dnes je 23.5.2025

Input:

Znáte odpověď?

18.5.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

Otázka č. 1

Společník a jednatel s. r. o. má jako fyzická osoba smlouvu s mobilním operátorem. Protože jej ale využívá pro potřeby s. r. o., přeúčtovává mu tyto výdaje, načež mu je firma proplácí. Jaký má být daňový režim?

  1. Náhrada za telefonní poplatky je daňovým výdajem s. r. o. a zdanitelným příjmem společníka.

  2. Náhrada za telefonní poplatky není daňovým výdajem s. r. o. a je zdanitelným příjmem společníka.

  3. Náhrada za telefonní poplatky je daňovým výdajem s. r. o. a není zdanitelným příjmem společníka.

Řešení

Je třeba si uvědomit, že „zaměstnanec“ představuje tzv. legislativní zkratku, přičemž pro účely daní z příjmů je určující její vymezení v ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP“ (a nikoli definice zákoníku práce nebo pojistných zákonů apod.): „Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel...“

K tomu, aby se pro účely daní z příjmů jednalo o „zaměstnance“, postačí, když dotyčná fyzická osoba pobírá příjmy ze závislé činnosti anebo příjmy z funkčních požitků, což jsou další pojmy, které vymezuje § 6 odst. 1 a 10 ZDP. Z toho je podstatné, že sem nepatří pouze příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, ale mimo jiné také příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce (viz § 6 odst. 1 písm. b) ZDP). Proto i společník nebo jednatel s. r. o. s odměnou za výkon práce (funkce) pro tuto společnost - byť jde o obchodně-právní vztah - je považován pro účely daní z příjmů za „zaměstnance“. To návazně znamená, že může využívat daňových výhod poskytovaných ZDP zaměstnancům, a to i v případě proplacení telefonních poplatků za telefonáty (případně datové služby apod.) uskutečněné v zájmu zaměstnavatele (s. r. o.), kdy se uplatní ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) ZDP. Podle něho se nepovažují za příjem ze závislé činnosti, neboli předmětem daně z příjmů nejsou „částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.“

Takže náhrada telefonních poplatků za firemní hovory vyplácená zaměstnavatelem (s. r. o.) nepodléhá u zaměstnance (jednatele) zdanění, a proto ani pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. V souladu s § 6 odst. 8 ZDP lze přitom dohodnout vyplácení paušální náhrady, která by ale měla vycházet z průkazných reálných údajů. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o daňově účinné výdaje podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP.

Je tedy zřejmé, že správná odpověď je uvedená pod písmenem c), tedy že náhrada za telefonní poplatky je daňovým výdajem s. r. o. a není zdanitelným příjmem společníka. Dodejme, že pokud je s. r. o. plátcem DPH, tak by bylo výhodnější, kdyby majitelem telefonu, a tedy i příjemcem telekomunikační služby, bylo přímo s. r. o., pak by si totiž firma mohla nárokovat odpočet DPH, na rozdíl od společníka neplátce.

Otázka č. 2

Akciová společnost vyplácí členům představenstva (statutárního orgánu) během roku jen poměrně nízké částky v řádu jednotek tisíc. Kromě toho pak v závislosti na hospodaření firmy

Nahrávám...
Nahrávám...