Harmonogram účetní závěrky velké účetní jednotky

4.28.5

Harmonogram účetní závěrky velké účetní jednotky

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky velké účetní jednotky je zaměřena na:

1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

3. Sestavení účetní závěrky

4. Audit účetní závěrky

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

6. Vyhotovení výroční zprávy

7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky

8. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy

9. Specifické povinnosti u zákonem vymezených velkých účetních jednotek

1. Přípravné práce na účetní závěrku

Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.

Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).

Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:

• Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.

• Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.

• Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.

• Ověření ocenění majetku a závazků.

• Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.

• Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis "Inventarizace majetku a závazků“.

Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.

Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace, zahrnuje zejména:

• kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,

• vyúčtování dohadných položek,

• tvorbu a zúčtování rezerv,

• řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,

• tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,

• vyúčtování kurzových rozdílů,

• oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,

• vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),

• účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),

• vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,

• vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.

Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále "Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz .

Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.

Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.

Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.

Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:

• rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,

• a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.

Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.

Viz vnitřní předpis "Odložená daň“.

Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:

• zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále

• zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.

Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok

3.1. Účetní závěrka

V souladu s ustanovením § 18 ZoÚ tvoří účetní závěrku podnikatelů (u velké účetní jednotky):

1. rozvaha,
2. výkaz zisku a ztráty,
3. příloha,
4. přehled o peněžních tocích
5. přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrku sestavuje velká účetní jednotka vždy v plném rozsahu:

ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU

Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.

K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení aktiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.

Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení pasiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci závazků.

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.

PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE V PLNÉM ROZSAHU

Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu pro velké účetní jednotky zahrnuje:

• základní informace vymezené v § 39 PVZÚ (platné pro všechny účetní jednotky),

• další informace vymezené § 39b (platné pro střední a velké účetní jednotky) a

• doplňující informace vymezené v § 39c (platné pouze pro velké účetní jednotky).

K základním informacím patří zejména:

• název a sídlo účetní jednotky, IČO dle veřejného rejstříku, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby dle účetní jednotky (statutární orgán);

• informace o použitých účetních metodách, zásadách;

• informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou;

• pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let;

• pohledávky a dluhy (jejich celkovou výši), které jsou kryty věcnými zárukami;

• zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;

• výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem;

• pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;

• průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

K dalším informacím patří zejména (§ 39b PVZÚ):

• název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu, výši jejich vlastního kapitálu a výsledku hospodaření z účetní závěrky za poslední účetní období; tyto informace neuvádí, pokud by je vážně poškozovaly nebo, pokud jsou informace součástí širší konsolidované skupiny (nutné popsat v příloze);

• název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením; další informace o konsolidačních skupinách;

• informace o akciích, vyměnitelných dluhopisech a podobných cenných papírech;

• další informace o zaměstnancích; další informace o odměnách členům řídících, kontrolních a správních orgánů;

• informace o navrhovaném rozdělení zisku či úhradě ztráty;

• u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí účetní jednotky součástí ocenění majetku;

• výši odložené daně a její vývoj;

• informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze, včetně finančních dopadů;

• informace o transakcích se spřízněnými stranami.

K doplňujícím informacím platným pouze pro velké účetní jednotky patří zejména (§ 39c PVZÚ):

• informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů (pokud účetní jednotku nepoškozují; informace o vynechání údajů je nutno popsat v příloze);

• celkové odměny

  1. účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby,
  2. za daňové poradenství a jiné neauditorské služby.

Tyto informace se neuvádí, pokud jsou obsaženy v příloze v konsolidované účetní závěrce.

Vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty včetně obsahového vymezení položek a jejich uspořádání upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění, stejně tak i obsah přílohy a dalších přehledů.

Pozn.: Ačkoliv to není nikde explicitně uvedeno, je vhodné v příloze účetní závěrky (má-li to na pochopení rizik souvisejících s činností účetní jednotky) zhodnotit dopady v současnosti probíhajících ekonomických změn – např. informace o dopadech konfliktu na Ukrajině na podnikání účetní jednotky a s tím související dopady rostoucích cen (obecně dopady inflace, či konkrétní dopady např. rostoucích cen energií).

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je při respektování ustanovení § 40, § 41, § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v pravomoci vykazující účetní jednotky.

ČÚS č. 023 Přehled o peněžních tocích uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

I tento přehled (jeho struktura) je v pravomoci vykazující jednotky.

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

Poznámka:

Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o peněžních tocích a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období").

Termín sestavení účetní závěrky: ................................... Odpovídá: ...................................

3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

4. Ověření roční účetní závěrky auditorem

V souladu s § 20 ZoÚ.

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy.

Základní termíny jsou:

• nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

• nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky

• nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě:

  1. povinného auditu, nebo
  2. pokud daňové přiznání zpracovává ("podepisuje") daňový poradce.

6. Vyhotovení výroční zprávy

Obsah výroční zprávy je stanoven v § 21 ZoÚ.

Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají firmy, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem. Auditor je povinen ověřit, zda výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou.

Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a informace o udržitelnosti:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,

• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

• o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,

• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

• o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,

• požadované podle zvláštních právních předpisů.

Další informace se týkají účetních jednotek, které používají investiční nástroje. Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku (i sestavenou podle mezinárodních standardů, i konsolidovanou) a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky podnikatelů

Způsoby zveřejňování jsou zakotveny v § 21a ZoÚ.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

Zvláštní způsoby zveřejňování jsou…