2019.3.3
Podnikatelé a postupy zdravotních pojišťoven v roce 2019
Ing. Antonín Daněk
Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to jejich povinností, včetně případného doplatku pojistného na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti v daném kalendářním roce.
Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.
Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. V této souvislosti platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.
Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podívejme se nyní blíže na podmínky platné pro tyto osoby ve zdravotním pojištění po datu 1. ledna 2019.
NahoruNová minimální záloha od 1. 1. 2019
Je-li samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce, pro kterého platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak se těmto osobám zvyšuje od ledna 2019 minimální záloha na 2 208 Kč. V roce 2018 činila minimální záloha 2 024 Kč.
Pokud naopak OSVČ nemusí při odvodu pojistného povinné minimum dodržet, pak nadále platí i od ledna 2019 zálohu na základě výsledků dosažených za rok 2017, což může být částka 0 Kč anebo jakákoli vyšší hodnota.
Novou výši zálohy platí OSVČ vždy od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled. Tato záloha se odvíjí od výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok. Touto zálohou je v roce 2019 částka 2 208 Kč anebo vyšší (pro osoby, které musejí minimum dodržet) nebo jakákoli výše zálohy, případně nulová záloha u těch OSVČ, pro které minimum neplatí.
NahoruPosuzování hlavního, resp. vedlejšího zdroje příjmů
Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.
NahoruNová výše zálohy OSVČ po podaném Přehledu
Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů, roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.
Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné.
Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2019 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud pro podnikatele neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je u těchto osob vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Minimální vyměřovací základ se dále snižuje v situacích vyjmenovaných v § 3a odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, pokud OSVČ nepodnikala po celý kalendářní rok.
V následujících příkladech si blíže rozvedeme postupy podnikatele v roce 2019 s ohledem na skutečnost, zda se na OSVČ povinnost placení minimálních záloh vztahuje či nikoliv.
I. OSVČ je povinna platit alespoň minimální zálohy (samostatná výdělečná činnost je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů)
Příklad 1.
OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2018, kdy vykázala příjmy 638 751 Kč a výdaje 527 800 Kč, platila minimální zálohy.
Pojistné za rok 2018:
P = 0,135 x 0,5 x (638 751 – 527 800) = 7 490 Kč
OSVČ hradila v roce 2018 měsíčně minimální zálohy 2 024 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem.
Záloha na rok 2019:
Z = 7 490 : 12 = 625 Kč
kde:
12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2018
Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2019 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 2 208 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2019 i v případě, kdyby za rozhodné období kalendářního roku 2018 byla například ve ztrátě.
Příklad 2.
OSVČ začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 17. 7. 2018. Pokud OSVČ podniká pouze po část kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že v roce 2018 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po dobu šesti kalendářních měsíců. Za toto období dosáhla příjmů 952 841 Kč a výdajů 610 612 Kč.
Pojistné za rok 2018:
P = 0,135 x 0,5 x (952 841 – 610 612) = 23 101 Kč
Záloha na rok 2019:
Z = 23 101 : 6 = 3 851 Kč
II. OSVČ není povinna platit alespoň minimální zálohy
Příklad 3.
Poživatel starobního důchodu podniká jako OSVČ. V rámci své podnikatelské činnosti dosáhl za 12 kalendářních měsíců roku 2018 příjmy 126 545 Kč při výdajích 75 315 Kč.
Pojistné za rok 2018:
P = 0,135 x 0,5 x (126 545 – 75 315) = 3 459 Kč
Záloha na rok 2019:
Z = 3 459 : 12 = 289 Kč
Při placení záloh poživatelem starobního důchodu (jakož i jinou osobou, na kterou se nevztahuje ve zdravotním pojištění v rámci její samostatné výdělečné činnosti povinnost placení minimálních záloh – neplatí pro ni zákonné minimum) je zapotřebí brát v úvahu tyto skutečnosti:
-
měsíční zálohy vycházejí ze skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů v předcházejícím roce, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh,
-
z časového i finančního hlediska je přípustné platby nižších záloh případně i sdružit, tedy zaplatit je najednou dopředu například na půl roku nebo na celý rok, o tomto postupu je však vhodné zdravotní pojišťovnu informovat.
K uvedenému doplňuji, že osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, nemusejí platit v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné, nicméně dle vlastní úvahy si mohou přiměřené zálohy platit. S účinností od 1. 8. 2004 již neexistuje u OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, nárok na odpočet od dosaženého příjmu.
NahoruPlacení nové zálohy
Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled za rok 2018 například v březnu 2019, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2019, a to již připsáním platby zálohy na účet zdravotní pojišťovny.
Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to jak v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se v podstatě pravidelně zvyšuje minimální záloha od 1. ledna kalendářního roku, tak podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu, je-li tato povinně vyšší než minimální.
Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje a…
