Soud: Nejvyšší soud ČR
Spisová značka: 21 Cdo 4986/2010
Datum rozhodnutí: 20. 9. 2011
Právní problematika: odstoupení od konkurenční doložky
Ustanovení právních předpisů:§ 310 odst. 4 a
§ 363 odst. 2 zákona č. 262/2006
Sb., zákoníku práce, ve znění do 30. 6. 2008;
§ 29a odst. 1 a 3 zákona č. 65/1965 Sb. zákoníku
práce, ve znění do 30. 6. 2006;
§ 48 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského
zákoníku
Právní věta:
Odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i
zaměstnanec jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků a ze
strany zaměstnavatele je odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době
trvání pracovního poměru účastníků.
Ze samotné okolnosti, že se v ustanovení
§ 29a odst. 3 zákoníku práceč. 65/1965
Sb. (které odpovídá dnešnímu ustanovení
§ 310 odst. 2 zákoníku práce č.
262/2006 Sb.) hovoří o získání informací, poznatků a znalostí
pracovních a technologických postupů v minulém čase, nelze úspěšně dovozovat,
že by bylo přípustné uzavřít konkurenční doložku teprve poté, co by zaměstnanec
získal takové informace, poznatky nebo znalosti.
Skutkové okolnosti případu
Zaměstnavatel se zaměstnankyní při jejím nástupu do zaměstnání v
pracovní smlouvě ze dne 1. května 2006 sjednal konkurenční doložku. V této
doložce se zaměstnankyně zavázala, že se po dobu 12 měsíců po skončení
pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která byla předmětem
činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Na druhé
straně se zavázal zaměstnavatel, že zaměstnankyni poskytne přiměřené peněžité
vyrovnání ve výši 1,5násobku průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění
závazku. Splatnost peněžitého vyrovnání byla dohodnuta pozadu za měsíční
období. Možnost odstoupení nebyla v doložce zmíněna.
Zaměstnankyně dala dne 28. března 2008 výpověď z pracovního poměru,
který skončil uplynutím výpovědní doby dne 31. května 2008. V průběhu výpovědní
doby zaměstnavatel sdělil zaměstnankyni, že od sjednané konkurenční doložky
odstupuje. Zaměstnankyně následně začala vykonávat výdělečnou činnost, která
nebyla v rozporu se závazkem z konkurenční doložky. V té době již bývalý
zaměstnavatel ji však ani přes její výzvy nezaplatil sjednané peněžité
vyrovnání za měsíc červen 2008. Zaměstnankyně se tak se svým nárokem obrátila
na příslušný soud.
Právní názor Nejvyššího soudu České republiky
Při řešení otázky ohledně možnosti zaměstnavatele odstoupit od
konkurenční doložky se musel Nejvyšší soud ČR vypořádat s výkladem ustanovení
§ 310 odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006
Sb. (který upravuje odstoupení, byť samotná doložka byla
uzavřena podle předchozího zákoníku práce). Podle uvedeného ustanovení může
zaměstnavatel od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního
poměru zaměstnankyně. Z ustanovení
§ 363 odst. 2 zákoníku
práce navíc plyne, že se od tohoto ustanovení nemohou smluvní strany
ani dohodou odchýlit. Odstoupení zaměstnavatele je účinné pouze tehdy, jestliže
k němu došlo ještě v době trvání pracovního poměru zaměstnankyně u
zaměstnavatele. Soud v uvedeném ustanovení nenachází zákonné oprávnění
zaměstnavatele od doložky odstoupit, jeho smyslem (účelem) je pouze
vymezit období, v němž je odstoupení přípustné, a vyloučit možnost
odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele v době, kdy již
pracovní poměr zaměstnankyně skončil (a kdy měla pobírat od bývalého
zaměstnavatele sjednané peněžité vyrovnání).
Při hledání předpokladů pro samotné odstoupení od konkurenční
doložky je třeba subsidiárně použít
§ 48 odst. 1 občanského zákoníku. V
souladu s tímto ustanovením Nejvyšší soud ČR uvádí, že zaměstnavatel i
zaměstnankyně mohou od doložky odstoupit, pokud je to stanoveno v zákoně, anebo
smluvními stranami dohodnuto. Pro…
