č. 3434/2016 Sb. NSS, Daňové řízení: úrok z neoprávněného jednání správce daně; vymáhání daní; posečkání s úhradou daňového nedoplatku
č. 3434/2016 Sb. NSS
Daňové řízení: úrok z neoprávněného jednání správce daně; vymáhání daní; posečkání s úhradou daňového nedoplatku
k § 156 a násl., § 175 a násl. a § 254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012
I. Nezbytnou podmínkou pro přiznání úroku ze zaviněného jednání správce daně dle § 254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je, že bylo zahájeno vymáhací řízení, resp. bylo na daňovém subjektu zákonem stanoveným způsobem vymáháno, a poté bylo vymáhání prohlášeno za nezákonné.
II. Pokud § 254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, spojuje přiznání úroku ve výši dvojnásobku výslovné pro případ, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněné, nelze dovozovat, že tomu tak je v celé rovině platební, tedy ve všech případech spadajících pod celou Hlavu V (část třetí) citovaného zákona, nazvanou „Placení daní“. Pokud by zákonodárce podmínky pro přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně v § 254 odst. 2 daňového řádu hodlal nastavit jinak, resp. i pro jiné případy, musel by to vtělit do textu zákona.
III. Vymáhací řízení (§ 175 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je jedním z několika možných řízení, která mohou probíhat v rovině platební, má svá zákonem stanovená pravidla a postupy, které nelze bez zákonné opory bez rozdílu vztahovat i na případy ostatní, byť se odehrávají v rovině platební, a byť mohou mít pocitově i fakticky pro daňový subjekt obdobný dopad jako „nucený“ výkon rozhodnutí.
IV. Daň, která není uhrazena včas (tj. ke dni splatnosti), je sice nedoplatkem, vykonatelnost platební povinnosti k úhradě dlužné částky však je odložena prostřednictvím rozhodnutí o posečkání (§ 156 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu); jinými slovy posečkanou daň nelze vymáháním postihnout.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2016, čj. 5 Afs 170/2015-28)
Věc: Ing. Jiří J. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o úrok z neoprávněného jednání správce daně, o kasační stížnosti žalobce.
Rozsudkem ze dne 18. 8. 2011, čj. 10 Af 48/2011-321, zrušil Městský soud v Praze platební výměry na penále na dani z přidané hodnoty vyměřené žalobci. Vzhledem k tomu, že část penále byla již předtím uhrazena, požádal žalobce dne 5. 1. 2012 o připsání úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu. Finanční úřad pro Prahu 3 (dále jen „správce daně“) úrok z neoprávněného jednání na osobní daňový účet nepředepsal. Proti tomuto postupu podal žalobce námitku, kterou správce daně zamítl. K odvolání žalobce Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu (kompetenční předchůdce žalovaného) rozhodnutím ze dne 8.8.2012 žalobci částečně vyhovělo a předepsalo mu úrok dle § 254 odst. 1 daňového řádu.
Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u Městského soudu v Praze. V ní namítl, že mu měl být přiznán úrok ve dvojnásobné výši podle § 254 odst. 2 daňového řádu, protože správce daně o své vůli převáděl na úhrady penále jiné přeplatky. Přeplatky, které správce daně zabavil, lze dle žalobce postavit na roven majetku zabavenému v exekučním řízení.
Městský soud žalobu…
