Pojistné u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

Pojistné u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

Ing. Lenka Hájková

 Nahoru1. Úvod

Nejčastěji se podnikatelé setkávají s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení). Cílem tohoto textu není popisovat, kdo je účasten jakých pojištění a za jakých podmínek, co vše vstupuje do vyměřovacího základu apod. (blíže toto rozebírá text Pojistné u OSVČ), pojistné si zde rozebereme z pohledu zákona o daních z příjmů se zaměřením na jeho daňovou uznatelnost a zachycení v daňové evidenci. Jelikož obě tato pojištění mají v ZDP shodný režim, budeme se zabývat oběma současně, přičemž je rozebereme z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů a z pohledu OSVČ. Z pohledu zaměstnavatelů je jistě důležité i další povinné pojištění, a to pojistné zákonného pojištění odpovědnosti za škodu. V závěru zrekapitulujeme podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření ve stáří nebo pojištění dlouhodobé péče a zmíníme i jiné druhy pojistného.

 Nahoru2. Pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

 Nahoru2.1 Právní úprava

 Nahoru2.2 Pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance

Obecné podmínky daňové uznatelnosti

Daňově uznatelné je pojistné hrazené zaměstnavatelem tehdy, splňuje-li následující podmínky:

• pojistné je stanoveno dle příslušných předpisů a jeho výše je vypočtena sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné,

• pojistné je zaúčtováno v souladu s účetními principy u poplatníků, kteří vedou účetnictví, a zaplaceno nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,

• pojistné je zaplaceno u poplatníků, kteří nevedou účetnictví a vedou daňovou evidenci.

Způsob stanovení pojistného

Pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Přitom platí, že:

• vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním,

• musí se jednat o takové zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (s výjimkou pojistného na zdravotní pojištění u příjmů společníků a jednatelů s. r. o – viz dále),

• zúčtovaným příjmem se rozumí jak peněžní, tak nepeněžní plnění, popř. jiná výhoda poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci (např. pojistné se odvádí i z 1% vstupní ceny automobilu poskytnutého zaměstnanci zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely, resp. 0,5 % u nízkoemisních vozidel a 0,25 % u bezemisních vozidel).

Výše pojistného

Standardní výše pojistného na ZP činí 13,5 % a toto pojistné je povinen hradit z jedné třetiny zaměstnanec (tj. 4,5 %) a ze dvou třetin zaměstnavatel (tj. 9 %). Výše pojistného na SZ činí u zaměstnavatele 24,8 % a u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu.

Výjimky u pojistného na SZ

• Zvýšené pojistné

Vzhledem k tomu, že u určitých profesí došlo ke snížení hranice odchodu do důchodu, byla přijata jako kompenzace zvýšených nákladů spojených s důchody těchto osob úprava, která zavádí zvýšenou sazbu té části pojistného, které odvádí zaměstnavatel.

V případě zaměstnávání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru odváděl zaměstnavatel na SZ v roce 2023 částku 26,8 %, v roce 2024 činí sazba pojistného 27,8 %, v roce 2025 28,8 % a od roku 2026 29,8 %.

Zvýšené pojistné se od 1. 1. 2025 zavedlo též pro tzv. rizikové zaměstnání (rizikovou prací se rozumí práce, která je podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie). V případě, že zaměstnanci vykonávají rizikové zaměstnání, odvádí zaměstnavatel na SZ v roce 2025 částku 26,8 %, v roce 2026 27,8 %, v roce 2027 28,8 % a od roku 2028 29,8 %. Zvýšenou sazbu za zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, nehradí od roku 2026 ti zaměstnavatelé, kteří povinně přispívají těmto zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření na základě zákona č. 324/2025 Sb.

• Sleva na pojistném pro vybrané osoby pracující na zkrácený pracovní úvazek

Od 1. 2. 2023 byla pro zaměstnavatele zavedena sleva na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 5 %, a to jako podpora zaměstnávání osob, které obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel má na slevu nárok, zaměstná-li na zkrácený pracovní úvazek osoby uvedené v § 7a odst. 1 ZPSZ (osoby, které dosáhly věku 55 let, nebo naopak osoby mladší 21 let, studenty do 26 let, osoby pečující o dítě mladší 10 let nebo o osobu blízkou a další vyjmenované osoby), a to za následujících podmínek:

• - sjednaný rozsah pracovní doby musí být mezi 8 až 30 hodinami týdně, přičemž zaměstnanec nesmí odpracovat více jak 138 hodin za měsíc,
• - vyměřovací základ zaměstnance za kalendářní měsíc nesmí být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; tento 1,5násobek činí 73 451 Kč v roce 2026 (69 836 Kč v roce 2025) a zároveň nesmí být překročena hranice vyměřovacího základu 1,15násobku průměrné mzdy připadajícího v průměru na 1 odpracovanou hodinu, tj. 564 Kč v roce 2026 (536 Kč v roce 2025),
• - zaměstnavatel nesmí být zaměstnavatelem uznaným úřadem práce za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, protože zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením,
• - zaměstnavatel nemůže uplatnit slevu na zaměstnance, na kterého pobírá příspěvek na náhradu mzdy v době částečné práce (případ, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele z titulu nařízení vlády).

• Sleva na pojistném pro pracující důchodce

Od 1. 1. 2025 mají osoby, které jsou poživateli starobního důchodu, nárok na slevu na pojistném na SZ ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu pro zaměstnance. Nárok na slevu musí zaměstnanec uplatnit u svého zaměstnavatele a prokázat mu splnění podmínek (pobírání starobního důchodu v plné výši po celý kalendářní měsíc).

Výjimky u pojistného na ZP

• Společníci a jednatelé s.r.o.

Pracující společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným se pro účely placení pojistného na ZP a SZ považují za zaměstnance - tzn., že pojistné se stanoví za stejných podmínek jako u "běžných" zaměstnanců. Pro účely pojistného na SZ bude rozhodující, zdali budou tyto osoby účastny nemocenského pojištění – to znamená, že zúčtovaný příjem za daný měsíc musí být alespoň 4 500 Kč (v letech 2023 až 2024 platila částka 4 000 Kč). U jednatelů a společníků s. r. o. pro účely ZP není výše zúčtovaného příjmu rozhodná. Pro obě pojištění není dále podstatné, zdali jsou tyto osoby za vykonávanou práci reálně odměňovány, stačí, je-li jim zúčtováván jakýkoliv započitatelný příjem – např. 1 % (příp. 0,5 % u nízkoemisních či 0,25 % u bezemisních vozidel) ze vstupní ceny vč. DPH vozidla užívaného i pro soukromé účely.

• Členové SVJ a členové družstva

V případě, že člen SVJ vykonával pro společenství práci a za tuto práci pobíral odměnu, nebyla do konce roku 2025 výše příjmu pro účely pojistného na ZP rozhodná. Tzn., že jakýkoliv příjem založil povinnost odvést pojistné na ZP. Stejně tak člen družstva, který vykonával práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu, měl povinnost odvádět pojistné na ZP bez ohledu na výši dosaženého příjmu (člen družstva bez pracovněprávního vztahu nikoliv). Od 1. 1. 2026 se tyto osoby (bez ohledu na formu vztahu, ze kterého plynou příjmy, považují za zaměstnance s povinností odvodu pojistného na ZP tehdy, vznikne-li jim účast na nemocenském pojištění (viz výše).

Dohody o provedení práce

Od ledna 2025 je rozhodnou částkou pro odvod pojistného u DPP částka ve výši 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celé pětisetkoruny dolů, přičemž se příjem posuzuje i nadále u každého zaměstnavatele zvlášť. Pro rok 2026 je rozhodnou částkou částka 12 000 Kč (v roce 2025 částka 11 500 Kč). Již při dosažení této výše příjmu vzniká účast na nemocenském pojištění a povinnost odvodu pojistného na SZ a ZP.

Od 1. 7. 2024 všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávali zaměstnance na DPP, měli registrační a oznamovací povinnost dle § 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kdy hlásili ČSSZ všechny své zaměstnance na DPP, tj. i ty, kterým nebylo sráženo pojistné. Zaměstnavatelé vedle povinné registrace "nepojištěných dohodářů" vždy do 20. dne následujícího měsíce nahlašovali i výši příjmů z těchto DPP.

Od roku 2026 (v souvislosti s přijetím nového zákona o jednotném měsíčním hlášení) však dochází k další změně v evidenci dohodářů. Pro období od 1. 1. 2026 je povinnost podávat výkaz příjmů z DPP zrušena a bude od 1. 4. 2026 nahrazena vykázáním údajů v JMHZ.

U zdravotního pojištění žádná registrační a oznamovací povinnost u nepojištěných dohod není.

Pro úplnost ještě uvádíme, že i pro aplikaci 15% srážkové daně u zaměstnanců pracujících na DPP, kteří neučinili u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k ZDP, platí od ledna 2025, že se musí jednat o částku nedosahující rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění.

I když s účinností k 1. 1. 2027 bude institut srážkové daně zrušen, bude pro tento typ příjmů nadále platit zvláštní zacházení, a to zejména z důvodu neblokování možnosti využití paušální daně poplatníkům, kteří mají příjem z podnikání a zároveň drobný přivýdělek.

Maximální vyměřovací základ

Počínaje rokem 2015 byl definitivně zrušen maximální vyměřovací základ pro pojistné na ZP. Maximální vyměřovací základ platí pouze u pojistného na SZ a je jím 48násobek průměrné mzdy.

Vývoj průměrné mzdy a maximálního vyměřovacího základu v letech 2023-2026:

Daňově účinným výdajem zaměstnavatele může být pouze pojistné odvedené z tohoto maximálního vyměřovacího základu. Pokud by zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší, nejednalo by se o výdaj, ale o přeplatek, který by měl dostat zpět.

Pro zaměstnavatele je rozhodným vyměřovacím základem úhrn vyměřovacích základů z jím vyplácené mzdy (případně dalších benefitů) zaměstnanci v průběhu roku bez ohledu na to, zda měl zaměstnanec příjmy od jiného zaměstnavatele.

Odvod pojistného

Zaměstnavatel odvádí pojistné hrazené jím i zaměstnancem jednou částkou současně na účet příslušné zdravotní pojišťovny, resp. správy sociálního zabezpečení. Pro obě pojistná platí termín splatnosti do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, do tohoto dne musí být pojistné připsáno na účet příslušné instituce. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, je pojistné na ZP a SZ daňově uznatelným výdajem v momentě jeho úhrady.

Pojistné, které je sraženo zaměstnancům ze mzdy, lze zařadit do položky "mzdy". Výdaje vykázané v položce "mzdy" by v tomto případě věrněji zobrazovaly hodnotu hrubých vyplacených mezd zaměstnancům, neboť by obsahovaly:

• vyplacené zálohy na mzdy,

• vyplacený doplatek mzdy,

• zaplacenou daň ze závislé činnosti,

• zaplacené pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení (zaměstnancova část), event.

• zaplacené srážky ze mzdy (např. spoření, půjčky atd.).

 Nahoru2.3 Osoby samostatně výdělečně činné

Vyměřovací základ

Pojistné u OSVČ se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část) podle § 3a ZPZP pro zdravotní pojištění a podle § 5b ZPSZ pro sociální pojištění. Vyměřovacím základem pro pojistné na SZ je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 55 % daňového základu (před rokem 2024 to bylo méně než 50 % daňového základu) – čili částky, která se vyplňuje do daňového přiznání. U ZP nebyl do konce roku 2020 vyměřovací základ vázán na daňový základ, nýbrž na rozdíl mezi příjmy a výdaji, což mohla být odlišná částka od částky daňového základu. Počínaje 1. 1. 2021 je vyměřovací základ pro pojistné na ZP vázán shodně jako u SZ na daňový základ, zůstává však i po 1. 1. 2024 ve výši 50 % daňového základu podle § 7 ZDP.

Vyměřovací základ jak pro pojistné na zdravotní pojištění, tak pro pojistné na sociální zabezpečení…