9.4.3
Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow)
prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.
Přehled o peněžních tocích (jinak též výkaz cash flow) je povinnou součástí účetní závěrky velkých a středních obchodních společností. Přehled o peněžních tocích (dále někde jen Přehled) nesestavují účetní jednotky, které jsou bankami, spořitelními nebo úvěrovými družstvy, pojišťovnami nebo zajišťovnami a penzijními společnostmi. Dále pak nejsou povinny přehled o peněžních tocích sestavovat malé a mikro účetní jednotky. Naproti tomu Přehled o peněžních tocích sestavují vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní dvě hodnoty pro povinný audit účetní závěrky (aktiva netto 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců 50).
Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek z účetní závěrky. Podává informace o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Doplňuje tak informace z rozvahy a zejména pak z výkazu zisku a ztráty, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků, a naopak vykázaná ztráta jejich nedostatek. Požadavek na jeho strukturu a obsahové vymezení stručně upravují § 41 až 43 PVZÚ, podrobnou strukturu, obsah a způsob sestavení pak upravuje Český účetní standard pro podnikatele č. 023 – Přehled o peněžních tocích.
NahoruStruktura přehledu o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích má následující strukturu:
-
peněžní toky z provozní činnosti,
-
peněžní toky z investiční činnosti,
-
peněžní toky z finanční činnosti
Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnost.
Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.
Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.
Účetní jednotka uvede v příloze každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předcházejícímu účetnímu období, zejména změny zásad při určování součástí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
NahoruMetody sestavení přehledu o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích lze sestavovat různým způsobem:
- přímou metodou, u které se vychází z vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů,
- nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky jako rozdíl výnosů a nákladů upraven zejména o
-
nepeněžní transakce v provozní činnosti (tj. transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, jako např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek),
-
neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
-
položky příjmů a výdajů spojené s investiční a finanční činností.
Podle ČÚS č. 23 je výkaz kombinací nepřímé metody (první část provozní činnosti) a přímé metody (druhá část provozní činnosti, investiční činnost a finanční činnost). Každá z položek přehledu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období.
Informace pro sestavování přehledu o peněžních tocích se berou z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty, v některých případech je však nutné čerpat ze syntetických a někdy i z analytických účtů hlavní knihy. V každém případě je správné sestavení výkazu dost náročné a vyžaduje přesné účtování v průběhu účetního období. Pro uživatele účetních závěrek je přehled o peněžních tocích důležitým zdrojem informací o finančním hospodaření účetní jednotky.
NahoruZkrácená strukturu přehledu
Zkrácenou strukturu přehledu o peněžních tocích lze znázornit následovně:
Podrobnou strukturu výkazu cash flow lze znázornit následovně:
NahoruVysvětlivky k vybraným položkám přehledu
P. Za peněžní prostředky se považují
-
peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21),
-
peněžní prostředky na účtech finančních institucí (účtová skupina 22) a případně peníze na cestě (účtová skupina 26),
-
peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí krátkodobý vysoce likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků, zejména likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu (účtová skupina 25).
V příloze v účetní závěrce účetní jednotka uvede, co zahrnuje do peněžních prostředků a co případně do peněžních ekvivalentů.
Z. Do účetního výsledku hospodaření před zdaněním nejsou zahrnuty příslušné účty účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. Jedná se o nákladové položky splatné a odložené daně z příjmů, dodatečné odvody daně z příjmů a převod podílu společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností.
Peněžní toky z provozní činnosti:
Následuje část přehledu sestavovaná nepřímou metodou, kdy se náklady a výnosy transformují na výdaje a příjmy:
A.1. Za nepeněžní operace se považují takové transakce, které jsou zaúčtované v nákladech a ve výnosech, ale nikdy nepředstavují peněžní toky. Jedná se zejména o odpisy dlouhodobého majetku, odpis zůstatkové ceny nebo pořizovací ceny fyzicky likvidovaných nebo darovaných stálých aktiv (s výjimkou prodeje stálých aktiv, zisk z tohoto prodeje se z této části přehledu vylučuje, neboť příjem z prodeje dlouhodobého majetku patří do investiční činnosti), odpis aktivního i pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a odpis kladného i záporného goodwillu. Dále se zde uvádí změna stavu opravných položek a rezerv, která se účtuje na vrub nebo ve prospěch nákladů, avšak nejedná se o příjmy či výdaje. Vliv těchto nákladových a výnosových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:
Dále se z této části přehledu vylučují položky, které nepatří mezi nepeněžní operace, ale přesouvají se do provozní části Přehledu sestavované již přímou metodou (A.3 až A.7). Jedná se o výnosy z podílů na zisku, vyúčtované nákladové úroky (s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku) a vyúčtované výnosové úroky.
A.2. Do položek pracovního kapitálu se zahrnují pohledávky, závazky, zásoby a krátkodobý finanční majetek, včetně aktivních a pasivních položek časového rozlišení a dohadných účtů aktivních a pasivních. Přitom se vychází z brutto stavů uvedených v rozvaze. Vliv těchto rozvahových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:
Až sem je Přehled o peněžních tocích v provozní činnosti sestavován nepřímou metodou. Následující řádky již uvádějí položky představující příjmy a výdaje v provozní činnosti za použití přímé metody.
A.3. Peněžní toky související s vyplacenými úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku se vykazují v provozní činnosti, pokud nejsou alternativně vykazovány u finanční činnosti. Znamenají úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se odčítají.
A.4. Peněžní toky související s přijatými úroky se vykazují v provozní činnosti, pokud nejsou alternativně vykazovány u investiční činnosti. Znamenají přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.
A.5. Peněžní toky související se zaplacenou daní z příjmů a se zaplacenými doměrky daně z příjmů. Jedná se jednak o zaplacený nedoplatek daně z příjmů za minulé účetní období a dále o zaplacené zálohy na daň z příjmů ve sledovaném účetním období. Jedná se o úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se tyto částky odčítají. Může ale v průběhu účetního období dojít k příjmu přeplatku na dani z příjmů a pak se jedná o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se tyto částky přičítají.
A.6. Tato položka byla zrušena v souvislosti se zrušením mimořádných nákladů a mimořádných výnosů v účetnictví. Uváděly se zde příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními případy, které byly vykazovány ve výkazu zisku a ztráty v části mimořádného výsledku hospodaření.
A.7. Peněžní toky související s přijatými podíly na zisku se mohou vykazovat buď v provozní činnosti, nebo alternativně v investiční činnosti. Jedná se o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.
Peněžní toky z investiční činnosti:
B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv představují peněžní toky související s pořízením dlouhodobého majetku. Jedná se o úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se odčítají.
B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv představují peněžní toky související s prodejem dlouhodobého majetku. Jedná se o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.
B.3. Zápůjčky a úvěry spřízněným osobám, jedná se o zápůjčky a úvěry vůči osobám v konsolidačním celku, vůči společníkům či akcionářům, členům orgánů společnosti nebo vůči členům vrcholového vedení. Představují jednak úbytek peněžních prostředků (–) v souvislosti s poskytováním zápůjček a úvěrů, jednak přírůstek peněžních prostředků (+) v případě příjmů souvisejících se splácením těchto zápůjček a úvěrů.
Peněžní toky z finanční činnosti (lépe z financování)
C.1. Dopady změn dlouhodobých závazků, popřípadě takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti (například některé provozní úvěry). Přírůstek těchto závazků znamená příjem (+) peněžních prostředků (např. poskytnuté úvěry od finančních institucí), naopak snížení (–) představují výdaje spojené s uhrazením těchto závazků.
C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty. Jedná se o peněžní vklady do základního kapitálu nebo do jiných kapitálových fondů ze strany společníků, které představují příjem (+) peněžních prostředků, stejně jako úhrada ztráty společníky. Naopak úbytek (–) peněžních prostředků představují vyplacené podíly ze zisku či z jiného vlastního zdroje.
Účetní jednotka uvede v příloze každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předcházejícímu účetnímu období, zejména změny zásad při určování součástí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
NahoruZdroje pro sestavování Přehledu o peněžních tocích
Informace pro sestavování Přehledu o peněžních tocích se čerpají
Nyní se podívejme podrobněji na jednotlivé položky Přehledu. Jejich dopad do Přehledu je označen znaménkem (+) v případě, že zvyšuje účetní výsledek hospodaření, z něhož se v Přehledu vychází, nebo znaménkem (–) v případě, že ho snižuje. Zároveň je uveden zdroj, ze kterého je čerpáno – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příslušné účtové skupiny směrné účtové osnovy (celé syntetické účty neuvádíme vzhledem k tomu, že každá účetní jednotka může mít různé číslování syntetických účtů v účtovém rozvrhu).
A.1. Úpravy o nepeněžní operace a vyloučení položek, které nejsou součástí nepřímé metody (A.1.1. až A.1.6.)
