dnes je 16.6.2024

Input:

č. 1487/2008 Sb. NSS, Daň z příjmů: výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů; úroky z půjček a úvěrů

č. 1487/2008 Sb. NSS
Daň z příjmů: výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů; úroky z půjček a úvěrů
k § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2000
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2000, vylučovalo uznání úroků z půjček nad stanovený limit v případě, že byla naplněna alespoň jedna z forem přímé nebo nepřímé účasti mezi poskytovatelem a příjemcem půjčky.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2007, čj. 2 Afs 165/2006-114)
Prejudikatura: srov. č. 689/2005 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným M. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobce.

Finanční úřad v Praze - Modřanech vydal dne 23. 10. 2003 dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2000 ve výši 2 125 050 Kč. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu dne 27. 7. 2004 zamítlo.
Žalobci jako dlužníkovi byly akciovou společností M. jako věřitelem na základě smluv poskytnuty půjčky, z nichž celkovou výši úroků ve výši 6 466 905 Kč žalobce uplatnil jako náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů za zdaňovací období roku 2000. Finanční úřad Praha - Modřany ani žalovaný však uplatnění úroků z popsaných půjček neuznali; žalobci tak byla doměřena daň. Žalobce vznikl dne 1. 7. 1993 a akciová společnost M. dne 14. 4. 1997, přičemž obě společnosti měly k datu uzavření půjček ve svém vedení shodné fyzické osoby. Pánové RNDr. Jan S. a Ing. Josef Š. působili ve statutárních orgánech obou společností (jednatelé, předseda představenstva, člen představenstva). Žalobce je rovněž jediným akcionářem akciové společnosti M.
Žalobce se bránil proti rozhodnutí žalovaného správní žalobou, kterou Městský soud v Praze dne 12. 4. 2006 zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že jestliže v daném případě stejné fyzické osoby byly ve vedení obou společností, pak ve vedení těchto společností s ohledem na úpravu danou obchodním zákoníkem působily tak, že subjekt, který poskytl úvěr (akciová společnost M.) se přímo účastnil na vedení příjemce úvěru (žalobce). Jiný výklad právní úprava neumožňuje. Přímou účast na vedení příjemce úvěru nebo půjčky ve smyslu § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů je třeba chápat jako faktickou možnost poskytovatele půjčky či úvěru (věřitele) ovlivňovat finanční politiku příjemce půjčky či úvěru (dlužníka). Tato reálná možnost vlivu věřitele na chod dlužníka je jako podmínka pro vyloučení úroků jako daňově uznatelných nákladů z § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů zcela zjevná a ze zákona předvídatelná a má přednost před terminologickým rozlišováním různých alternativ vztahů, které mohou při vedení, kontrole a jmění obou společností nastat a které dovozuje žalobce. Z dikce § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů nelze dovodit rozlišení jiného vztahu, než je vztah věřitele a dlužníka, a v tomto vztahu se mohou odvíjet
Nahrávám...
Nahrávám...