dnes je 4.3.2024

Input:

Cizoměnové transakce

17.3.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

4.10
Cizoměnové transakce

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu o valutových a devizových operacích je zaměřena na:

1. Souběžné účtování v české a cizí měně

2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou – k datu účetního případu (aktuální, pevný kurz) a k rozvahovému dni

3. Kurzové rozdíly u vybraných položek účetní závěrky

Jedna z možných variant:

1. Souběžné účtování v české a cizí měně

§ 4 odst. 12 ZoÚ:

"Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny.

V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen "cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně."

Účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny a v případech stanovených v § 4 odst. 12 ZoÚ, v platném znění, se vede současně i v cizích měnách.

Poznámka: Výše uvedení ustanovení zákona o účetnictví "..., pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, ..." není zcela jednoznačné. Částečný výklad tohoto ustanovení provedla Národní účetní rada v několika interpretacích věnující se cizí měně.

Varianty:

A)

Účetní software umožňuje účtování obou měn v hlavní knize.

B)

V hlavní knize je účtováno pouze v Kč, devizové hodnoty jsou tam doúčtovány ručně.

C)

V účetnictví je účtováno pouze v Kč, devizové hodnoty jsou uváděny pouze v deníku (pokladní deník, deník došlých faktur apod.).

2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění:

  • v průběhu účetního období – k okamžiku uskutečnění účetního případu,

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

2.1. Účtování kurzových rozdílů v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu

Varianty:

A)

Aktuální kurz ke dni uskutečnění účetního případu, kterým je:

  • u vydaných faktur den vystavení faktury,

  • u přijatých faktur den přijetí faktury,

  • u pokladních operací den uvedený na pokladních příjmových nebo výdajových dokladech,

  • u bankovních operací den uvedený na výpisu ....

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty, cestovní náhrady".

B)

Pevný kurz, kterým se rozumí kurz

Varianty:

  • měsíční,

  • čtvrtletní,

  • pololetní,

  • roční,

vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán.

Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období.

Pevný kurz je možno i průběhu stanovené doby změnit (vždy musí být uvedeno ve vnitřním předpisu). Pevný kurz musí být změněn vždy v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny.

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží/služeb v rámci tuzemského obchodního styku fakturovaného v cizí měně (např. EUR) (dle DPH).

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis č... "Pracovní cesty a cestovní náhrady".

C)

Použití různého kurzu dle jednotlivých účetních dokladů – například:

  • u vydaných faktur bude používán aktuální kurz ke dni vystavení faktury,

  • u pokladních operací bude používán pevný čtvrtletní kurz atd.

Specifické případy:

  • Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží/služeb v rámci tuzemského obchodního styku fakturovaného v cizí měně (např. EUR) (dle DPH).

  • Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty a cestovní náhrady".

Rozdíly, které vznikly z důvodu jiného kurzu (kurzové rozdíly), než jaký byl použit v okamžiku zaúčtování pohledávky nebo závazku apod., zaúčtujeme do finančních nákladů na účet 563 – Kurzové ztráty nebo do finančních výnosů 663 – Kurzové zisky.

Kurzové rozdíly při postupném splácení pohledávek a dluhů se účtují při platbě (inkasu) na vrub finančních nákladů nebo finančních výnosů:

  1. k okamžiku platby,
  2. až ke konci rozvahového dne (nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka).

Kurzové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kurzové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle předchozí věty musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle § 60 odst. 1 až 3 PVZÚ.

2.2. Účtování kurzových rozdílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka (dále jen ke konci rozvahového dne)

Pro přepočet devizových zůstatků ke konci rozvahového dne se použije platný kurz ČNB v tento den.

Kurzové rozdíly zjištěné ke dni sestavení účetní závěrky se účtují na vrub příslušných účtů finančních nákladů (účtová skupina 56) nebo ve prospěch finančních výnosů (účtová skupina 66) s výjimkou cenných papírů (viz dále)

3. Kurzové rozdíly u vybraných položek účetní závěrky

Zatímco v účetnictví je třeba respektovat při účtování náklady (kurzové ztráty) a výnosy (kurzové zisky), v účetní závěrce je dovoleno vzájemně zúčtovat kurzové rozdíly.

Pravidla jsou vymezena vnitřním předpisem "Vzájemné zúčtování".

a) Cenné papíry

Pořízení cenných papírů a podílů v cizí měně:

Varianta: (bude odpovídat obecné metodě zvolené výše v této směrnici)

A) aktuální kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni pořízení.

B) pevný kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán – ve firmě bude používán pevný měsíční kurz.

Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění metodou ekvivalence, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově.

Pokud není dlouhodobý majetkový cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 (v souladu s firemním účtovým rozvrhem účet 414).

Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů v účtové skupině 56 (účet 563) a ve prospěch finančních výnosů v účtové skupině 66 (účet 663).

b) Pohledávky a závazky vč. časového rozlišení

Přepočet pohledávek se řídí výše uvedenými obecnými pravidly. Nicméně vzhledem ke složitosti vymezení pohledávek a závazků (vč. časového rozlišení) vyjádřených v cizí měně vydala Národní účetní rada několik interpretací věnující se kurzovým rozdílům u těchto položek.

Časové rozlišení a kurzové přepočty

V případě, že položky "Výdaje příštích období" a "Příjmy příštích období" znějí na cizí měnu, jedná se o cizoměnový závazek/cizoměnovou pohledávku. Tyto položky poté podléhají přepočtu závěrkovým kurzem ČNB.

V případě, že položky "Výnosy příštích období" a "Náklady příštích období" jsou vyjádřené v cizí měně, nejedná se o cizoměnový závazek/cizoměnovou pohledávku. Tyto položky poté nepodléhají přepočtu závěrkovým kurzem ČNB.

Poznámka 1:

K časovému rozlišení v cizí měně vydala Národní účetní rada interpretaci NÚR I-37 Časové rozlišování a cizí měna, ve které je výše uvedený přístup zdůvodněn. Podobná pravidla jsou stanovena také v interpretaci NÚR I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně.

Poskytnuté zálohy v cizí měně

Národní účetní rada vydala interpretaci I-43 Poskytnuté zálohy v cizí měně, která upravuje účtování všech poskytnutých záloh v cizí měně. Základní koncept celé směrnice spočívá v chápání, v jakém případě kurzové riziko v případě poskytnutých záloh vzniká. Řešením je že poskytnuté zálohy by se neměly při následném zachycení "překurzovávat" s výjimkou případů, kdy bude poskytnutá záloha vrácena v penězích.

Bod 7. a 8. I-43 Interpretace NÚR

7. V souvislosti s cizoměnovými transakcemi je účetní jednotka vystavena (otevřena) kurzovému (měnovému) riziku, pokud je účtování cizoměnové transakce spojeno s peněžní platbou v budoucnosti. Kurzové riziko se do účetnictví a do účetní závěrky přenáší prostřednictvím kurzových rozdílů – ziskových nebo ztrátových a ve svém důsledku mění hodnotu aktiv a závazků vykazovanou v účetní závěrce.

8. Kurzové riziko ze své podstaty tedy vzniká pouze u těch cizoměnových aktiv a závazků, kdy vývoj měnového kurzu má vliv na výši budoucích peněžních toků, které účetní jednotka z aktiva očekává získat jako přijatou platbu, resp. v souvislosti s vypořádáním závazku, které očekává uhradit (např. odběratelé, nakoupené dluhopisy, dodavatelé, přijaté úvěry apod.). Kursové riziko nevyplývá z aktiv a závazků, které – ač

Nahrávám...
Nahrávám...