3.7.3
Náhrada mzdy při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu
Ing. Olga Krchovová
Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší, nestanoví-li zákoník práce jinak, nebo není-li se zaměstnancem dohodnuto jinak, nebo není-li stanoveno vnitřním předpisem či kolektivní smlouvou jinak.
Pracovní volno s náhradou mzdy podle § 203 ZP přísluší:
- k výkonu funkce člena:
- orgánu odborové organizace,
- rady zaměstnanců nebo volební komise nebo zástupce pro oblast BOZP,
- vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců,
- orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance,
- vyjednávacího výboru a člen výboru zaměstnanců,
- k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu až 5 pracovních dnů v kalendářním roce,
- k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze,
- k činnosti dárce dalších biologických materiálů, a další.
Příklad 1 – dárcovství krve v den volna
Zaměstnanec má plánovanou směnu na pondělí od 6.00 do 18.30 hodin. V úterý má volno a jde darovat krev.
Náhrada mzdy mu nepřísluší, protože neměl plánovanou směnu.
Příklad 2 – dárcovství krve v pracovní den
Zaměstnanec měl v úterý plánovanou směnu od 6.00 do 18.30 hodin. Ráno v 8.00 hod. šel darovat krev.
Náhrada přísluší za dobu cesty k odběru, za dobu odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Tento zaměstnanec obdrží náhradu mzdy za celou směnu, tedy za 12 hodin.
Uvolnění pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu
Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, příp. z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se nedohodli na upuštění od úhrady.
Příklad 3 – předvolání svědka
Zaměstnanec byl vyzván policií, aby se dostavil jako svědek k výpovědi.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance uvolnit a policie poskytne zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku na základě potvrzení, které vydá zaměstnavatel. Obdobně se postupuje v případě svědka předvolaného k účasti soudního jednání.
Členství zaměstnance v okrskové volební komisi
Z ustanovení § 203 odst. 1 ZP vyplývá, že jiné úkony v obecném zájmu může stanovit též zvláštní zákon. Tímto zákonem se s účinností od 1. 1. 2026 stal zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 45 tohoto zákona platí, že člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu své funkce a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Podle § 206 odst. 3 ZP je obec, pro kterou byl zaměstnanec činný jako člen okrskové volební komise, povinna uhradit uvolňujícímu zaměstnavateli náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s ní zaměstnavatel nedohodl na upuštění od úhrady.
Příklad 4 – výkon funkce člena volební komise
Zaměstnanec je uvolněn z důvodu výkonu funkce člena volební okrskové komise při volbách do Parlamentu. Volby se konají v pátek a v sobotu, kdy má zaměstnanec plánované směny po 12 hodinách. Zamešká však jen 20 hodin.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu uvolnění v rozsahu 20 hodin. Současně však bude požadovat po obci, která volby organizovala, úhradu nákladů.
Pracovní volno…
