3.2.1 Výpočet čisté mzdy v závislosti na výši hrubého příjmu
Ing. Olga Krchovová
Od 1. 1. 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy (2008–2020). Základem daně (dílčím základem daně) jsou nenavýšené příjmy ze závislé činnosti.
Sazba daně činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy (v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti jde o 1/12, tedy o čtyřnásobek průměrné mzdy). Pro rok 2022 činí průměrná mzda pro účely důchodového pojištění 38 911 Kč, čtyřnásobek pak 155 644 Kč.
Od roku 2022 dochází opakovaně ke změně ve výši základní slevy na poplatníka, roční částka se zvyšuje na 30 840 Kč, měsíční pak na 2 570 Kč.
Ačkoliv v průběhu roku 2021 došlo k navýšení částek daňového zvýhodnění na druhé dítě a třetí a další děti, tyto vyšší částky se použijí až v ročním zúčtování za rok 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se používaly částky platné před touto novelou. Od roku 2022 však s těmito vyššími částkami musíme počítat i v měsíčním výpočtu mzdy. Daňové zvýhodnění se uplatní ve výši 1 267 Kč na jedno dítě, 1 860 Kč na druhé dítě a 2 320 Kč na třetí a další děti.

Příklad
Zaměstnanec učinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů a má 3 nezaopatřené děti. Zaměstnanec má sjednanou mzdu. Pro daný příklad jsme použili 3 varianty:
Pro účely pojistného na sociální pojištění (SP) předpokládáme, že od počátku roku nedosáhl zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SP. Zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec doložil potvrzení od zaměstnavatele manželky, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na žádné dítě.