Než může mzdová účetní zaměstnanci uplatnit některou ze
slev na dani z příjmů, musí být splněny dvě základní podmínky, které
ukládá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen ZDP), a to:
zaměstnanec musí ve stanovené lhůtě pravdivě vyplnit
tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků (dále jen prohlášení k dani), kde sám požaduje
uplatnění těchto slev;
zaměstnanec musí mzdové účetní předložit ke každé slevě na dani
předepsané doklady. Přehled dokladů, které má mzdová účetní povinnost ověřit,
aby mohla zaměstnanci slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti a nezdanitelné
části základu daně přiznat, je kompletně uveden v
§ 38l ZDP.
Dnes se zastavíme u slevy na manželku (manžela),
kterou lze uplatnit za podmínek stanovených v
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Tuto
roční slevu na dani ve výši 24 840 Kč má zaměstnanec možnost uplatnit ve mzdové
účtárně po uplynutí zdaňovacího období v rámci ročního zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění (tj. do 15. února, v části III tiskopisu prohlášení k
dani). Musí se přitom jednat o manželku (manžela) žijící s poplatníkem v
domácnosti, jejíž (jehož) vlastní příjem nepřesahuje za zdaňovací období 68
000 Kč, a jedná-li se o manželku (manžela) s průkazem mimořádných výhod
III. stupně - průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek. Podrobnější
podmínky k uplatnění této slevy na dani jsou uvedeny též v novém Pokynu GFŘ č.
D-6, který byl publikován ve Finančním zpravodaji č. 7/2011 a nahradil doposud
používaný pokyn MF č. D-300. Příjem vyživované osoby (manželky, manžela)
se přitom posuzuje vždy za celé zdaňovací období, sleva na dani ale náleží jen
za ty kalendářní měsíce (ve výši 1/12 roční částky), na jejichž počátku jsou
splněny zákonem stanovené podmínky. Např. dojde-li v průběhu roku k uzavření
sňatku, k úmrtí, k rozvodu manželství nebo k zániku společné domácnosti ještě
za trvání manželství apod.
Podle §
38l odst. 2 ZDP zaměstnanec předkládá u této slevy na dani
doklad prokazující totožnost manželky (manžela), a jedná-li se o
držitele průkazu ZTP/P, prokazuje existenci průkazu. Pro uplatnění této
slevy na dani musí být ale splněny tři podmínky:
skutečnost, že se jedná o manželku (manžela), zaměstnanec
prokazuje dokladem (např. oddacím listem). Slevu na družku (druha) ale přiznat
za žádných okolností nelze.
skutečnost, že vyživovaná manželka (manžel) žije s poplatníkem
ve společné domácnosti (pro posouzení je rozhodující vždy skutečný stav),
zaměstnanec prokazuje formou svého čestného prohlášení na tiskopisu prohlášení
k dani;
skutečnost, že vlastní příjem vyživované manželky
(manžela) nepřesahuje 68 000 Kč za zdaňovací období, prokazuje zaměstnanec na
tiskopisu prohlášení k dani také pouze formou svého čestného prohlášení.
Připomeňme si stručně, co se do tohoto vlastního příjmu
manžela (manželky) započítává a co nikoliv. Příjmy, které se do vlastního
příjmu manžela či manželky nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP:
dávky státní sociální podpory (nejčastěji např. rodičovský
příspěvek, přídavek na dítě, dávky pěstounské péče atd.),
dávky sociální péče,
dávky pomoci v hmotné nouzi,
příspěvek na péči, sociální služby,
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním
příspěvkem,
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na
budoucí povolání,
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která
má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od
daně osvobozen,
u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do
vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z
manželů (např. z pronájmu nemovitosti ve společném jmění, která je vložena do
obchodního majetku podnikajícího manžela), nebo který se pro účely daně z
příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Např. příjmy z pronájmu
nemovitosti ve společném jmění manželů, které…