2025.1700.2
Prodej zboží na dálku
Ing. Martin Sádovský
Prodej zboží na dálku je považován za specifické přeshraniční dodání zboží v Evropské unii mezi dodavatelem zboží a koncovým spotřebitelem. Prodej zboží na dálku nahradil dříve užívaný pojem zasílání zboží. Během novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH") související s úpravami v oblasti e-commerce byl prodej zboží na dálku nově definován, zároveň bylo u něho upraveno také místo plnění a zavedena možnost odvodu daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") přes zvláštní režim jednoho správního místa. Pro prodej zboží na dálku je typickým prvkem to, že se prodej uskutečňuje přes internet, nejčastěji přes elektronické obchody tzv. e-shopy anebo přes platformy. Pro prodej zboží na dálku také platí, že se nejedná o dodání v rámci jednoho členského státu, ale je tam přeshraniční přeprava mezi členskými státy EU. Zároveň vztah mezi prodávajícím a kupujícím je obecně založen na principu B2C, kdy se jedná o obchodní vztah mezi podnikatelem a koncovým zákazníkem, který má nakupované zboží určeno k přímé spotřebě nikoliv k dalšímu obchodování.
NahoruDefinice
Prodej zboží na dálku je definován v § 4 odst. 9 ZDPH a má stanoveny specifické podmínky pro druh zboží, pro příjemce zboží a pro přepravu či odeslání.
Prodej zboží na dálku je omezen pouze na takové zboží, které není novým dopravním prostředkem a ani se nejedná o dodání zboží s instalací nebo montáží. Pokud se jedná o nové dopravní prostředky nebo o dodání zboží s instalací nebo montáží, i přestože takové zboží by mohlo být objednáno přes e-shop, nepostupuje se podle pravidel pro prodej zboží na dálku, ale podle vlastních pravidel.
Prodej zboží na dálku je považován za dodání zboží osobě, pro kterou není pořízení takového zboží předmětem daně v členském státě ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Příjemcem zboží by pro účely prodeje zboží na dálku měla být osoba, které nevznikne povinnost přiznat daň z pořízení, což je obvykle osoba nepovinná k dani, tj. koncový zákazník. Může to však být také podnikatel tzv. osoba povinná k dani, která však nepřekročila unijní limit 10 000 EUR pro pořízení zboží (v ČR ekvivalentem je 326 000 Kč).
Jakmile se jedná o dodání zboží přesahující limit 10 000 EUR, vzniká této osobě povinnost přiznat daň z pořízení zboží a zároveň také povinnost registrace k DPH v členském státě ukončení přepravy. Dodavatel zboží již nemůže takové dodání považovat za prodej zboží na dálku, ale jedná se o dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně podle § 64 ZDPH za daných podmínek. Dodavatel také může rozlišit, zda se jedná o prodej zboží na dálku nebo o dodání zboží do jiného členského státu tím, že mu příjemce zboží sdělí své daňového identifikační číslo k DPH přidělené v členském státě ukončení přepravy zboží (DIČ k DPH).
Příklad
Plátce se sídlem v tuzemsku prodává zboží přes vlastní e-shop různým zákazníkům. První prodej v hodnotě 1 000 EUR uskutečnil pro osobu v Rakousku, která mu neposkytla žádné daňové identifikační číslo k DPH. Dále prodal zboží podnikateli na Slovensko v hodnotě 3 000 EUR, který mu nesdělil rovněž žádné DIČ k DPH. Nakonec prodal zboží podnikateli do Německa v hodnotě 2 000 EUR, který mu sdělil své DIČ k DPH přidělené v Německu.
Dodání zboží osobě do Rakouska a podnikateli na Slovensko je prodejem zboží na dálku. Dodání zboží podnikateli do Německa je dodání zboží do jiného členského státu.
Pro prodej zboží na dálku platí, že zboží musí být přepraveno nebo odesláno z jednoho členského státu do jiného členského státu dodavatelem nebo třetí osobou, pokud dodavatel zasahuje do odeslání nebo přepravy zboží. Za třetí osoby se zpravidla rozumí logistické či jiné přepravní společnosti, které jsou zmocněny či jiným úkonem instruovány dodavatelem k přepravě zboží. Tyto nepřímé zásahy do odeslání či přepravy jsou vymezeny v přímo použitelném prováděcím nařízení v čl. 5a nařízení Rady č. 282/2011.
Pro účely prodeje zboží na dálku se považuje odeslání nebo přeprava zboží dodavatelem, ačkoliv dodavatel odeslání nebo přepravu nevykonává vlastními prostředky, i v těchto případech:
a) je-li odeslání nebo přeprava zboží svěřena dodavatelem formou subdodávky třetí osobě, která doručí zboží příjemci;
b) je-li odeslání nebo přeprava zboží zajištěny třetí osobou, dodavatel však nese celkovou nebo částečnou odpovědnost za doručení zboží příjemci;
c) pokud dodavatel fakturuje a vybírá poplatky za přepravu od příjemce a poukazuje je třetí osobě, která zajistí odeslání nebo přepravu zboží;
d) pokud dodavatel jakýmikoli prostředky propaguje služby doručení zboží příjemci poskytované třetí osobou, spojí příjemce se třetí osobou nebo třetí osobě poskytne informace potřebné k doručení zboží příjemci.
Pouze ve výjimečných případech se nejedná o prodej zboží na dálku, a to v případech kdy si zákazník přepravuje zboží sám vlastními prostředky či si samostatně zajistí doručení zboží u třetí osoby bez zásahu dodavatele. V těchto případech se jedná o samostatné dodání zboží bez přepravy, u kterého se uplatní pravidla pro místo plnění pro dodání zboží bez přepravy či odeslání. Takové dodání podléhá dani v členském státě, ve kterém dochází k dodání zboží, i přestože finální spotřeba je po odvozu zákazníkem v jiném členském státě.
Příklad
Plátce prodal přes e-shop zboží osobě z Polska. Zákazník z Polska si zvolil vyzvednutí zboží na prodejně umístěné v České republice.
Nejedná se o prodej zboží na dálku, neboť plátce nedodává zboží s přepravou nebo odesláním. Jedná se o tuzemské dodání zboží, u kterého se uplatní daň podle sazby daně platné podle českého ZDPH.
NahoruMísto plnění při prodeji zboží na dálku
Základní pravidlo pro stanovení místa plnění pro prodej zboží na dálku je uvedeno v § 8 odst. 1 ZDPH a bylo zachováno jako u původního zasílání zboží. Obecně místo plnění uvádí, v jakém státě má být odvedena daň.
Místem plnění u prodeje zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. To znamená, že každý prodej zboží na dálku má být zdaněn v členském státě, ve kterém končí přeprava. To fakticky znamená, že dodavateli zboží zároveň vznikne i povinnost registrace v tomto státě a další povinnosti související s podáním daňovém přiznání podle právních předpisů každého členského státu EU.
Aby se však nemusel každý dodavatel zboží registrovat v každém členském státě EU, do kterého prodá zboží na dálku, je zavedeno zjednodušující pravidlo pro místo plnění v § 8 odst. 2 ZDPH. Pravidlo je postaveno na tom, že místo plnění je v členském státě, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná, avšak je omezeno dalšími podmínkami. Dodavatel zboží, který chce využít tohoto pravidla, musí mít sídlo v členském státě EU a nesmí mít provozovnu v ostatních členských státech. Také dodavatel zboží, který má sídlo mimo území EU a provozovnu pouze v jednom členském státě, může využít tohoto pravidla. Pro použití v ČR musí mít dodavatel zboží sídlo pouze v ČR a žádnou provozovnu v EU, anebo mít sídlo mimo EU a provozovnu pouze v ČR. Zároveň zboží musí být odesláno právě z členského státu, ve kterém má dodavatel sídlo anebo provozovnu.
Zjednodušení lze použít pouze do určité celkové hodnoty prodaného zboží, která činí 10 000 EUR (lze použít také ekvivalent v národní měně v hodnotě 256 300 Kč). Tato hodnota se určí jako celková hodnota zboží bez daně za příslušný a bezprostředně předcházející kalendářní rok. Současně do této hodnoty patří nejen hodnota prodaného zboží na dálku do všech členských států EU, ale také hodnota poskytnutých telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb poskytnutých osobě nepovinné k dani (dále jen "TBE služby"). Celková hodnota ve výší 10 000 EUR se nepočítá po jednotlivých členských státech EU, ale jako souhrnná za prodané zboží na dálku do všech členských států EU včetně TBE služeb poskytnutých osobě nepovinné k dani.
Pokud plátce splní tyto…
