5.3.3.2
Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku
Ing. Růžena Klímová
NahoruPrůměrný hrubý měsíční výdělek (§ 356 odst. 2 ZP)
Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348.
Výpočet:
Dochází-li v rozhodném období ke změně stanovené týdenní pracovní doby, vypočte se průměrná týdenní pracovní doba jako úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách (úvazek) a kalendářních dnů, po které byly tyto TPD uplatněny, a vydělí se celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.
Příklad 1:
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 198,93 Kč a po celé rozhodné období pracoval v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Průměrný měsíční výdělek činí:
198,93 × 4,348 × 40 = 34 597,905 Kč, po zaokrouhlení 34 598 Kč.
V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematický způsob zaokrouhlování.
Příklad 2:
V rozhodném období měl zaměstnanec změnu týdenní pracovní doby. Od 1. 7. do 20. 7. pracoval v rámci stanovené týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin a od 21. 7. do 30. 9. v rámci sjednané týdenní pracovní doby v rozsahu 25 hodin. Průměrný hodinový výdělek k 1. 10. činil 254,33 Kč.
Průměrná týdenní pracovní doba:
Průměrný měsíční výdělek:
-
254,33 x 4,348 x 28,261 = 31 251,77, zaokr. 31 252 Kč.
NahoruPrůměrný čistý měsíční výdělek (§ 356 odst. 3 ZP)
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový list zaměstnancům pracujícím na základě pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce se vystavuje v případě, že byla založena účast na nemocenském pojištění nebo byly prováděny exekuční srážky. Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na samostatném listu potvrzení o zaměstnání.
Příklad 3:
Zaměstnanec byl zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti a požádal zaměstnavatele o přílohu k zápočtovému listu, v němž se uvádí též průměrný čistý měsíční výdělek. Jeho pracovněprávní náležitosti byly následující:
-
Dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. do 31. 8. kalendářního roku, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru ve výši 20 hodin týdně.
-
Se zaměstnancem bylo dohodnuto, že si pracovní dobu bude rozvrhovat sám.
-
Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmu ze závislé činnosti.
-
Odměny vyplacené za duben až červen kalendářního roku činily 45 600 Kč a odpracováno bylo 260 hodin v rámci 33 směn uvedených v pracovním výkazu.
V příloze zápočtového listu bude uveden průměrný měsíční výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. kalendářního roku.
Příklad 4:
Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 35 800 Kč. Zaměstnanec učinil "Prohlášení poplatníka" a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 1 dítě. Má vlastní invaliditu prvního stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.
Výpočet:
Pokud by při výpočtu čistého průměrného výdělku vznikl daňový bonus, pak pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci není součástí čistého průměrného výdělku. Tuto skutečnost je nutné v příloze zápočtového listu uvést, aby úřad práce nemusel znovu zjišťovat, je-li daňový bonus započten, či nikoliv.
Příklad 5:
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. do 31. 12. v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou ve výši 150 Kč. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?
Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti.
V souladu s § 356 ZP se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby v rozhodném období zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 ZP je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní dobu.
Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.
Dohoda o provedení práce končí 31. 12. roku, proto rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.
