Ing. Pavel Novák
NahoruÚvod
Okamžik zahájení činnosti je pro poplatníky z daňových důvodů významný
minimálně ze dvou hledisek:
-
Zahájením činnosti vznikají poplatníkovi některé povinnosti podle
daňových zákonů, předpisů o sociálním a zdravotním pojištění, účetních
předpisů.
-
Výdaje vzniklé předtím, než poplatník zahájil svou činnost, mohou
mít z účetního a daňového hlediska jiný charakter, než kdyby byly vynaloženy až
v průběhu činnosti samé.
V tomto textu se zaměříme především na druhý z obou aspektů.
Povinnosti fyzické osoby:
NahoruPrávní úprava
Z hlediska daňových povinností fyzických osob při zahájení činnosti je
důležitý daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., DŘ) a zákon o daních z
příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ZDP). V § 125 a násl. DŘ jsou stanoveny povinnosti
týkající se registrace daňových subjektů v obecné rovině, v §§ 39, 39a a 39b ZDP pak konkrétně pro daň z příjmů
(pro FO, PO, zaměstnavatele jako plátce). Z pohledu zdravotního pojištění je
důležitý zákon č. 357/1992 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Z
pohledu sociálního pojištění je určující zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení.
Další významné souvislosti ve věci povinností fyzické osoby při
zahájení výdělečné činnosti lze odvodit především z předpisů
živnostenskoprávních (zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon), předpisů
účetních (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a jiných konkrétních zákonů
vymezujících tu či onu konkrétní oblast podnikání (zákon o advokacii, zákon o
auditorech a komoře auditorů apod.).
Povinnosti právnické osoby:
Pro právnické osoby jsou ve vztahu k daňovým povinnostem vyplývajícím
ze zahájení činnosti klíčovými zákony také daňový řád a zákon o
daních z příjmů, ale také zmíněné pojistné předpisy z pozice
zaměstnavatele.
Související záležitosti jsou upraveny předpisy občanskoprávními [zákon
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)] a obchodněprávními [zákon č. 90/2012
Sb., o obchodních korporacích (ZOK), příp. do 31. 12. 2013 zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník (ObchZ)], živnostenskoprávními (zákon č. 455/1991 Sb.
živnostenský zákon) a účetními (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví).
Náklady při zahájení činnosti – společně pro FO a PO:
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), pro FO pak
speciálně § 5 odst. 7
-
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZÚ)
-
prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb.
(PVZÚ)
NahoruZahájení činnosti – související režim výdajů
Poplatník, který započne se svou činností, musí hned řešit – kromě
výše zmíněných registračních a oznamovacích povinností – též věci týkající se
účetního a daňového režimu výdajů. První, čím je nutné se zabývat, je režim
výdajů vzniklých před samotným zahájením činnosti (resp. před získáním
oprávnění k podnikání), ale s touto činností souvisejících.
Pokud se týká právnických osob, zde funkci vypořádání se s výdaji před
zahájením podnikání plní zřizovací výdaje (blíže viz Zřizovací
výdaje). Proto se v dalším textu budeme zabývat spíše fyzickými
osobami, a to v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 7 ZDP, které připouští
některé výdaje uskutečněné před zahájením podnikání uplatnit jako daňově
uznatelné náklady.
Samo znění zákona však používá velice nezvyklou formulaci, a to, že se
u poplatníka s příjmy podle §§ 7 a 9 ZDP přihlédne i:
-
k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž
zahájil činnost,
-
totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené
se zahájením činnosti.
Použité slůvko "přihlédne“ lze v textu vykládat jakkoli a v
souvislosti s tím je nutné se zamyslet i nad tím, zdali platí, že přihlédne =
nezpochybní zařazení nákladu mezi daňově uznatelné, zdali i ostatní náklady
(výdaje) lze uznat (např. pořízení zásob dříve než v předcházejícím roce), či
zda je již uznat nelze.
Pro úplnost dodejme, že uvedené platí i pro FO, která vede účetnictví,
a nesouvisí to s režimem zřizovacích výdajů. (Podle vymezení zřizovacích výdajů
v účetních předpisech nespadá do zřizovacích výdajů dlouhodobý majetek ani
zásoby.)
NahoruZásoby pořízené před zahájením podnikatelské činnosti
Uvedené ustanovení § 5 odst. 7 ZDP připouští jako
daňově uznatelný náklad (výdaj) pořízení zásob v kalendářním roce
předcházejícím roku, v němž podnikatel (FO) zahájil činnost.
Pan Kostřáb získá oprávnění k podnikání (živnostenský list) v
oblasti prodeje knih dne 15. 1. 201X+1. Avšak již v průběhu roku 201X nakoupil
knihy za více než 60 000 Kč, aby při otevření obchodu neměl prázdné
pulty.
V duchu § 5 odst. 7 ZDP jde o zboží
nakoupené v roce předcházejícím roku zahájení činnosti, částka 60 000 Kč tedy
bude nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud je pan Kostřáb
účetní jednotkou, přirozeně půjde o daňový náklad až v momentě prodeje těchto
knih (po vyskladnění zásob, souběžně s výnosem z prodeje).
Uvažujme o variantě, kdy pan Kostřáb získá oprávnění již v
prosinci 201X. Zde je zřejmé, že § 5 odst. 7 ZDP již není možné
použít, neboť se zde mluví o zboží nakoupeném v roce předcházejícím, a ne o
zboží nakoupeném v tom samém roce. To však neznamená, že by uvedený náklad
nebyl daňově uznatelný (v momentě prodeje knih).
Je však třeba "vložit“ uvedené zboží do podnikání zápisem MD
132/D 491. V souladu s § 25 ZÚ se ocení tyto zásoby pořizovacími cenami.
Pan Kostřáb získal oprávnění v lednu 201X+1, ale protože měl
velký zájem o knihy a literaturu vůbec, pořizoval si zásoby knih již šest let
zpátky. Jelikož byl pečlivý, schovával si všechny paragony za nákup
knih.
Je zřejmé, že i v tomto případě (opět nesouvisejícím s § 5 odst. 7 ZDP) bude nákup knih
daňově uznatelný (v účetnictví v momentě prodeje knih). Zdůrazněme, že je
důležité prokázání pořizovací ceny a i ten fakt, že je uvedený náklad uplatněn
v roce zahájení podnikání.
NahoruZásoby získané z dědictví
Až do 31. 12. 2013 připouštěl ZDP jako další možnost, ke které se
přihlédne při zahájení podnikání, a to zásoby získané z dědictví po
zůstaviteli, který měl příjmy podle § § 7 nebo 9 ZDP, pokud bude dědic
pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Od
roku 2014 již však tuto úpravu zákon o daních z příjmů neobsahuje. Důvodem je
skutečnost, že daňový řád v §§ 239a až 239d nově zavádí právní
fikci, že na daňovou povinnost zůstavitele vzniklou ode dne jeho smrti do dne
předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se hledí tak, jako by
vznikala zůstaviteli. Pro daňové účely se do skončení řízení o pozůstalosti na
právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil, osoba spravující
pozůstalost má povinnost za zůstavitele podávat řádná (případně dodatečná)
daňová přiznání, a to od úmrtí zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti.
Obdrží-li dědic po skončení dědického řízení následně zásoby z dědictví s tím,
že předmětné zásoby např. vloží do obchodního majetku a prodá, lze postupovat
podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, tj.
příjem z prodeje do výše hodnoty zděděných zásob se do základu daně
nezahrne.
NahoruJiné nezbytně vynaložené výdaje
U jiných nezbytně vynaložených výdajů spojených se zahájením činnosti
již § 5 odst. 7 ZDP neuvádí žádné
omezující podmínky. Jde však v podstatě o…