č. 1523/2008 Sb. NSS, Daň z příjmů: žádost o provedení ročního zúčtování záloh
č. 1523/2008 Sb. NSS
Daň z příjmů: žádost o provedení ročního zúčtování záloh
k § 38k odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2000
Oprávnění požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů svědčí poplatníkovi do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období; zákon tak stanoví pouze termín, do kterého může poplatník prokázat rozhodné skutečnosti a podepsat prohlášení. Výklad, podle kterého nelze o roční zúčtování záloh požádat 31. prosince, tak nemá oporu v § 38k odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 22. 5. 2006, čj. 59 Ca 104/2004-28)
Věc: Petr P. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů fyzických osob.
Platebním výměrem Finančního úřadu v České Lípě ze dne 6. srpna 2003 byla žalobci předepsána k přímému placení daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2000 ve výši 120 505 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 27. května 2004 zamítl. Vycházel přitom ze zjištění správního orgánu I. stupně, který daňovou kontrolou zjistil, že žalobce v roce 1999 zaměstnával zaměstnance, kterým poskytoval nezdanitelné částky základu daně ve smyslu § 15 zákona č. 586/1992 Sb. U poplatníků konkrétně uvedených ve zprávě o daňové kontrole plátce (žalobce) neprokázal, že předmětné nezdanitelné částky byly jednotlivými zaměstnanci řádně a zákonným způsobem uplatněny v souladu s § 38k a § 381 zákona č. 586/1992 Sb. Plátce daně poskytoval zaměstnancům nezdanitelné částky, správce daně proto v souladu s § 38k zákona č. 586/1992 Sb. požadoval jejich prokázání. Ke kontrole plátce daně předložil „Prohlášení k dani vzor č. 10“ s datem podpisu 1. 1. 1999. Tento formulář však 1. 1. 1999 ještě neexistoval. Správce daně zjistil, že „Prohlášení k dani“ předložená ke kontrole za zdaňovací období roku 1999 v této době ještě neexistovala, k distribuci z Ministerstva financí došlo až v průběhu měsíce listopadu 1999, a tudíž je nemohl plátce daně poskytnout jednotlivým poplatníkům k podpisu s datem 1. 1. 1999. Žalovaný dospěl k závěru, že plátce daně neměl podklad k poskytování předmětných nezdanitelných částek zaměstnancům a k srážce záloh na daň ve smyslu § 38h zákona č. 586/1992 Sb., a že neprokázal poskytování nezdanitelných položek v souladu s citovaným zákonem. Předmětné nezdanitelné částky nebylo možno zohlednit ani v rámci ročního zúčtování záloh, neboť poplatník neměl zákonný podklad pro jejich poskytování za zdaňovací období roku 1999. Z předložených „Prohlášení k dani“ je patrno, že o provedení ročního zúčtování bylo žádáno ve všech případech s datem 31. 12. 1999. Z dikce § 38ch odst. 1 citovaného zákona mimo jiné vyplývá, že poplatník může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh u posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, tj. v době od 1. 1. 2000 do 15. února 2000.
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, v níž mimo jiné napadenému rozhodnutí vytýká rozpor s § 38k odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. V tomto ustanovení je…
