č. 2954/2014 Sb. NSS, Utajované informace: bezpečnostní riziko
č. 2954/2014 Sb. NSS
Utajované informace: bezpečnostní riziko
k § 14 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 255/2011 Sb. (v textu jen „zákon o utajovaných informacích“)
Pokud správní orgán shledal více skutkových důvodů pro existenci bezpečnostního rizika (§ 14 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti), musí být z jeho rozhodnutí patrné, zda závěr o bezpečnostním riziku obstojí ve vztahu ke každému skutkovému důvodu, nebo alespoň některým z nich, samostatně, takže případné odpadnutí části z nich na celkovém závěru nic nezmění, anebo zda uvedené skutkové důvody, resp. část z nich, tvoří bezpečnostní riziko pouze proto, že existují současně a jsou provázány skutkově (např. navazují jeden na druhý v podobě soustavného rizikového jednání účastníka bezpečnostního řízení, jež vylučuje, že by se jednalo o izolované, svojí povahou omezené, a tedy z bezpečnostního hlediska eventuálně nerizikové jevy v chování účastníka), svými účinky (současnou existencí opravňují závěr o nadkritické míře rizikovosti, nespolehlivosti či jinak problematického chování účastníka bezpečnostního řízení) či jiným relevantním způsobem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2013, čj. 7 As 49/2013-28)
Prejudikatura: č. 2825/2013 Sb. NSS.
Věc: Ing. Jiří Ž. proti Národnímu bezpečnostnímu úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Tajné“, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 4. 2009 zrušil platnost osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Tajné“.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného rozklad, který ředitel žalovaného zamítl dne 10. 8. 2009.
Proti rozhodnutí ředitele žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 30. 5. 2013, čj. 11 A 31/2013-87, toto rozhodnutí zrušil. V odůvodnění rozsudku městský soud uvedl, že mu Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku ze dne 21. 12. 2012, čj. 7 As 117/2012-28, uložil, aby vyzval žalovaného k opatření informací, které by s dostatečnou mírou pravděpodobnosti umožnily soudu učinit si závěr o věrohodnosti popsané klíčové informace zpravodajské služby. Výzvou ze dne 26. 2. 2013 splnil městský soud závazný pokyn Nejvyššího správního soudu a vyzval žalovaného k opatření a předložení informací. Výzva byla žalovanému doručena dne 5. 3. 2013. Žalovaný na ni však nereagoval a zůstal zcela nečinný. Proto městský soud s přihlédnutím k závěrům citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu napadené rozhodnutí žalovaného zrušil.
Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, v níž namítal, že dne 6. 3. 2013 mu byla doručena výzva, aby ve lhůtě jednoho měsíce opatřil a podle možností soudu předložil informace, které by s dostatečnou mírou pravděpodobnosti umožnily soudu, aby si učinil závěr o věrohodnosti popsané klíčové informace zpravodajské služby vedené pod čj. V5300/2007-NBÚ/P. Stěžovatel vyzval zpravodajskou službu k předání takových informací. Zpravodajská služba reagovala zprávou čj. V3/2013-NBÚ/07-OP. Tuto zprávu zaslal stěžovatel městskému soudu jako…
