Pracovněprávní vztahy, souběhy činností a zdravotní pojištění po 1. 1. 2011

     Osoba s trvalým pobytem na území České republiky je povinně účastna v českém systému veřejného zdravotního pojištění. V rámci příslušného kalendářního měsíce musí být pojištěnec ve smyslu platných právních předpisů registrován u své zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná, příp. osoba, za kterou platí pojistné stát. Je přípustná i povolená kombinace těchto kategorií. Pokud není pojištěnec zařazen v některé z uvedených tří skupin, stává se osobou bez zdanitelných příjmů (viz dále).

     Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, pokud je zaměstnancem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují osoby uvedené v § 5 písm. a) zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“), mimo výjimek taxativně vyjmenovaných v bodech 1.-7. tohoto zákonného ustanovení. Různé formy pracovněprávních vztahů, případně ve vazbě na výkon samostatné výdělečné činnosti, způsobují ve zdravotním pojištění vznik situací vyžadujících řešení jak z hlediska placení pojistného, tak při plnění ostatních zákonných povinností. Následující přehled charakterizuje běžně se vyskytující varianty v právních podmínkách platných po 1. lednu 2011.

     Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je minimální mzda, jejíž výše činí i v roce 2011 částku 8 000 Kč.

     V případě, že vyměřovací základ zaměstnance je nižší než minimální mzda, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Dopočet se neprovádí u těch zaměstnanců, u kterých nemusí být odvedeno pojistné alespoň ze zákonného minima. Tyto osoby taxativně vyjmenovává ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“).

     V souvislosti s příjmy ve dvou (případně více) zaměstnáních se v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění reálně vyskytují nejčastěji tyto varianty:

1. Příjem v hlavním i v dalším zaměstnání je v každém z těchto zaměstnání vyšší než minimální mzda. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.

2. Příjem v hlavním zaměstnání 20 000 Kč, v dalším zaměstnání 4 500 Kč. V dalším zaměstnání se neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. „vedlejší“zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné.

3. Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 5 500 Kč a ve druhém zaměstnání 4 000 Kč. Každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu, ať už se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima či nikoliv, potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu totiž nemůže vystavit žádný ze zaměstnavatelů. V souvislosti s placením pojistného je tedy nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu potřeby doložení příjmů u druhého zaměstnavatele v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum.

4. Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 3 500 Kč a ve druhém zaměstnání 2 000 Kč. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu ve výši 8 000 Kč.

Posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů

     Tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně zejména při zahajování své samostatné výdělečné činnosti a dále pak v souvislosti s podáváním Přehledu jako OSVČ. S ohledem na reálnou výši příjmů jsou hlavním zdrojem obživy pojištěnce buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

     Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy nejméně v částce 1 080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum platné pro OSVČ dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

     OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2011 minimálně ve výši 1 670 Kč, zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy, zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí v roce 2011 alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

     Od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Jednou z podmínek pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost,…