§ 44-47 ZP Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce

2.2.44

§ 44-47 ZP Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 34 – pracovní smlouva

  • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

  • § 40 – změna obsahu pracovního poměru

  • § 41 – převedení na jinou práci

  • § 43 – přeložení

  • § 191 – výčet základních důležitých osobních překážek v práci

  • § 191a – pracovní volno v souvislosti s poskytováním dlouhodobé péče jiné fyzické osobě

  • § 195 – mateřská dovolená

  • § 195a – otcovská dovolená

  • § 196 – rodičovská dovolená

  • § 201 – výkon veřejné funkce

  • § 278 odst. 3 – definice projednání (s odborovou organizací)

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 38a až § 38d – dávka otcovské poporodní péče (otcovská)

  • § 39 – důvody pro vznik nároku na ošetřovné

  • § 41a a násl. – dlouhodobé ošetřovné

  • § 55 a násl. – posuzování dočasné pracovní neschopnosti

 NahoruZánik důvodů pro přeložení či převedení na jinou práci

Převedení zaměstnance na jinou práci nebo jeho přeložení k výkonu práce na jiné místo jsou opatření zpravidla dočasného charakteru. Tato dočasnost vyplývá z existence důvodů, ze kterých tak zaměstnavatel činí. Proto pokud odpadnou tyto důvody, nebo uplyne doba, na kterou se tak stalo, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zase podle pracovní smlouvy. To neplatí, pakliže se změna stane na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem změnou trvalou.

 NahoruDoporučení k převedení na jinou práci nebo přeložení

K výkonu jiné práce nebo na jiném místě může dojít také na základě žádosti samotného zaměstnance, podložené doporučením poskytovatele pracovnělékařských služeb v tom smyslu, že není vhodné (nikoliv nemožné či zakázané), aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti. Žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen vyslyšet a na jinou práci ho převést, resp. ho do jiného místa výkonu práce přeložit, pokud mu to dovolují nebo v budoucnu dovolí provozní možnosti. I v tomto případě platí pravidlo o vhodnosti takové práce, resp. pracoviště.

 NahoruProjednání s odborovou organizací

V případě, že převedení na jinou práci vede ke změně pracovní smlouvy (práce, na kterou je zaměstnanec převáděn, neodpovídá podmínkám sjednaným s ním v pracovní smlouvě), zaměstnanec s takovým postupem zaměstnavatele nesouhlasí a celková doba převedení má být delší než 21 pracovních dnů v kalendářním roce, musí převedení zaměstnance na jinou práci předcházet projednání zaměstnavatele s odborovou organizací. Jde o to, aby se k takovému opatření odborová organizace vyjádřila. Její případné negativní stanovisko nebrání ale zaměstnavateli převedení na jinou práci realizovat.

 NahoruNávrat do práce po skončení překážky v práci

Ustanovení § 47 ZP poskytuje speciální ochranu zaměstnancům, kteří se vracejí do zaměstnání po skončení některých překážek v práci, konkrétně po skončení:

• dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

• mateřské dovolené zaměstnankyně nebo otcovské dovolené zaměstnance,

• rodičovské dovolené, a to přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let,

• doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění,

• doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění,

• výkonu veřejné funkce,

• činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl zaměstnanec uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo

• vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

V těchto případech je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na jejich původní práci a pracoviště (rozuměno k výkonu té konkrétní práce a na tom konkrétním pracovišti, jak tomu bylo před začátkem zmíněných překážek v práci, tzv. stejnou židli). Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy.

S ohledem na skutečnost, že druh práce i místo výkonu práce mohou být se zaměstnancem sjednány poměrně široce, nabízí se otázka, jak (popřípadě na jak dlouho) výše uvedená povinnost omezuje zaměstnavatele v jeho nakládání s pracovní silou zaměstnance v rámci pracovní smlouvy. Bohužel, v praxi vede tato povinnost zaměstnavatele k absurdním postupům, kdy na původní práci a pracoviště zařadí zaměstnance na jeden či jen několik dnů, aby následně využil jeho pracovní síly v rámci šíře sjednaného druhu práce a místa výkonu práce. Takový postup není správný, ale současně nelze z výše popsané povinnosti dovozovat, že by se tím druh a místo výkonu práce zúžily natrvalo. Tím by byla totiž nabourána smluvní povaha pracovního poměru.

S účinností od 1. 6. 2025 došlo navíc v předmětném ustanovení k důležité změně, protože právní úprava nově stanoví, že vrátí-li se zaměstnanec do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let, musí ho i v tomto případě zaměstnavatel zařadit na původní práci a původní pracoviště, ledaže by původní práce odpadla nebo původní pracoviště bylo zrušeno. Jinak řečeno, nastoupí-li zaměstnanec zpět do zaměstnání před 2. narozeninami dítěte, ke kterému čerpal rodičovskou dovolenou, je právní úprava vůči zaměstnavateli přísnější, než byla do konce května 2025 (viz příklad dále).

Změnu právní úpravy komplikuje též absence jakéhokoliv přechodného ustanovení k novele. To může vést k závěru, že povinnost k zařazení na původní práci a původní pracoviště ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) ZP má zaměstnavatel i vůči zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří sice nastoupili na rodičovskou dovolenou ještě za předchozí právní úpravy, ale k jejich návratu do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené dojde ještě před dovršením 2 let věku dítěte. Takový názor zastává např. MPSV.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Ve společných ustanoveních bylo provedeno zpřesnění pojmů. Byla podrobena revizi z hlediska jejich nařizující povahy a zpřesněna tak, aby byl jejich obsah zcela jasný (např. změna z termínu "zařadí" na termín "je povinen zařadit").

Od 1. 4. 2012

V souvislosti s nabytím…