dnes je 8.5.2025

Input:

Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow)

25.4.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 24 minut

9.4.3
Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow)

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Přehled o peněžních tocích (jinak též výkaz cash flow) je povinnou součástí účetní závěrky velkých a středních obchodních společností. Přehled o peněžních tocích (dále někde jen Přehled) nesestavují účetní jednotky, které jsou bankami, spořitelními nebo úvěrovými družstvy, pojišťovnami nebo zajišťovnami a penzijními společnostmi. Dále pak nejsou povinny přehled o peněžních tocích sestavovat malé a mikro účetní jednotky. Naproti tomu Přehled o peněžních tocích sestavují vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní dvě hodnoty pro povinný audit účetní závěrky (aktiva netto 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců 50).

Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek z účetní závěrky. Podává informace o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Doplňuje tak informace z rozvahy a zejména pak z výkazu zisku a ztráty, neboť vykazovaný zisk ještě nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků, a naopak vykázaná ztráta jejich nedostatek. Požadavek na jeho strukturu a obsahové vymezení stručně upravují § 41 až 43 PVZÚ, podrobnou strukturu, obsah a způsob sestavení pak upravuje Český účetní standard pro podnikatele č. 023 – Přehled o peněžních tocích.

Struktura přehledu o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích má následující strukturu:

  • peněžní toky z provozní činnosti,

  • peněžní toky z investiční činnosti,

  • peněžní toky z finanční činnosti

Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnost.

Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.

Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.

Účetní jednotka uvede v příloze každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předcházejícímu účetnímu období, zejména změny zásad při určování součástí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Metody sestavení přehledu o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích lze sestavovat různým způsobem:

  1. přímou metodou, u které se vychází z vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů,
  2. nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky jako rozdíl výnosů a nákladů upraven zejména o
    • nepeněžní transakce v provozní činnosti (tj. transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, jako např. odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek),

    • neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,

    • položky příjmů a výdajů spojené s investiční a finanční činností.

Podle ČÚS č. 23 je výkaz kombinací nepřímé metody (první část provozní činnosti) a přímé metody (druhá část provozní činnosti, investiční činnost a finanční činnost). Každá z položek přehledu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období.

Informace pro sestavování přehledu o peněžních tocích se berou z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty, v některých případech je však nutné čerpat ze syntetických a někdy i z analytických účtů hlavní knihy. V každém případě je správné sestavení výkazu dost náročné a vyžaduje přesné účtování v průběhu účetního období. Pro uživatele účetních závěrek je přehled o peněžních tocích důležitým zdrojem informací o finančním hospodaření účetní jednotky.

Zkrácená strukturu přehledu

Zkrácenou strukturu přehledu o peněžních tocích lze znázornit následovně:

Znak Položka
P.  Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na počátku účetního období 
Z.  Účetní výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním 
A ***  Čistý peněžní tok z provozní činnosti 
B***  Čistý peněžní tok z investiční činnosti 
C***  Čistý peněžní tok z finanční činnosti 
F.  Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků  (A***+ B***+ C***) = P – R
R.  Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 

Podrobnou strukturu výkazu cash flow lze znázornit následovně:

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH(v tis. Kč) běžné období minulé období
P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období    
Z. Účetní zisk nebo ztráta před zdaněním    
A.1. Úpravy o nepeněžní operace    
A.1.1. Odpisy stálých aktiv (+) s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv    
Umořování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (+/–)    
A.1.2. Změna stavu opravných položek, změna stavu rezerv    
A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (+/–)    
A.1.4. Výnosy z podílů na zisku (–)    
A.1.5. Vyúčtované nákladové úroky (+) s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku    
Vyúčtované výnosové úroky (–)    
A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace    
A Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu (Z + A.1.)    
A.2. Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu    
A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/–), aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních    
A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/–), pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních    
A.2.3. Změna stavu zásob (+/–)    
A.2.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů    
A Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním (A + A.2.)    
A.3. Vyplacené úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku (–)    
A.4. Přijaté úroky (+)    
A.5. Zaplacená daň z příjmů a za doměrky daně za minulá období (–)    
A.6. Zrušeno    
A.7. Přijaté podíly na zisku (+) – alternativně v rámci investiční činnosti    
A Čistý peněžní tok z provozní činnosti (A + A.3. + A.4 .+ A.5. + A.7)    
B.1. Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv (–)    
B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv (+)    
B.3. Zápůjčky a úvěry spřízněným osobám (–)    
B Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti (B.1. + B.2. + B.3)    
C.1. Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků    
C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty    
C.2.1. Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z titulu zvýšení základního kapitálu, ážia, popř. fondů ze zisku, včetně složených záloh na toto zvýšení (+)    
C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům (–)    
C.2.3. Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů (+)    
C.2.4. Úhrada ztráty společníky (+)    
C.2.5. Přímé platby na vrub fondů (–)    
C.2.6. Vyplacené podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně a finanční vypořádání se společníky v. o. s. a komplementáři u k. s. (–)    
C Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti (C.1. + C.2.)    
F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (A + B + C)    
R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období (P +/– F )    

Vysvětlivky k vybraným položkám přehledu

P. Za peněžní prostředky se považují

  • peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21),

  • peněžní prostředky na účtech finančních institucí (účtová skupina 22) a případně peníze na cestě (účtová skupina 26),

  • peněžní ekvivalenty, kterými se rozumí krátkodobý vysoce likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků, zejména likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu (účtová skupina 25).

V příloze v účetní závěrce účetní jednotka uvede, co zahrnuje do peněžních prostředků a co případně do peněžních ekvivalentů.

Z. Do účetního výsledku hospodaření před zdaněním nejsou zahrnuty příslušné účty účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. Jedná se o nákladové položky splatné a odložené daně z příjmů, dodatečné odvody daně z příjmů a převod podílu společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností.

Peněžní toky z provozní činnosti:

Následuje část přehledu sestavovaná nepřímou metodou, kdy se náklady a výnosy transformují na výdaje a příjmy:

A.1. Za nepeněžní operace se považují takové transakce, které jsou zaúčtované v nákladech a ve výnosech, ale nikdy nepředstavují peněžní toky. Jedná se zejména o odpisy dlouhodobého majetku, odpis zůstatkové ceny nebo pořizovací ceny fyzicky likvidovaných nebo darovaných stálých aktiv (s výjimkou prodeje stálých aktiv, zisk z tohoto prodeje se z této části přehledu vylučuje, neboť příjem z prodeje dlouhodobého majetku patří do investiční činnosti), odpis aktivního i pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a odpis kladného i záporného goodwillu. Dále se zde uvádí změna stavu opravných položek a rezerv, která se účtuje na vrub nebo ve prospěch nákladů, avšak nejedná se o příjmy či výdaje. Vliv těchto nákladových a výnosových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:

Položka Souvislost s peněžními toky  Dopad do Přehledu 
Výnos Je současně příjmem
Výnos Není současně příjmem – 
Náklad Je současně výdajem – 
Náklad Není současně výdajem

Dále se z této části přehledu vylučují položky, které nepatří mezi nepeněžní operace, ale přesouvají se do provozní části Přehledu sestavované již přímou metodou (A.3 až A.7). Jedná se o výnosy z podílů na zisku, vyúčtované nákladové úroky (s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku) a vyúčtované výnosové úroky.

A.2. Do položek pracovního kapitálu se zahrnují pohledávky, závazky, zásoby a krátkodobý finanční majetek, včetně aktivních a pasivních položek časového rozlišení a dohadných účtů aktivních a pasivních. Přitom se vychází z brutto stavů uvedených v rozvaze. Vliv těchto rozvahových položek na Přehled o peněžních tocích je následující:

Položka Souvislost s peněžními toky Dopad do Přehledu 
Aktivum Přírůstek znamená výdaj – 
Aktivum Úbytek znamená příjem
Pasivum Přírůstek znamená příjem
Pasivum Úbytek znamená výdaj – 

Až sem je Přehled o peněžních tocích v provozní činnosti sestavován nepřímou metodou. Následující řádky již uvádějí položky představující příjmy a výdaje v provozní činnosti za použití přímé metody.

A.3. Peněžní toky související s vyplacenými úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku se vykazují v provozní činnosti, pokud nejsou alternativně vykazovány u finanční činnosti. Znamenají úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se odčítají.

A.4. Peněžní toky související s přijatými úroky se vykazují v provozní činnosti, pokud nejsou alternativně vykazovány u investiční činnosti. Znamenají přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.

A.5. Peněžní toky související se zaplacenou daní z příjmů a se zaplacenými doměrky daně z příjmů. Jedná se jednak o zaplacený nedoplatek daně z příjmů za minulé účetní období a dále o zaplacené zálohy na daň z příjmů ve sledovaném účetním období. Jedná se o úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se tyto částky odčítají. Může ale v průběhu účetního období dojít k příjmu přeplatku na dani z příjmů a pak se jedná o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se tyto částky přičítají.

A.6. Tato položka byla zrušena v souvislosti se zrušením mimořádných nákladů a mimořádných výnosů v účetnictví. Uváděly se zde příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními případy, které byly vykazovány ve výkazu zisku a ztráty v části mimořádného výsledku hospodaření.

A.7. Peněžní toky související s přijatými podíly na zisku se mohou vykazovat buď v provozní činnosti, nebo alternativně v investiční činnosti. Jedná se o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.

Peněžní toky z investiční činnosti:

B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv představují peněžní toky související s pořízením dlouhodobého majetku. Jedná se o úbytek peněžních prostředků (–) a v Přehledu se odčítají.

B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv představují peněžní toky související s prodejem dlouhodobého majetku. Jedná se o přírůstek peněžních prostředků (+) a v Přehledu se přičítají.

B.3. Zápůjčky a úvěry spřízněným osobám, jedná se o zápůjčky a úvěry vůči osobám v konsolidačním celku, vůči společníkům či akcionářům, členům orgánů společnosti nebo vůči členům vrcholového vedení. Představují jednak úbytek peněžních prostředků (–) v souvislosti s poskytováním zápůjček a úvěrů, jednak přírůstek peněžních prostředků (+) v případě příjmů souvisejících se splácením těchto zápůjček a úvěrů.

Peněžní toky z finanční činnosti (lépe z financování)

C.1. Dopady změn dlouhodobých závazků, popřípadě takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti (například některé provozní úvěry). Přírůstek těchto závazků znamená příjem (+) peněžních prostředků (např. poskytnuté úvěry od finančních institucí), naopak snížení (–) představují výdaje spojené s uhrazením těchto závazků.

C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty. Jedná se o peněžní vklady do základního kapitálu nebo do jiných kapitálových fondů ze strany společníků, které představují příjem (+) peněžních prostředků, stejně jako úhrada ztráty společníky. Naopak úbytek (–) peněžních prostředků představují vyplacené podíly ze zisku či z jiného vlastního zdroje.

Účetní jednotka uvede v příloze každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předcházejícímu účetnímu období, zejména změny zásad při určování součástí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Zdroje pro sestavování Přehledu o peněžních tocích

Informace pro sestavování Přehledu o peněžních tocích se čerpají

  • z rozvahy,

  • z výkazu zisku a ztráty,

  • ze syntetických a někdy i z analytických účtů hlavní knihy.

Nyní se podívejme podrobněji na jednotlivé položky Přehledu. Jejich dopad do Přehledu je označen znaménkem (+) v případě, že zvyšuje účetní výsledek hospodaření, z něhož se v Přehledu vychází, nebo znaménkem (–) v případě, že ho snižuje. Zároveň je uveden zdroj, ze kterého je čerpáno – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příslušné účtové skupiny směrné účtové osnovy (celé syntetické účty neuvádíme vzhledem k tomu, že každá účetní jednotka může mít různé číslování syntetických účtů v účtovém rozvrhu).

P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na počátku účetního období
Jedná se o peněžní prostředky v pokladně, na účtech finančních institucí, spořitelních nebo úvěrních družstvech, peníze na cestě, případně likvidní obchodovatelné majetkové a dluhové cenné papíry, které jsou považovány za peněžní ekvivalenty na začátku účetního období.
Zdroj: Rozvaha minulé účetní období (resp. sloupec minulého účetního období v rozvaze běžného účetního období)
C. III Krátkodobý finanční majetek
C.IV. Peněžní prostředky.
Účty z účtových skupin 21x, 22x, 25x, 26x

 

Z. Účetní výsledek z běžné činnosti před zdaněním
Zisk (+) nebo ztráta (–) z běžné činnosti před zaúčtováním splatné a odložené daně z příjmů.
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty – druhové i účelové členění
oddíl ** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/–)

A.1. Úpravy o nepeněžní operace a vyloučení položek, které nejsou součástí nepřímé metody (A.1.1. až A.1.6.)

A.1.1.  Účetní odpisy stálých aktiv (jsou nákladem, ale nejsou výdajem) včetně fyzicky likvidovaných a darovaných, s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv (+).
Umořování kladného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a kladného goodwillu, které je nákladem, ale není výdajem (+).
Umořování záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a záporného goodwillu, které je výnosem, ale není příjmem (–).
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty – druhové členění
E.1.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé
Účty z účtových skupin 55x, 54x, 64x
A.1.2.  Změna stavu opravných položek a rezerv 
Tvorba rezerv a opravných položek je nákladem, nikoli výdajem (+).
Rozpouštění opravných položek a rezerv snižuje náklady, nikoli výdaje (–).
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty – druhové členění
E.1.2. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné
E.2. Úpravy hodnot zásob
E.3. Úpravy hodnot pohledávek
F.4. Rezervy v provozní oblasti
I. Úpravy hodnot a rezerv ve finanční oblasti
Účty z účtových skupin 55x, 57x 
Nahrávám...
Nahrávám...