Každý z toho má tak trochu hrůzu, že se mu to může
rovněž stát. A když je zaměstnancem a řeší se to srážkami ze mzdy (rozumějte
dále též platu a jiných postižitelných příjmů), radost nemá ani mzdová
účetní zaměstnavatele, u kterého je dlužník zaměstnán. Už jsem Vám trochu
napověděl, o co asi jde. Ano, je to osobní bankrot, v daném případě
oddlužení zaměstnance formou splátkového kalendáře.
Když se podíváte do insolvenčního zákona (především pak
do jeho ustanovení
§ 406 ZP), zjistíte, že pokud insolvenční
soud návrh fyzické osoby na oddlužení plněním splátkového kalendáře schválí, ve
svém usnesení přikáže plátci mzdy dlužníka nebo plátci jiného jeho příjmu
postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po
doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu
dlužníka stanovené srážky a nevyplácel stanovené srážky dlužníku. Částky
sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu
správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení
plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci. V praxi to vlastně
vypadá tak, že něco ze zabavitelné části mzdy vyplácí zaměstnavatel přímo
zaměstnanci v pozici dlužníka, něco insolvenčnímu správci pro účely
oddlužení.
A stalo se, že jeden zaměstnavatel sice zaměstnanci vše
včas a řádně vyplatil, ale na část určenou insolvenčnímu správci jaksi
„pozapomněl“, jemu peníze vyplaceny nebyly. Když už to dělalo částku za tři
měsíce, přistoupil zaměstnanec k okamžitému zrušení pracovního poměru
dle ustanovení
§ 56 odst. 1 písm. b) zákoníku
práce, tedy k rozvázání tohoto pracovněprávního vztahu pro nevyplacení
příslušného peněžitého plnění ani do 15 dnů po uplynutí jeho období splatnosti.
Možná Vám něco nehraje... Zaměstnavatel nevyplatil insolvenčnímu správci a
pracovní poměr okamžitě zrušil zaměstnanec? Má to smysl?
Zaměstnavateli to zvláštní připadalo a podal proti výše
uvedenému právnímu jednání (tehdy právnímu úkonu) žalobu na jeho neplatnost.
Argumentoval tím, že zaměstnanec ztratil k části své mzdy určené k výplatě
insolvenčnímu správci „dispoziční právo“, že za případné nevyplacení části mzdy
insolvenčnímu správci nese zaměstnavatel odpovědnost vůči tomuto subjektu,
nikoliv vůči zaměstnanci, a že je tedy vyloučeno použití institutu
okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem dle ustanovení
§ 56 odst. 1 písm. b) zákoníku
práce. Navíc prý k porušení jeho povinnosti nedošlo svévolně, ale
administrativním omylem.
Tajenku vyřešil Nejvyšší soud nakonec ve prospěch
zaměstnavatele a jeho dovolání označil za opodstatněné. Ale jen částečně a ze
zcela jiného důvodu, než byste třeba čekali. Dotčený soud nedal za pravdu
zaměstnavateli, že pro nevyplacení části mzdy insolvenčnímu správci nemůže
zaměstnanec rozvázat zmíněným způsobem pracovní poměr. Insolvenčního správce
označil totiž ve smyslu ustanovení
§ 142 odst. 6 zákoníku práce za osobu,
které je zaměstnavatel oprávněn a povinen (bez písemného zmocnění) vyplatit
stanovenou část mzdy, platu nebo náhrady mzdy či platu zaměstnance. I když
se výplata stanovené části mzdy, platu nebo náhrady mzdy či platu zaměstnance
insolvenčnímu správci zakládá na rozhodnutí insolvenčního soudu,
zaměstnavatel tím dle dovolacího soudu vždy současně uspokojuje právo
zaměstnance na mzdu, plat nebo náhradu mzdy či platu. V případě, že provede
stanovené srážky, které však nevyplatí insolvenčnímu správci, zaměstnavatel
nejen poruší povinnost, která mu byla uložena usnesením insolvenčního soudu
o schválení oddlužení zaměstnance plněním splátkového kalendáře, ale také
nesplní svůj dluh odpovídající právu zaměstnance na tuto část mzdy, platu nebo
náhrady mzdy nebo platu.
Jak dodal Nejvyšší soud, není významné, že insolvenční
správce se může po zaměstnavateli domáhat zaplacení příslušných částek
přiměřeně podle ustanovení
§ 292 občanského soudního řádu a že s
dotčenou částí mzdy, platu nebo náhrady mzdy nebo platu zaměstnance nakládá
místo zaměstnance (v zájmu splnění splátkového kalendáře zaměstnance).
Rozhodující je, že nebylo uspokojeno právo zaměstnance na mzdu, plat nebo
náhradu mzdy či platu, jestliže zaměstnavatel nevyplatil dotčenou část mzdy (v
souladu se zákonem) insolvenčnímu správci, a že po zaměstnanci za této
situace nelze spravedlivě požadovat, aby pro takového…
