Pojistné u poplatníků vedoucích daňovou evidenci
Ing. Lenka Hájková
Nahoru1. Úvod
Nejčastěji se podnikatelé setkávají s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení). Cílem tohoto textu není popisovat, kdo je účasten jakých pojištění a za jakých podmínek, co vše vstupuje do vyměřovacího základu apod. (blíže toto rozebírá text Pojistné u OSVČ), pojistné si zde rozebereme z pohledu zákona o daních z příjmů se zaměřením na jeho daňovou uznatelnost a zachycení v daňové evidenci. Jelikož obě tato pojištění mají v ZDP shodný režim, budeme se zabývat oběma současně, přičemž je rozebereme z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů a z pohledu OSVČ. Z pohledu zaměstnavatelů je jistě důležité i další povinné pojištění, a to pojistné zákonného pojištění odpovědnosti za škodu. V závěru zrekapitulujeme podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření ve stáří nebo pojištění dlouhodobé péče a zmíníme i jiné druhy pojistného.
Nahoru2. Pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Nahoru2.1 Právní úprava
Základní pravidla a způsoby stanovení pojistného na zdravotní pojištění, jeho placení atd. upravují:
-
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který v části druhé týkající se pojistného definuje, kdo je plátcem pojistného, kdy vzniká povinnost platit pojistné a dále i výši a způsob hrazení pojistného,
-
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen ZPZP). Tento zákon upravuje konkrétní výši pojistného, stanoví, co vše vstupuje do vyměřovacího základu, a to v členění na zaměstnance, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a stát, a dále způsob jeho placení.
Pro stanovení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a okruhu pojištěných osob musíme znát dále:
-
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
-
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ZPSZ)
-
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
-
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
-
zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), a také nařízení vlády č. 417/2025 Sb., k provedení zákona o JMHZ
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – ustanovení upravující problematiku pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení:
- - § 23 odst. 3 ZDP, v tomto ustanovení najdeme podmínky, za kterých je nutné upravit základ daně o částky pojistného, které je povinen platit zaměstnanec, jestliže byly zaměstnavatelem sraženy, avšak neodvedeny do zákonem stanoveného termínu, a jak postupovat, když dojde následně k jejich úhradě; tato ustanovení však platí pouze pro poplatníky, kteří vedou účetnictví
- - § 24 odst. 2 písm. f) ZDP, který stanoví podmínky pro daňovou uznatelnost pojistného
- - § 25 odst. 1 písm. g) ZDP, který řadí pojistné na SZ a ZP hrazené OSVČ mezi daňově neuznatelné výdaje
Nahoru2.2 Pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance
Obecné podmínky daňové uznatelnosti
Daňově uznatelné je pojistné hrazené zaměstnavatelem tehdy, splňuje-li následující podmínky:
-
pojistné je stanoveno dle příslušných předpisů a jeho výše je vypočtena sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné,
-
pojistné je zaúčtováno v souladu s účetními principy u poplatníků, kteří vedou účetnictví, a zaplaceno nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,
-
pojistné je zaplaceno u poplatníků, kteří nevedou účetnictví a vedou daňovou evidenci.
Způsob stanovení pojistného
Pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Přitom platí, že:
-
vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním,
-
musí se jednat o takové zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (s výjimkou pojistného na zdravotní pojištění u příjmů společníků a jednatelů s. r. o – viz dále),
-
zúčtovaným příjmem se rozumí jak peněžní, tak nepeněžní plnění, popř. jiná výhoda poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci (např. pojistné se odvádí i z 1% vstupní ceny automobilu poskytnutého zaměstnanci zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely, resp. 0,5 % u nízkoemisních vozidel a 0,25 % u bezemisních vozidel).
Výše pojistného
Standardní výše pojistného na ZP činí 13,5 % a toto pojistné je povinen hradit z jedné třetiny zaměstnanec (tj. 4,5 %) a ze dvou třetin zaměstnavatel (tj. 9 %). Výše pojistného na SZ činí u zaměstnavatele 24,8 % a u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu.
Výjimky u pojistného na SZ
Vzhledem k tomu, že u určitých profesí došlo ke snížení hranice odchodu do důchodu, byla přijata jako kompenzace zvýšených nákladů spojených s důchody těchto osob úprava, která zavádí zvýšenou sazbu té části pojistného, které odvádí zaměstnavatel.
V případě zaměstnávání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru odváděl zaměstnavatel na SZ v roce 2023 částku 26,8 %, v roce 2024 činí sazba pojistného 27,8 %, v roce 2025 28,8 % a od roku 2026 29,8 %.
Zvýšené pojistné se od 1. 1. 2025 zavedlo též pro tzv. rizikové zaměstnání (rizikovou prací se rozumí práce, která je podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie). V případě, že zaměstnanci vykonávají rizikové zaměstnání, odvádí zaměstnavatel na SZ v roce 2025 částku 26,8 %, v roce 2026 27,8 %, v roce 2027 28,8 % a od roku 2028 29,8 %. Zvýšenou sazbu za zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, nehradí od roku 2026 ti zaměstnavatelé, kteří povinně přispívají těmto zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření na základě zákona č. 324/2025 Sb.
Od 1. 2. 2023 byla pro zaměstnavatele zavedena sleva na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 5 %, a to jako podpora zaměstnávání osob, které obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel má na slevu nárok, zaměstná-li na zkrácený pracovní úvazek osoby uvedené v § 7a odst. 1 ZPSZ (osoby, které dosáhly věku 55 let, nebo naopak osoby mladší 21 let, studenty do 26 let, osoby pečující o dítě mladší 10 let nebo o osobu blízkou a další vyjmenované osoby), a to za následujících podmínek:
- -
sjednaný rozsah pracovní doby musí být mezi 8 až 30 hodinami týdně, přičemž zaměstnanec nesmí odpracovat více jak 138 hodin za měsíc,
- -
vyměřovací základ zaměstnance za kalendářní měsíc nesmí být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; tento 1,5násobek činí 73 451 Kč v roce 2026 (69 836 Kč v roce 2025) a zároveň nesmí být překročena hranice vyměřovacího základu 1,15násobku průměrné mzdy připadajícího v průměru na 1 odpracovanou hodinu, tj. 564 Kč v roce 2026 (536 Kč v roce 2025),
- -
zaměstnavatel nesmí být zaměstnavatelem uznaným úřadem práce za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, protože zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením,
- -
zaměstnavatel nemůže uplatnit slevu na zaměstnance, na kterého pobírá příspěvek na náhradu mzdy v době částečné práce (případ, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele z titulu nařízení vlády).
Od 1. 1. 2025 mají osoby, které jsou poživateli starobního důchodu, nárok na slevu na pojistném na SZ ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu pro zaměstnance. Nárok na slevu musí zaměstnanec uplatnit u svého zaměstnavatele a prokázat mu splnění podmínek (pobírání starobního důchodu v plné výši po celý kalendářní měsíc).
Výjimky u pojistného na ZP
Pracující společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným se pro účely placení pojistného na ZP a SZ považují za zaměstnance - tzn., že pojistné se stanoví za stejných podmínek jako u "běžných" zaměstnanců. Pro účely pojistného na SZ bude rozhodující, zdali budou tyto osoby účastny nemocenského pojištění – to znamená, že zúčtovaný příjem za daný měsíc musí být alespoň 4 500 Kč (v letech 2023 až 2024 platila částka 4 000 Kč). U jednatelů a společníků s. r. o. pro účely ZP není výše zúčtovaného příjmu rozhodná. Pro obě pojištění není dále podstatné, zdali jsou tyto osoby za vykonávanou práci reálně odměňovány, stačí, je-li jim zúčtováván jakýkoliv započitatelný příjem – např. 1 % (příp. 0,5 % u nízkoemisních či 0,25 % u bezemisních vozidel) ze vstupní ceny vč. DPH vozidla užívaného i pro soukromé účely.
V případě, že člen SVJ vykonával pro společenství práci a za tuto práci pobíral odměnu, nebyla do konce roku 2025 výše příjmu pro účely pojistného na ZP rozhodná. Tzn., že jakýkoliv příjem založil povinnost odvést pojistné na ZP. Stejně tak člen družstva, který vykonával práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu, měl povinnost odvádět pojistné na ZP bez ohledu na výši dosaženého příjmu (člen družstva bez pracovněprávního vztahu nikoliv). Od 1. 1. 2026 se tyto osoby (bez ohledu na formu vztahu, ze kterého plynou příjmy, považují za zaměstnance s povinností odvodu pojistného na ZP tehdy, vznikne-li jim účast na nemocenském pojištění (viz výše).
Dohody o provedení práce
Od ledna 2025 je rozhodnou částkou pro odvod pojistného u DPP částka ve výši 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celé pětisetkoruny dolů, přičemž se příjem posuzuje i nadále u každého zaměstnavatele zvlášť. Pro rok 2026 je rozhodnou částkou částka 12 000 Kč (v roce 2025 částka 11 500 Kč). Již při dosažení této výše příjmu vzniká účast na nemocenském pojištění a povinnost odvodu pojistného na SZ a ZP.
Od 1. 7. 2024 všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávali zaměstnance na DPP, měli registrační a oznamovací povinnost dle § 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kdy hlásili ČSSZ všechny své zaměstnance na DPP, tj. i ty, kterým nebylo sráženo pojistné. Zaměstnavatelé vedle povinné registrace "nepojištěných dohodářů" vždy do 20. dne následujícího měsíce nahlašovali i výši příjmů z těchto DPP.
Od roku 2026 (v souvislosti s přijetím nového zákona o jednotném měsíčním hlášení) však dochází k další změně v evidenci dohodářů. Pro období od 1. 1. 2026 je povinnost podávat výkaz příjmů z DPP zrušena a bude od 1. 4. 2026 nahrazena vykázáním údajů v JMHZ.
U zdravotního pojištění žádná registrační a oznamovací povinnost u nepojištěných dohod není.
Pro úplnost ještě uvádíme, že i pro aplikaci 15% srážkové daně u zaměstnanců pracujících na DPP, kteří neučinili u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k ZDP, platí od ledna 2025, že se musí jednat o částku nedosahující rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění.
I když s účinností k 1. 1. 2027 bude institut srážkové daně zrušen, bude pro tento typ příjmů nadále platit zvláštní zacházení, a to zejména z důvodu neblokování možnosti využití paušální daně poplatníkům, kteří mají příjem z podnikání a zároveň drobný přivýdělek.
Maximální vyměřovací základ
Počínaje rokem 2015 byl definitivně zrušen maximální vyměřovací základ pro pojistné na ZP. Maximální vyměřovací základ platí pouze u pojistného na SZ a je jím 48násobek průměrné mzdy.
Vývoj průměrné mzdy a maximálního vyměřovacího základu v letech 2023-2026:
Daňově účinným výdajem zaměstnavatele může být pouze pojistné odvedené z tohoto maximálního vyměřovacího základu. Pokud by zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší, nejednalo by se o výdaj, ale o přeplatek, který by měl dostat zpět.
Pro zaměstnavatele je rozhodným vyměřovacím základem úhrn vyměřovacích základů z jím vyplácené mzdy (případně dalších benefitů) zaměstnanci v průběhu roku bez ohledu na to, zda měl zaměstnanec příjmy od jiného zaměstnavatele.
Odvod pojistného
Zaměstnavatel odvádí pojistné hrazené jím i zaměstnancem jednou částkou současně na účet příslušné zdravotní pojišťovny, resp. správy sociálního zabezpečení. Pro obě pojistná platí termín splatnosti do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, do tohoto dne musí být pojistné připsáno na účet příslušné instituce. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, je pojistné na ZP a SZ daňově uznatelným výdajem v momentě jeho úhrady.
Zaměstnavatel má k 31. 12. 202X rozdíl příjmů a výdajů 150 000 Kč. V tomto základu daně je i vyplacená záloha na mzdu za prosinec 202X ve výši 2 000 Kč, hrazená 15. 12. 202X v hotovosti (výdajový pokladní doklad). Pojistné na ZP a SZ bylo odvedeno 15. 1. 202X+1. Záloha na daň ze závislé činnosti byla zaplacena (výpis z BÚ) ve výplatním termínu, který byl zaměstnavatelem stanoven na 10. den v měsíci, tj. 10. 1. 202X+1. V tento termín byla vyplacena i zbývající část čisté mzdy za prosinec (dobírka). Hrubá mzda činila 25 000 Kč, zaměstnanci sražené pojistné na ZP činilo 1 125 Kč (tj. 4,5 % z hrubé mzdy) a SZ činilo 1 775 Kč (tj. 7,1 % z hrubé mzdy). Pojistné, které je povinen odvést zaměstnavatel, činí 8 450 Kč (tj. 9 % ZP a 24,8 % SZ z hrubé mzdy).
Daňová evidence 202X
V evidenci dluhů (knize dluhů) budou zapsány následující závazky:
-
dluh vůči zaměstnanci ve výši doplatku mzdy za prosinec,
-
dluh vůči finančnímu úřadu ve výši sražené a dosud nezaplacené daně ze závislé činnosti,
-
dluh vůči správě sociálního zabezpečení ve výši 7 975 Kč (1 775 + 6 200),
-
dluh vůči zdravotní pojišťovně ve výši 3 375 Kč (1 125 + 2 250).
Daňová evidence 202X+1
Do evidence dluhů bude zapsána úhrada všech výše zaplacených dluhů.
I když zákon o daních z příjmů stanoví, že daňová evidence má obsahovat údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, pro jistou vypovídací schopnost a užitečnost této evidence pro podnikatele je vhodné podrobnější členění. Možné řešení je rozdělit placené pojistné na:
-
pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel,
-
pojistné odváděné za zaměstnance.
Pojistné, které je sraženo zaměstnancům ze mzdy, lze zařadit do položky "mzdy". Výdaje vykázané v položce "mzdy" by v tomto případě věrněji zobrazovaly hodnotu hrubých vyplacených mezd zaměstnancům, neboť by obsahovaly:
-
vyplacené zálohy na mzdy,
-
vyplacený doplatek mzdy,
-
zaplacenou daň ze závislé činnosti,
-
zaplacené pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení (zaměstnancova část), event.
-
zaplacené srážky ze mzdy (např. spoření, půjčky atd.).
Nahoru2.3 Osoby samostatně výdělečně činné
Vyměřovací základ
Pojistné u OSVČ se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část) podle § 3a ZPZP pro zdravotní pojištění a podle § 5b ZPSZ pro sociální pojištění. Vyměřovacím základem pro pojistné na SZ je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 55 % daňového základu (před rokem 2024 to bylo méně než 50 % daňového základu) – čili částky, která se vyplňuje do daňového přiznání. U ZP nebyl do konce roku 2020 vyměřovací základ vázán na daňový základ, nýbrž na rozdíl mezi příjmy a výdaji, což mohla být odlišná částka od částky daňového základu. Počínaje 1. 1. 2021 je vyměřovací základ pro pojistné na ZP vázán shodně jako u SZ na daňový základ, zůstává však i po 1. 1. 2024 ve výši 50 % daňového základu podle § 7 ZDP.
Podnikatel vykázal za rok 202X zdaňované příjmy ve výši 550 000 Kč a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení ve výši 250 000 Kč. Zároveň evidoval k 31. 12. 202X neuhrazenou pohledávku ve výši 11 000 Kč. V následujícím roce, tj. 202X+1 hodlá uplatnit výdaje procentem z dosažených příjmů, musí proto ve smyslu § 23 ZDP upravit základ daně roku 202X o neuhrazenou pohledávku k 31. 12. 202X ve výši 11 000 Kč. V dodatečném daňovém přiznání za rok 202X vykáže opravený základ daně 311 000 Kč.
V důsledku toho musí opravit (podáním opravného přehledu) i vyměřovací základ pro pojistné na SZ za rok 202X, kterým bude 55 % (příp. 50 % před rokem 2024) z částky 311 000 Kč, tj. 171 050 Kč.
Kdyby byl rokem 202X rok 2020, tak by podnikatel vyměřovací základ pro pojistné na ZP opravit nemusel (zůstal by stále 50 % z částky 300 000 Kč, tj. 150 000 Kč).
Bude-li rokem 202X rok 2021 a později, bude třeba opravit (opravným přehledem) vyměřovací základ roku 202X, který bude 50 % z částky 311 000 Kč.
Vyměřovací základ jak pro pojistné na zdravotní pojištění, tak pro pojistné na sociální zabezpečení…