2025.14.4
Daňové zatížení při využívání služebního automobilu pro soukromé účely zaměstnance
Monika Doleželová
Poskytnutí služebního automobilu k soukromým jízdám je velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Zaměstnanec si tak ve většině případů nemusí pořizovat vlastní osobní automobil, a navíc mu odpadnou náklady spojené s jeho užíváním a údržbou. Za tyto výhody však chce stát po zaměstnancích zaplatit daň a odvody. A aby to nebylo tak jednoduché, i zaměstnavatel bude muset za tento benefit poskytnutý svému zaměstnanci zaplatit.
NahoruZákon o daních z příjmů
Od 1. 1. 2024 činí v souladu s § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále "ZDP") výše nepeněžního příjmu u bezemisních vozidel 0,25 % ze vstupní ceny vozidla včetně DPH, u nízkoemisních vozidel 0,5 % a u ostatních vozidel 1 %, přičemž minimální výše nepeněžního příjmu musí být 1 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Nezáleží přitom na tom, kolik dní v měsíci měl zaměstnanec vozidlo k dispozici, ani zda jej skutečně v daném měsíci využíval. Rozhodující je, že jej využít mohl. Ze stejné výše nepeněžního příjmu se platí i pojistné odvody.
Zákon hovoří o silničním motorovém vozidle, v praxi je jedná více méně o osobní automobily. U automobilů pořízených na finanční nebo operativní leasing se vychází ze vstupní ceny včetně DPH u pronajímatele.
V případě vozidel odkoupených po leasingu se stále vychází ze vstupní ceny včetně DPH u původního pronajímatele, nikoliv z nové kupní ceny u nájemce!
Pokud zaměstnavatel proplácí zaměstnanci spotřebované PHM při soukromých jízdách, musí mu i tento nepeněžitý příjem "dodanit". Veškeré nepeněžité příjmy se každý měsíc připočtou ke mzdě (platu, odměně z dohody), vypočte se společný základ daně, ze kterého se vypočte daň z příjmů. Pokud poplatník podepsal prohlášení k dani, pak se odečtou případné měsíční slevy na poplatníka a daňové zvýhodnění. Více viz příklady níže.
NahoruPojistné odvody
Jestliže zákony ukládají zaměstnanci povinnost platit pojistné odvody (v roce 2025 celkem 11,6 %), pak musí odvést pojistné také zaměstnavatel (celkem 33,8 %). Výše uvedený nepeněžitý příjem je tak součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného. Vše si nyní ukážeme na příkladech.
Příklad 1
Srovnání zdanění 0,25 %, 0,5 % a 1 %
Osobní automobil v pořizovací ceně 1 000 000 Kč bez DPH, zaměstnavatel si uplatnil nárok na odpočet DPH pouze v poloviční výši 105 000 Kč, neuplatněné DPH přičetl ke vstupní ceně vozidla.
Pro účely dodanění na straně zaměstnance se počítá vždy cena vozidla včetně DPH, ať již si plátce tuto daň uplatnil, či neuplatnil. Vstupní cena pro tyto účely pak bude 1 210 000 Kč. U bezemisního vozidla bude činit 0,25 % ze vstupní ceny částku 3 025 Kč, u nízkoemisního vozidla bude činit 0,5 % částku 6 050 Kč a u ostatních vozidel bude 1 % činit 12 100 Kč. Z této nepeněžité výhody odvede zaměstnanec státu daň a pojistné odvody, a to každý měsíc, kdy využil nebo mohl využít předmětné motorové vozidlo. Modelově budeme počítat s daní ve výši 15 %. Výpočty jsou matematicky bez mezi zaokrouhlování.
Na tomto příkladu je vidět srovnání zdanění na straně zaměstnance dle poskytnutého typu vozidla. V případě, že nepeněžitý příjem podléhá pojistným odvodům na straně zaměstnance, musí pojistné odvody zaplatit také zaměstnavatel, a to celkem ve výši 33,8 % z vyměřovacího základu. Kolik tedy odvede zaměstnanec a kolik zaměstnavatel měsíčně státu za to, že jeho zaměstnanec může bezplatně využívat firemní vozidlo v hodnotě 1,21 mil. Kč?
Kolik odvede zaměstnanec a zaměstnavatel státu za rok?
Zaměstnavatel poskytne svému zaměstnanci bezplatně firemní automobil, a ještě k tomu musí státu sám ze svých zdrojů za tento benefit zaplatit (v našem případě 12 až 49 tis. Kč ročně, viz tabulky výše). Zatím stále nejfrekventovanějšími typy vozidel jsou ty v kategorii zdanění 1 %.
Z tabulky výše je vidět, že při bezplatném využívání motorového vozidla zaměstnancem a při řádném zdanění 1 %, zaplatí zaměstnanec společně se zaměstnavatelem státu ještě jedenkrát celou hodnotu automobilu (1,21 mil. Kč) za necelých 14 let.
NahoruA jak to bude s daňovou uznatelností nákladů a souvisejících výdajů u zaměstnavatele?
Mzdové náklady
Výdaje na mzdy, pokud souvisejí s podnikatelskou činností zaměstnavatele, jsou v souladu s § 24 odst. 1 ZDP daňovým nákladem. Daňovým nákladem je také v souladu s § 24 odst. 2 písm. f) ZDP pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Pojistné je u poplatníků, kteří vedou účetnictví, uznatelným výdajem (nákladem), jen pokud bylo zaplaceno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části (obvykle do 31. 1. následujícího roku). Pokud v tomto termínu uhrazeno nebude, zvýší se o tyto částky hospodářský výsledek v rámci daňových přiznání k daním z příjmů.…
