Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

3.17

Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

JUDr. Eva Dandová

Zaměstnavatel ........................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................ 

K provedení ustanovení § 103 odst. 1 písm. j), § 105, § 106 odst. 2  § 106 odst. 4 písm. h) a § 269 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech

 vydávám tento:

 NahoruVNITŘNÍ PŘEDPIS STANOVÍCÍ POSTUPY U ZAMĚSTNAVATELE
PŘI PŘECHÁZENÍ A VZNIKU POŠKOZENÍ ZDRAVÍ V SOUVISLOSTI S PRACÍ.

1. Zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví a o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, popřípadě opomenutí při práci.

2. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

3. Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

4. Zaměstnanec, který je svědkem pracovního úrazu jiného zaměstnance, případně úrazu jiné fyzické osoby, je povinen bezodkladně takový úraz oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

5. Zaměstnanec je povinen dodržovat opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací a k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání, se kterými byl seznámen.

7. Zaměstnanec uplatňuje své nároky v souvislosti s náhradou škody a nemajetkové újmy vzniklé v důsledku poškození zdraví v souvislosti s prací u vedoucího personálního útvaru.

2. Členění pracovních úrazů:

• smrtelný pracovní úraz, kterým se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku ode dne, kdy k pracovnímu úrazu došlo, zemřel,

• závažný pracovní úraz, kterým se rozumí úraz, u kterého trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, nebo životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz podle jiného právního předpisu upravujícího bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem,

• pracovní úraz, u kterého došlo ke zranění zaměstnance s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, přičemž se nejedná o úraz závažný nebo smrtelný,

• pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

2. Postupy vedoucích zaměstnanců při vzniku úrazu

1. V případě vzniku úrazu, je vedoucí zaměstnanec, jemuž byl vznik úrazu oznámen, povinen:

• zajistit poskytnutí první pomoci postiženému zaměstnanci nebo jiné osobě postižené úrazem,

• zajistit, aby bez vážných důvodů nebyl měněn stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,

• bez zbytečného odkladu informovat vedoucího zaměstnance odpovědného za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazem.

2. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, a to za účasti:

• postiženého zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje,

• svědků úrazové události,

• odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud ve firmě působí),

• osoby odborně způsobilé k prevenci rizik (pokud ve firmě působí),

• zástupce jiného zaměstnavatele, pokud je úrazem postižen jeho zaměstnanec (pokud si to na základě ohlášení úrazu vyžádá),

• pracovníků inspektorátu práce (pokud si to inspektorát na základě ohlášení úrazu firmou vyhradí) nebo pracovníků obvodní báňské správy.

3. Vedoucí zaměstnanec postupuje při kvalifikaci poruchy zdraví zaměstnance při práci ve dvou fázích, kdy posoudí:

• zda poškození či porucha zdraví zaměstnance nastala v důsledku úrazového děje, tedy zda vůbec došlo k úrazu (pokud nešlo o úraz, pak odpadají veškeré další povinnosti týkající se pracovních úrazů),

• zda vzniklý úraz je úrazem pracovním.

4. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k pracovnímu úrazu došlo, je dále povinen:

• zaevidovat do knihy úrazů v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 1 všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Evidují se úrazy:

a) ke kterým došlo na pracovišti zaměstnavatele u jeho vlastních zaměstnanců, zaměstnanců jiného zaměstnavatele k němu dočasně přidělených k výkonu práce (včetně agenturních zaměstnanců) nebo vyslaných k výkonu práce, ale také

b) úrazy, zaměstnanců jiného zaměstnavatele, kteří byli svým zaměstnavatelem k zaměstnavateli vysláni (např. na pracovní cestu) nebo dočasně přiděleni k výkonu práce. Údaje do knih úrazů zaznamenávají oba zaměstnavatelé.

Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů o jeho úrazu z knihy úrazů. V případě smrtelného úrazu zaměstnavatel vydá tyto písemnosti rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost.(§ 3 odst. 3 nařízení vlády č. 322/2025 Sb.).

• předávat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy.

3. Ohlášení pracovního úrazu a zasílání záznamu o úrazu

Pracovní úrazy se hlásí a záznamy o pracovních úrazech se zasílají příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky.

Portál je dostupný přes  www.suip.cz , případně na tomto odkazu:  https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/ .

Do Portálu se hlásí statutární zástupci zaměstnavatele, a to prostřednictvím státních prostředků, bankovní identity, Moje ID nebo I. CA Identity.

Státní prostředky jsou mobilní klíč eGovernmentu, NIA ID, eObčanka.

Bankovní identity se získají přes účty Air-bank, České spořitelny, ČSOB ID, Fio banka, Moneta, Raifeisen bank, Uni Credit Bank, Banka Creditas, MBank.

Statutární zástupce zaměstnavatele v Portálu zplnomocní konkrétní zaměstnance, kteří jej budou zastupovat v Portálu a budou za něj oznamovat pracovní úrazy a vkládat do Portálu záznamy o úrazu.

Vedoucí zaměstnanci, na jejichž pracovišti došlo k pracovnímu úrazu a kteří vyšetřovali příčiny a okolnosti úrazu sdělí potřebné údaje pro ohlášení pracovního úrazu a zpracování záznamu o úrazu dotyčnému zplnomocněnému zaměstnanci.

Náležitosti ohlášení pracovního úrazu obsahuje příloha č. 2 k nařízení vlády č. 322/2025 Sb.

4. Ohlašování, oznamování a vedení evidence ohledně úrazů a nemocí z povolání

1. Zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy je povinen bez zbytečného odkladu:

• uvědomit zaměstnavatele, který úrazem postiženého zaměstnance na práci k zaměstnavateli vyslal nebo jej dočasně přidělil k výkonu práce a domluvit účast na objasňování příčin a okolností úrazu nebo pouze zaslání výsledků tohoto objasnění,

• ohlásit pracovní úraz (s výjimkou úrazu, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny) bez zbytečného odkladu příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu elektronicky prostřednictvím Portálu SÚIP;

V listinné nebo elektronické podobě

• -> ohlásit pracovní úraz územně příslušnému útvaru Policie ČR vždy, jedná-li se o smrtelný pracovní úraz, u ostatních pracovních úrazů jen v tom případě, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• -> ohlásit pracovní úraz příslušné odborové organizaci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• -> ohlásit smrtelný pracovní úraz zdravotní pojišťovně, u níž byl zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn.
• -> předat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů knize úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za vedení evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti s BOZP (pokud je tato osoba odlišná od osoby odpovědné za plnění ohlašovacích a oznamovacích povinností).

2. Vedoucí zaměstnanec odpovědný za vedení evidence pracovních úrazů u zaměstnavatele, je povinen:

• záznam o úrazu zapsaný do Portálu SÚIP vytisknout a opatřit podpisy vedoucích zaměstnanců, kteří úraz vyšetřovali, svědků, úrazem postiženého zaměstnance a zástupce odborové organizace, příp. zástupce pro oblast BOZP a založit do evidence vedené zaměstnavatelem,

• přehledně zakládat záznamy o úrazech, včetně všech příloh a souvisejících dokumentací (např. fotografie, svědecké výpovědi, lékařské zprávy o ošetření úrazu),

• vést všechny knihy úrazů ze všech pracovišť zaměstnavatele

• vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích zaměstnavatele,

• umožnit zaměstnancům, jichž se to týká, nahlížet do evidence, která je o nich vedena v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání,

• postupovat při vedení evidence v souladu s opatřeními firmy k zabezpečení osobních údajů, aby nemohlo dojít ke zneužití.

5. Zaslání záznamu o pracovním úrazu

1. Zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy  zašle prostřednictvím Portálu SÚIP záznam o pracovním úrazu, s výjimkou pracovního úrazu, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl:

• oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce, nebo

• obvodnímu báňskému úřadu podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, podléhá-li jeho činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy.

2. Zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy dále:

• pro účely zajištění podpisu úrazem postiženého zaměstnance, svědků, zástupce zaměstnanců pro BOZP, zástupce odborové organizace a zaměstnavatele zaměstnavatel zaslaný záznam o pracovním úrazu vytiskne z Portálu SÚIP a nechá jej podepsat nebo jej v elektronické podobě uloží a zajistí jeho podepsání uznávanými elektronickými podpisy,

• po jedné kopii záznamu o pracovním úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu

• úrazem postiženému zaměstnanci,

• zástupci zaměstnanců pro BOZP, pokud u zaměstnavatele působí,

• zástupci odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí,

• v případě smrtelného pracovního úrazu rodinným příslušníkům úrazem postiženého zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance po dobu 10 let.

3. Zaměstnanec odpovědný u zaměstnavatele za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy  zašle záznam o pracovním úrazu elektronicky nebo v listinné podobě nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl,

- územně příslušnému útvaru Policie České republiky podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu,

- zdravotní pojišťovně, u které byl pracovním úrazem postižený zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn.

4. Zaměstnanec odpovědný u zaměstnavatele za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy zašle elektronicky nebo v listinné podobě pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.

6. Aktualizace záznamu o pracovním úrazu

Dozví-li se zaměstnanec odpovědný u zaměstnavatele za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v odeslaném záznamu o pracovním úrazu, bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o pracovním úrazu v Portálu SÚIP a zašle jej prostřednictvím Portálu úřadu oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo.

Aktualizace musí být předána všem osobám, kterým se oznamuje úraz a předává záznam o úrazu.

7. Opatření proti opakování poškození zdraví ze stejných příčin

1. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k ohrožení nemocí z povolání, k nemoci z povolání, úrazu či jinému poškození zdraví došlo, společně s odborně způsobilou osobou za prevenci rizik u zaměstnavatele, případně s poskytovatelem pracovnělékařských služeb vyhodnotí:

• míru působení rizikových faktorů pracovních podmínek na pracovišti, která způsobuje ohrožení nemocí z povolání anebo nemoc z povolání,

• příčiny a zdroje pracovního úrazu, ke kterému na jím řízeném pracovišti došlo,

• příčinu jiné škody na zdraví (než je pracovní úraz nebo ohrožení nebo vznik nemoci z povolání) v souvislosti s prací a zpracují návrh opatření proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací ze stejných příčin, k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání a předloží jej vedení firmy ke schválení. 

2. Po projednání opatření s odborovou organizací a/nebo zástupcem pro oblast BOZP (pokud ve firmě působí), po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a po schválení, resp. úpravě či doplnění opatření vedením firmy, jsou vedoucí zaměstnanci povinni:

• postupovat podle přijatých opatření,

• seznámit s přijatými opatřeními všechny své podřízené zaměstnance a vyžadovat dodržování těchto opatření a kontrolovat jejich účinnost a jejich dodržování,

navrhovat v případě potřeby změny v opatřeních, podle měnících se skutečností. 

8. Závěrečná ustanovení

1. Předpis byl dne ....................... projednán s odborovou organizací ................a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

2. Písemné vyhotovení tohoto vnitřního předpisu obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

3. Kontrolou dodržování tohoto vnitřního předpisu pověřuji .....................

4. Nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se ruší vnitřní předpis ............... vydaný k této problematice dne....... a nahrazuje tímto vnitřním předpisem novým.

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem .................

V .............. dne ...........

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis jeho

PŘÍLOHY

k vnitřní směrnici zaměstnavatele stanovící postupy při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti

Příloha č. 1 - Kniha úrazů

Údaje o úrazu, které se povinně zaznamenávají do knihy úrazů, jsou následující:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
b) datum a hodinu čas úrazu,
c) místo, kde k úrazu došlo,
d) činnost, při níž k úrazu došlo,
e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
e) celkový počet zraněných osob,
f), g) druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 1 k nařízení vlády č.201/2010 Sb., 322/2025 Sb.
h) popis úrazového děje,
i) druh úrazu (smrtelný nebo ostatní), (podle § 2 nařízení vlády č. 322/2025 Sb.)
j) zdroj úrazu,
k) příčiny úrazu,
l) jména a příjmení svědků úrazu,
m) jméno a příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Údaje o úrazu, které je možné do knihy úrazů dále zaznamenat, jsou například:

• pořadové číslo zápisu,

• zda byl úrazem postižený hospitalizován,

• zda byla vydána kopie zápisu v knize úrazů nebo výpis z knihy úrazů.

Příloha č. 2 - Záznam o úrazu - https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/

Příloha č. 3 - Záznam o úrazu - hlášení změn

Komentář:

1. DRUHY POŠKOZENÍ ZDRAVÍ V SOUVISLOSTI S PRACÍ

Zákoník práce zná tato poškození zdraví zaměstnance, která mohou vzniknout v souvislosti s prací:

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání (§ 347 odst. zákoníku práce).

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, počítá také s tím, že může dojít k situaci, kdy vzniknou podmínky, za nichž již posuzovaná osoba není ohrožena nemocí z povolání. Tyto podmínky se zjišťují na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a výsledků odborných vyšetření vyžádaných nebo provedených poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, pokud je to důvodné.

Ohrožení nemocí z povolání a skutečnosti, které svědčí o tom, že posuzovaný již není ohrožen nemocí z povolání, posuzuje a uznává poskytovatel zdravotní péče v oboru pracovní lékařství, který získal povolení k uznávání nemocí z povolání v příslušném území. Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají; do současné doby tak však vláda neučinila. Při diagnostikování ohrožení nemocí z povolání se nadále vychází z nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

NEMOC Z POVOLÁNÍ

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Seznam nemocí z povolání obsahuje taxativní výčet druhů nemocí z povolání a zároveň stanoví podmínky vzniku těchto nemoci z povolání. Ve výčtu jsou uvedeny tyto skupiny nemocí z povolání:

1. způsobené chemickými látkami,
2. způsobené fyzikálními faktory,
3. týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,
4. kožní,
5. přenosné a parazitární,
6. způsobené ostatními faktory a činiteli.

Ke každé skupině, popř. každé nemoci z povolání stanoví seznam podmínky jejich vzniku. Např. jako podmínku vzniku nemocí z povolání z působení chemických látek (např. nemoc z arzénu, berylia, kadmia, z chrómu, chlóru a jejich sloučenin atd.) uvádí "nemoci vznikají při plnění pracovních nebo služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, při nichž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci z povolání".

Dne 1. ledna 2023 bylo nařízení vlády č. 290/1995 Sb. novelizováno dvakrát, a to nařízením vlády č. 506/2021 Sb., a nařízením vlády č. 451/2022 Sb.

První novela č. 506/2021 Sb., zařadila do přílohy k nařízení vlády chronické onemocnění bederní páteře z přetěžování, za splnění veškerých posudkových podmínek, a upřesnila z hlediska poznatků z praxe v příloze k nařízení vlády text kapitoly nemoci z povolání přenosné a parazitární.

Druhá novela provedená nařízením vlády č. 451/2022 Sb. provedla legislativně technickou úpravu definující nemoc z povolání popsanou jako "chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací" tak, aby byla shodná v nařízeních vlády č. 276/2015 Sb. a č. 290/1995 Sb., jež spolu velmi úzce souvisí.

Dne 8. listopadu 2025 nabyla účinnosti další novela nařízení vlády č. 290/1995 Sb., a to nařízení vlády č. 485/2025 Sb. Tato novela zařadila rakovinu trávicího ústrojí do seznamu nemocí z povolání a tím napravila pochybení, neboť toto onemocnění bylo uvedeno již ve Směrnici Rady č. 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, která měla být transponována již v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Pro Českou republiku toto rozšíření znamená zapracování do Seznamu nemocí z povolání nemoc karcinomu trávicího traktu,

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, přinesla nově seznam podmínek, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání. Tyto podmínky jsou obsaženy v příloze citované vyhlášky. Pokud nastanou uvedené podmínky u nemoci, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., pak nadále nelze nemoc uznat za nemoc z povolání (tzv. "oduznání nemocí z povolání“)

Uznávání a "oduznávání" nemocí z povolání provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání od Ministerstva zdravotnictví pro příslušné území. Seznam poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání lze nalézt na následujícím linku webu: https://www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/Posuzování nemocí, u níž vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání, se posuzuje a uznává z podnětu:

• ošetřujícího lékaře nebo

• poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo

• fyzické osoby (dále jen "osoba") trpící onemocněním. 

PRACOVNÍ ÚRAZ

Při traumatickém poškození zdraví zaměstnance při práci, je třeba posoudit případ ve dvou fázích. Za prvé, zda se vůbec jedná o úraz. Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení případ vyhodnotí tak, že se nejedná o úraz, pak posuzování, zda šlo o "pracovní" úraz, zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení vyhodnotí poškození zdraví jako úraz, pak teprve přichází v úvahu fáze druhá, a to posouzení, zda vzniklý úraz je úrazem pracovním a zda za něj nese zaměstnavatel odpovědnost.

Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození…