2019.1.2
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2019
Ing. Antonín Daněk
V následujícím textu je uveden přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění v právních podmínkách platných od 1. ledna 2019. Od tohoto data se zvyšuje jak minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele), tak je vyšší minimum pro OSVČ včetně opět výrazně zvýšené minimální zálohy. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce" včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A také se na 3 000 Kč zvyšuje částka rozhodná pro vznik zaměstnání u vybraných skupin osob jako zaměstnanců.
NahoruPrůměrná mzda a role částky 3 000 Kč ve zdravotním pojištění
Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu. Touto hodnotou byla do konce roku 2018 částka 2 500 Kč, která podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. bodů 4. – 6. přímo ovlivňuje placení pojistného u:
- člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
"Rozhodná částka", tedy v roce 2018 ještě v hodnotě 2 500 Kč, vychází pro účely zdravotního pojištění z takzvané průměrné mzdy. A právě v důsledku pravidelného zvyšování této průměrné mzdy se od 1. ledna 2019 návazně zvyšuje i tato "rozhodná částka".
Nařízením vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19. 9. 2018 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 hodnotu 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0843. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2019 ve výši 32 699 Kč.
Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. (aktuálně ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb.) se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2019 částka tzv. započitatelného příjmu na 3 000 Kč. Neboli platí, že pokud příjem osob výše vyjmenovaných pod písmeny a) – c) nedosáhne od 1. 1. 2019 alespoň 3 000 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele z titulu takového příjmu ve zdravotním pojištění žádné povinnosti a svůj pojistný vztah si musí dotyčná osoba řešit některou z jiných zákonných variant.
NahoruNová hodnota minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na částku 13 350 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:
1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.
2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 6 675 Kč.
3) Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence
S účinností od 1. 1. 2015 byla zrušena ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu již neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci (nenavyšuje se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.
Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu…
