESG reportingu snížil přibližně o 80 % oproti původnímu rozsahu.
Součástí balíčku je také odstranění povinnosti přijímat sektorové ESRS standardy, zachování pouze omezeného ověření (limited assurance) a zavedení dobrovolného ESG standardu pro malé a střední podniky (VSME).
NahoruSměrnice Stop-the-Clock
Tato směrnice, která je součástí legislativního balíčku Omnibus, byla přijata v dubnu 2025 a jejím cílem je odložit účinnost vybraných povinností vyplývajících ze směrnice CSRD, a tím poskytnout firmám více času na přípravu. Konkrétně se jedná o dvouleté odložení povinnosti reportovat pro druhou a třetí vlnu společností – viz tabulka níže. Členské státy musí směrnici transponovat do národní legislativy do 31. prosince 2025.
NahoruESRS Quick-Fix
Evropská komise přijala ESRS Quick-Fix jako reakci na legislativní mezeru, která vznikla po přijetí tzv. "Stop-the-Clock" směrnice. Ta sice odložila povinnosti pro druhou a třetí vlnu firem, ale nezahrnula společnosti z první vlny, které začaly reportovat už za rok 2024. Quick-Fix proto umožňuje těmto společnostem, aby vynechaly některé náročné požadavky nejen v prvním reportovacím období, ale i ve zprávách o udržitelnosti za následující období 2025 a 2026, zejména pokud jde o očekávané finanční dopady rizik spojených s udržitelností.
Díky Quick-Fixu získaly společnosti z první vlny rovnější podmínky oproti menším společnostem, které měly k dispozici tzv. "phase-in" výjimky. Nově se tyto výjimky vztahují i na velké společnosti s více než 750 zaměstnanci, což znamená, že mohou odložit některé části reportingu nebo je zjednodušit. Cílem je snížit administrativní zátěž, zvýšit právní jistotu a umožnit společnostem soustředit se na klíčové oblasti udržitelnosti bez nutnosti okamžitého plnění všech technických požadavků.
Quick-Fix je zároveň signálem, že ESRS nejsou statické, ale podléhají revizím a zpětné vazbě z praxe. Komise v souvislosti s tímto krokem oznámila, že pracuje na hlubší revizi ESRS, která má být v účinnosti do roku 2027. Cílem této širší revize je snížit počet datových požadavků, zpřehlednit strukturu standardů a lépe je sladit s ostatními legislativními rámci EU.
NahoruRevize ESRS
EFRAG si uvědomuje, že původní verze ESRS z roku 2023 byla pro mnoho společností příliš komplexní a náročná na kapacity i zdroje. Po rozsáhlé zpětné vazbě od společností i odborné veřejnosti bylo rozhodnuto snížit počet povinných údajů o 57 %.
EFRAG na žádost Evropské komise připravil návrh revidovaných a zjednodušených ESRS, které mají výrazně snížit administrativní zátěž společností a odstranit nadbytečné nebo duplicitní požadavky, přičemž má být zachována zásadní informační hodnota pro uživatele reportů (investory, věřitele, veřejné orgány). Veřejná konzultace k návrhu těchto revidovaných standardů (Exposure Drafts) byla odstartována 31. července 2025 s termínem do konce září 2025. Návrh obsahuje 12 revidovaných ESRS (amended ESRS), k nimž EFRAG připojil materiály jako Log of Amendments, Basis for Conclusions a NMIG (non-mandatory illustrative guidance), aby uživatelé konzultace přesně viděli provedené změny a jejich zdůvodnění.
Zjednodušením by se mělo docílit následujícího:
