Zálohy v běžné činnosti podniku
Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 9 odst. 6 – Poskytnuté zálohy na zásoby
-
§ 10 odst. 6 – Dlouhodobé poskytnuté zálohy
-
§ 11 odst. 2 – Krátkodobé poskytnuté zálohy
-
ČÚS pro podnikatele
-
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Popis operace:
Za zálohy v běžné činnosti podniku lze považovat především zálohy poskytnuté na nákup zásob, dodávky energií, služeb, a dále přijaté zálohy na výkony produkované společností. Z poskytnutých záloh je nutné odděleně evidovat zálohy na nákup zásob, aby bylo zajištěno jejich oddělené vykazování v rámci zásob. Ostatní zálohy pak členíme především na krátkodobé a dlouhodobé. Používané syntetické účty záloh v běžné činnosti podniku:
Zálohy poskytnuté:
151 – Poskytnuté zálohy a závdavky na materiál
152 – Poskytnuté zálohy a závdavky na zvířata
153 – Poskytnuté zálohy a závdavky na zboží
314 – Poskytnuté provozní zálohy (a závdavky)
Zálohy přijaté:
324 – Přijaté zálohy (a závdavky)
475 – Dlouhodobé přijaté zálohy (a závdavky)
Zatímco zálohy přijaté jsou rozděleny syntetickými účty na dlouhodobé a krátkodobé, zálohy poskytnuté se musí členit na dlouhodobé a krátkodobé v rámci analytických účtů.
Souvztažnosti:
Na příkladu bude uveden způsob účtování záloh v případě plátců DPH.
Analytické účty:
Různé analytické účty k účtům záloh zabezpečují především požadavky kladené na vykazování, ale také zajišťují různé vnitřní požadavky účetní jednotky. Analytika k účtům záloh na pořízení zásob zpravidla odpovídá analytickému členění účtů zásob. Účet 314 bývá vždy členěn na poskytnuté zálohy krátkodobé a dlouhodobé. Řada dalších důležitých analytických informací může být zabezpečena softwarově další položkou účetní věty (firmy, zakázky).
Účetní doklady:
Přijaté nebo poskytnuté zálohové platby se účtují podle bankovních výpisů (při bezhotovostních platbách) nebo podle pokladních dokladů (při hotovostních platbách). Dále se účtuje o DPH podle interních dokladů podložených příslušnými daňovými doklady. O vyúčtování se účtuje zpravidla podle faktur.
Nejčastější chyby:
Především záloha nemůže být nikdy považována za již odvedené plnění (za splnění dodávky). Je v ní vždy obsažen určitý nárok na budoucí plnění (u poskytnutých záloh) nebo naopak povinnost v budoucnu plnit (u přijatých záloh). Zálohy samy o sobě neovlivňují výsledek hospodaření podniku, ten může být ovlivněn až konkrétním plněním (byť i dosud nevyúčtovaným v rámci časového rozlišování prováděného před sestavením účetní závěrky).
Pokud jde o zálohu na zdanitelné plnění, u kterého se uplatňuje DPH, je nutné DPH uplatnit již k okamžiku platby zálohy a dostát všem dalším povinnostem plátce DPH (podle § 20a ZDPH).
Daňové dopady:
Zálohy v první fázi ovlivňují pouze položky rozvahy, čímž neovlivňují výsledek hospodaření, a tedy ani základ daně z příjmů. V širší souvislosti ovšem mohou být zálohové platby určeny na dodávku, která je již částečně uskutečněna nebo spotřebována, a může proto vzniknout důvod pro účtování časového rozlišení, které do výsledku hospodaření dopad mít bude. Jde ovšem spíše o souvislost, záloha sama o sobě se projeví vždy v rozvaze, nikoliv ve výsledovce.
Příklad 1:
Podnik přijal od svého odběratele 50% zálohu na své výrobky ve výši 121 000 Kč (základ daně 100 000 + 21 000 DPH). V okamžiku přijetí úplaty mu vznikla povinnost přiznat DPH a do 15 dnů vystavit pro odběratele daňový doklad. Po vyúčtování dodávky činila celková cena výrobků 242 000 Kč (základ daně 200 000 + 42 000 DPH), bude tedy doplaceno 121 000 Kč. Předpokládejme sazbu DPH ve výši 21 %.
