Pravidla pro spolupráci s odborovou organizací

 NahoruPravidla pro spolupráci s odborovou organizací

Zaměstnavatel ................................... (název a sídlo, IČ)

Těmito pravidly se upravují způsoby spolupráce s odborovou organizací a stanoví se, kteří zaměstnanci ...... (název firmy) jsou v jednotlivých záležitostech oprávněni jednat jménem zaměstnavatele. Za odborovou organizaci jedná její orgán, který je k tomu oprávněn podle stanov nebo na základě zmocnění.

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle jejích stanov a alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky upravené § 286 odst. 3 ZP. Odborová organizace, která přestane tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. Požádá-li o to zaměstnavatel, je odborová organizace povinna prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů v pracovním poměru u zaměstnavatele; zaměstnavatel je povinen k tomu poskytnout nezbytnou součinnost. Neprokáže-li odborová organizace splnění této podmínky jiným způsobem, je povinna poskytnout nezbytnou součinnost notáři sjednanému a hrazenému zaměstnavatelem za účelem osvědčení splnění této podmínky a sepsání notářského zápisu o tomto osvědčení.

1. Spolupráci zaměstnavatele s odborovou organizací upravují příslušná ustanovení zákoníku práce (zejména § 22 ZP až § 29 ZP, § 276 až § 280 ZP, § 286 ZP, § 287 ZP). Tato spolupráce se uskutečňuje:

• projednáním,

• dohodou,

• povinností informovat,

• právem kontroly odborové organizace,

• kolektivním vyjednáváním.

2. Projednání předchází požadavek zaměstnavatele o stanovisko odborové organizace. Uskutečňuje se ve vzájemně dohodnuté lhůtě přímým jednáním tak, aby vedlo k dosažení shody. Nedosáhne-li se shody, zaměstnanec oprávněný k jednání za zaměstnavatele, předá věc k projednání nejblíže vyššímu vedoucímu zaměstnanci a v závažných případech statutárnímu orgánu zaměstnavatele (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) – zaměstnavateli (je-li zaměstnavatelem fyzická osoba).

3. Dohodou se rozumí spolurozhodování, tedy souhlas odborové organizace či rozhodnutí učiněné v dohodě s ní, kdy právní jednání (do 31. 12. 2013 označované jako právní úkon) učiněné zaměstnavatelem bez tohoto souhlasu (dohody) je buď neplatné, nebo je sice platné, avšak právně napadnutelné.

Neplatnost právního jednání v tomto případě nastává, je-li pro toto jednání výslovně stanovena zákonem (např. vydání pracovního řádu - § 306 odst. 4 ZP).

4. Při informování předává odborové organizaci pověřený zaměstnanec zaměstnavatele podklady o pracovněprávních a ekonomických (zejména mzdových) záležitostech týkajících se zaměstnanců (§ 279 ZP a § 287 ZP), a to v dohodnutém rozsahu a lhůtách.

5. Při výkonu kontrolní činnosti, ke které je odborová organizace oprávněna v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 322 ZP), spolupracuje s ní pověřený zaměstnanec zaměstnavatele v potřebném rozsahu tak, aby bylo dosaženo výsledků, na které je kontrola zaměřena.

6. Při kolektivním vyjednávání se obě smluvní strany řídí zákoníkem práce (§ 22 až § 29 ZP) a zákonem o kolektivním vyjednávání.

Alt.1

7. Za zaměstnavatele přitom jednají:

a) v pracovněprávní oblasti ........... (příslušný útvar nebo referent, popřípadě jednotliví vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti - uvede se konkrétně kdo),

b) v ekonomické (zejména mzdové) oblasti ............ (zpravidla útvar pověřený touto oblastí, popřípadě vedoucí ekonomického úseku),

c) v ostatních oblastech kolektivního vyjednávání (např. zaměstnanecké výhody, pracovní podmínky) jednotlivé útvary, do jejichž působnosti spadají projednávané otázky,

d) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci příslušní vedoucí zaměstnanci.

K uzavření kolektivní smlouvy je oprávněn výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele - právnické osoby, zaměstnavatel - fyzická osoba),

Alt.2

7. Za zaměstnavatele jednají s odborovou organizací zaměstnanci zaměstnavatele, kteří jsou k tomuto jednání oprávněni podle organizačního řádu. K uzavření kolektivní smlouvy je oprávněn výhradně ........ (statutární orgán zaměstnavatele – právnické osoby, zaměstnavatel – fyzická osoba),

8. Funkcionářům odborové organizace poskytne zaměstnavatel k výkonu jejich činnosti pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu. Činností se rozumí výkon oprávnění odborové organizace ve smyslu předchozích ustanovení. Zaměstnancům – členům odborové organizace poskytne zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu

• pro konání voleb,

• pro schůzovou činnost, pokud ji nelze vykonat v době volna.

9. Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci bezplatně......... (místnost s vybavením, uvede se konkrétně) a uhradí náklady spojené s údržbou a technickým provozem této místnosti. Bezplatně poskytne rovněž podklady potřebné pro výkon jeho oprávnění.

10. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům konání voleb do odborového orgánu v termínu a na místě dohodnutém s dosavadním odborovým orgánem, a to v pracovní době.

Poznámka:

Body 8, 9 a 10 není třeba uvádět, je-li takové ujednání obsaženo v kolektivní smlouvě.

11. Tato pravidla vstupují v účinnost dnem ........

V .......... dne ..........