2019.25.1
Zaměstnanecké akcie a opce z pohledu daně z příjmů
Ing. Ivan Macháček
U akciových společností se setkáváme se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jednak jde o možnost poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, a dále o možnost sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Opční akciové programy jsou motivačním nástrojem, který lze uplatňovat jednak pro představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu akciové společnosti, ale může být využit i jako forma motivace vedoucích zaměstnanců společnosti, zejména pak vrcholových manažerů a ředitelů společnosti.
NahoruCo se rozumí zaměstnaneckými akciemi?
Právní řešení akciové společnosti je vymezeno v § 243 až 551 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále ZOK). Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle ZOK a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele; to platí obdobně pro zaknihované akcie.
Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů. Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele.
Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná.
Z § 258 odst. 1 ZOK vyplývá, že stanovy akciové společnosti mohou určit, že zaměstnanci akciové společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek specifikovaných v odstavci 2 tohoto ustanovení. Zde se uvádí, že stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Zaměstnanecké akcie mohou získat i zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.
NahoruDaňové řešení nabytí zaměstnaneckých akcií a jejich dalšího prodeje
Pokud získá zaměstnanec v souladu se zněním § 258 ZOK akcie společnosti za zvýhodněnou cenu, je nutno postupovat u zaměstnance podle § 6 odst. 3 ZDP. U zaměstnance se předmětem zdanění stává pouze rozdíl mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a aktuální cenou akcie stanovenou dle zákona o oceňování majetku nebo cenou, za kterou je akcie nabízena jiným osobám (např. u veřejně obchodovatelných akcií aktuální cena na burze). Cenové zvýhodnění nabytých akcií (nepeněžní příjem zaměstnance) se stává předmětem zdanění u zaměstnance v okamžiku jeho uplatnění, tj. při vlastním "prodeji" akcií zaměstnancům za nižší cenu. V tomto měsíci se tento nepeněžní příjem přičte ke zdanitelným příjmům zaměstnance ze závislé činnosti a zdaní se ze superhrubé mzdy s tím, že nepeněžní příjem se rovněž zahrne do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.
V případě, že by zaměstnanec takto nabyté akcie následně prodal, bude se na něho vztahovat daňové řešení obsažené v § 4 odst. 1 písm. w) a písm. x) ZDP.
Z § 4 odst. 1 písm. w) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Toto osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let.
V § 4 odst. 1 písm. x) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let. Doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.
Rozhodující přitom není základ daně (rozdíl příjmů a výdajů), ale dosažený příjem z úplatného převodu cenných papírů. Přitom se testuje nikoliv jednotlivý úplatný převod cenného papíru v průběhu zdaňovacího období, ale celkový součet příjmů z úplatného převodu cenných papírů za zdaňovací období.
Pokud se na příjmy z úplatného převodu těchto akcií nevztahuje osvobození od daně z příjmů dle § 4 ZDP, podléhají tyto příjmy zdanění jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP. Základem daně dle § 10 ZDP (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej cenných papírů, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže plyne příjem i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení jako výdaj uplatnit.
Jako výdaj lze v souvislosti s úplatným převodem zaměstnaneckých akcií uplatnit:
-
nabývací cenu akcií, za kterou zaměstnanec akcie zakoupil, zvýšenou o slevu při pořízení akcií, kterou zaměstnanec jako nepeněžní příjem zdanil při nabytí akcií,
-
výdaje související s uskutečněním úplatného převodu (například odměnu finančnímu poradci, odměnu za zprostředkování prodeje cenného papíru, výdaje na spoje v souvislosti s uskutečněním prodeje cenného papíru, provize obchodníkovi s cennými papíry, poplatek za provedení převodu, výdaj za sepsání smlouvy o převodu cenného papíru apod.).
Příklad 1.
V souladu se stanovami akciové společnosti získal zaměstnanec v roce 2018 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 560 Kč celkem 500 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich obchodovatelná cena na Pražské burze 780 Kč. Zaměstnanec v srpnu 2019 polovinu těchto akcií výhodně prodá prostřednictvím e-brokera za cenu 900 Kč/akcii.
Při koupi akcií společnosti za zvýhodněnou cenu je u zaměstnance rozdíl mezi touto zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcie, zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, a to v měsíci nabytí těchto akcií zaměstnancem – jedná se o nepeněžní příjem (780 Kč – 560 Kč) x 500 akcií = 110 000 Kč. Tento příjem je v měsíci nabytí akcií připočten ke mzdě zaměstnance a zdanění měsíční zálohou proběhne ze superhrubé mzdy. Nepeněžní příjem podlého odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příjem z následného úplatného převodu poloviny akcií v roce 2019 činí 900 Kč x 250 akcií = 225 000 Kč. Výše příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.
Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (560 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (220 Kč/akcii).
Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2019 částka:
225 000 Kč – (560 Kč + 220 Kč) x 250 akcií = 30 000 Kč.
Zaměstnanec si jako další výdaj může uplatnit rovněž výdaje související s uskutečněním úplatného převodu akcií.
Příklad 2.
Zaměstnanec v souladu se stanovami akciové společnosti získal v roce 2017 za sníženou cenu 300 Kč od svého zaměstnavatele 100 zaměstnaneckých akcií společnosti. V době nabytí těchto akcií činila jejich tržní cena 700 Kč. Zaměstnanec v listopadu 2019 všechny akcie společnosti prodá za cenu 900 Kč/akcii. I když vlastní další akcie jiných společností, v roce 2019 jiný prodej akcií neuskuteční.
Při koupi akcií společnosti za zvýhodněnou cenu je u zaměstnance rozdíl mezi touto zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcie, zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, a to v měsíci nabytí těchto akcií zaměstnancem – jedná se o nepeněžní příjem (700 Kč – 300 Kč) x 100 akcií = 40 000 Kč. Tento příjem je v měsíci nabytí akcií připočten ke mzdě zaměstnance a zdanění měsíční zálohou proběhne ze superhrubé mzdy. Nepeněžní příjem podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příjem z následného úplatného převodu akcií v roce 2019 činí 900 Kč x 100 akcií = 90 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec v roce 2019 nerealizuje žádný jiný úplatný převod akcií, je výše příjmu z úplatného převodu akcií za zdaňovací období roku 2019 nižší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Proto bude tento příjem od daně z příjmů v roce 2019 osvobozen.
Příklad 3.
Zaměstnanec v souladu se stanovami akciové společnosti získal v roce 2017 za sníženou cenu 200 Kč od svého zaměstnavatele 100 zaměstnaneckých akcií společnosti. V době nabytí těchto akcií činila jejich tržní cena 400 Kč.…