dnes je 7.2.2023

Input:

Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

1.2.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1.4 Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

Ing. Růžena Klímová

Pracovní poměr musí být ukončen v souladu se zákoníkem práce v předepsané formě.

Pokud byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle § 252 ZP, je nutné provést inventuru svěřených prostředků.

Potvrzení o zdanitelných příjmech

Do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň, případně o sražené srážkové dani. V případě, že zaměstnanci po skončení pracovněprávního vztahu vyplácí zaměstnavatel doplatky mezd, je nutné vyžádat si staré potvrzení o zdanitelných příjmech a vydat zaměstnanci nové potvrzení zahrnující i tyto doplatky mezd.

Byl-li příjem poplatníka zdaňován srážkovou daní u dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení s odměnou nepřesahující za měsíc 10 000 Kč nebo u ostatních příjmů dle § 6 ZDP do 4 000 Kč měsíčně (do 31. 12. 2022 šlo o výši do 3 500 Kč měsíčně) bez učiněného Prohlášení, je plátce povinen na jeho žádost vystavit potvrzení o příjmech plynoucích z DPP nebo o ostatních příjmech do výše 4 000 Kč měsíčně a o výši srážkové daně.

Pracovní posudek

Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví pracovní posudek, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.

Potvrzení o zaměstnání

Nejpozději v den skončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce jen v případě, že byla prováděna exekuční srážka nebo DPP založila účast na důchodovém pojištění, je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Náležitosti potvrzení upravuje § 313 ZP. Kopie zápočtového listu se zakládá do osobního spisu. Pokud zaměstnanec nejpozději v den skončení zaměstnání nepřevezme potvrzení o zaměstnání, je nutné doklad zaslat neprodleně na adresu zaměstnance.

Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012) dovodil, že povinnost vydat potvrzení o zaměstnání musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru. Je tudíž možné, aby zaměstnavatel vydal zápočtový list s určitým předstihem. Velmi často nastávají situace, že v den, kdy zaměstnání končí, již zaměstnanec na pracovišti není. Může tomu být za situace, že zaměstnanec je nemocen nebo již nemá plánované směny nebo čerpá dovolenou. V takových případech je rozumné vydat zápočtový list dříve, kdy je zaměstnanec ještě fyzicky k zastižení. V případě, že by se údaje na již předaném zápočtovém listě změnily, vydal by zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání nové.

Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat:

  1. údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a o době jejich trvání,
  2. druh konaných prací,
  3. dosaženou kvalifikaci,
  4. odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
  5. zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán exekuci nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
  6. údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Údaj o prováděných exekučních srážkách je povinnou náležitostí, kterou je nutné v potvrzení o zaměstnání uvádět. Následující zaměstnavatel, jde-li o jediného plátce mzdy, je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, sražené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci) je odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud sražené částky.

Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Na dalším samostatném dokladu je možné na žádost zaměstnance uvádět dobu, po kterou trvalo nemocenské nebo jen důchodové pojištění zaměstnance.

V odděleném potvrzení, které slouží pro úřad práce, je nutné uvádět:

  • průměrný čistý ( pravděpodobný) měsíční výdělek (bez daňového bonusu),

  • důvod rozvázání pracovněprávního vztahu,

  • bylo-li zaměstnanci poskytnuto odstupné a v jaké zákonné výši (např. trojnásobek průměrného měsíčního výdělku) a kdy bude vyplaceno,

  • doba důchodového pojištění.

Příloha k potvrzení o zaměstnání (k zápočtovému listu)
pan/paní ...........................................................................................................

Podle § 313 odst. 2 ZP zaměstnavatel ......................................................
sděluje, že čistý měsíční průměrný výdělek ke dni skončení zaměstnání činí ................ Kč.
(Čistý průměrný výdělek je uveden bez případného daňového bonusu.)

Důvod rozvázání pracovněprávního vztahu:........................................................

Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši ............ násobku průměrného výdělku.

Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno dne ..................


Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb. byl zaměstnanec důchodově pojištěn od......................... do.......................


Dne: .................................


razítko a podpis zaměstnavatele ...........................................  

Údaje pro přiznání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci je zaměstnavatel od 1. 4. 2022 povinen oznámit OSSZ, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání tohoto zaměstnance (viz níže). Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud si tyto skutečnosti nemůže Úřad práce zjistit sám z informačních systémů vedených ČSSZ.

V rámci odhlášky zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen uvádět v části 9 formuláře:

  1. druh zaměstnání,
  2. dobu trvání zaměstnání,
  3. dobu důchodového pojištění,
  4. výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů,
  5. výši nároku na odstupné, odbytné, odchodné, včetně informace, zda bylo vyplaceno, a
  6. způsob a důvod skončení zaměstnání.

Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v § 39 až 57 ZZ. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

K tomuto účelu je každý zaměstnavatel povinen v příloze k zápočtovému listu, která se vydává jen na žádost zaměstnance, uvést v souladu s § 42 zákona č. 582/1991 Sb.  dobu důchodového pojištění. Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

  • osobní péče o lehce

Nahrávám...
Nahrávám...