Neziskové subjekty a DPH
Mgr. Radmila Kulková
Obecně se za neziskový subjekt považuje subjekt, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání či dosahování zisku.
Z pohledu zákona o DPH je nejvýznamnějším ustanovením § 5 ZDPH, zejména odst. 2 (Ekonomická činnost) a odst. 3 řešící výkon veřejné správy vybraných subjektů.
Za neziskové subjekty považujeme zejména:
- veřejnoprávní subjekty,
- příspěvkové organizace zřízené veřejnoprávním subjektem,
- jiné právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a dosažením zisku.
Nahoru 1. VEŘEJNOPRÁVNÍ SUBJEKTY
Zákon o DPH neobsahuje obecné označení „veřejnoprávní subjekt”, ale v ustanovení § 5 odst. 3 přímo vyjmenovává osoby, kterým byl výkon veřejné správy svěřen. Jsou to například stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha atd. (dále jen „veřejnoprávní subjekty”).
Co se rozumí veřejnou správou, ZDPH rovněž nevymezuje, a proto je třeba při jejím určení vycházet z činností, které se v rámci veřejné správy uskutečňují.
Jako základní znak veřejné správy lze uvést, že je vykonávána ve veřejném zájmu a na rozdíl od soukromé správy je zcela vázána právem. Veřejná správa musí být vykonávána v rámci zvláštního právního režimu platného pro subjekty, které jsou veřejnou správou přímo pověřeny, nikoli za stejných právních podmínek, které jsou platné pro soukromé subjekty.
Výkonem veřejné správy se rozumí činnost, při které oprávněné subjekty vystupují jako orgány státní (potažmo veřejné) moci. Lze také vycházet z judikatury Evropského soudního dvora. Ta definuje veřejnou správu jako činnost podléhající speciálnímu právnímu režimu, která nezahrnuje činnosti vykonávané za stejných právních podmínek, jež platí pro soukromé subjekty, a uvedené osoby takovou činností mohou upravovat práva a povinnosti jiných osob.
Veřejnou správou se tak rozumí např. organizování dopravy, rozhodovací pravomoc ve stavebním řízení nebo nakládání obcí s odpady, provozování pohřebiště atd.
Nahoru 2. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘÍZENÉ VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTEM
Příspěvkové organizace zřizují organizační složky státu a územní samosprávné celky, a to pro takové činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Zřizovatel určuje ve zřizovací listině rozsah činnosti a pravidla hospodaření příspěvkové organizace, jmenuje a odvolává jejího ředitele a kontroluje hospodaření této organizace. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na provoz.
Příspěvková organizace má právní osobnost (dříve označováno jako právní subjektivitu). V České republice příspěvkové organizace hojně vykonávají činnost zejména škol a školských zařízení, dále muzeí nebo nemocnic.
Může jít také o údržbu chodníků, komunikací a veřejných prostranství, údržbu veřejné zeleně, osvětlení aj.
Pokud veřejnoprávní subjekt přenese na příspěvkovou organizaci výkon veřejné správy, kterou organizace vykonává jménem a na účet veřejnoprávního subjektu, posuzuje se tato její činnost rovněž jako výkon veřejné správy.
Jestliže vykonává takovou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nejde již o výkon veřejné správy, ale o ekonomickou činnost.
Nahoru 3. JINÉ PRÁVNICKÉ OSOBY, KTERÉ NEBYLY ZALOŽENY NEBO ZŘÍZENY ZA ÚČELEM PODNIKÁNÍ
Jsou to takové osoby, z jejichž zakládací či zřizovací listiny vyplývá, že nebyly zřízeny za účelem podnikání. Tato skutečnost by měla vycházet ze statutu subjektu samotného a neodvíjí se od plnění, které poskytují. Vznikají zpravidla dnem zápisu do příslušného rejstříku. Základ právní úpravy je v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění), nicméně relevantní úpravu k těmto subjektům obsahují i další právní předpisy.
Těmito jinými právnickými osobami – neziskovými subjekty – jsou zejména obecně prospěšná společnost, fundace (nadace a nadační fondy), ústavy, spolky, společenství vlastníků jednotek, politické strany, církve, obchodní společnosti založené za jiným účelem než za účelem podnikání, státní fondy a některé další právnické osoby založené zvláštním zákonem.
Takovými právnickými osobami jsou např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora, Komora daňových poradců, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Komora patentových zástupců, školské právnické osoby atd.
Nahoru Osoby povinné k dani
Veřejnoprávní subjekty a příspěvkové organizace či jiné subjekty, které byly přímo pověřeny výkonem veřejné správy, se při výkonu veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to ani v případě, že za výkon některé činnosti vybírají úplatu.
Úplatou mohou být správní poplatky – za vydání správního rozhodnutí, mýtné a dálniční známky – za užívání pozemních komunikací, různé typy registračních poplatků, poplatky za ověřování listin apod.
Pokud by však Úřad pro hospodářskou soutěž rozhodl, že uskutečněním některých činností veřejnoprávním subjektem došlo k narušení hospodářské soutěže, bude u předmětné činnosti veřejnoprávní subjekt považován za osobu povinnou k dani.
V praxi jsou běžné případy, kdy je přenesena působnost veřejné správy na jiné subjekty. K tomu je nutné poznamenat, že přenesením veřejné správy se tento subjekt veřejnoprávním subjektem (a z toho titulu osobou ne povinnou k dani) jako celek nestává.
Výkonem veřejné správy je například správa a údržba pozemních komunikací, které byly svěřeny do správy obce, protože údržba silnic obcí vyplývá i ze zákona o pozemních komunikacích.
Pokud bude obec organizovat dopravu a v rámci této činnosti vymezí komunikace či celé zóny k parkování motorových vozidel, jde o veřejnoprávní činnost. Jestliže by obec pověřila touto činností jiný subjekt, aby ji prováděl vlastním jménem a na vlastní účet, jde o ekonomickou činnost tohoto subjektu, která podléhá dani.
Nahoru Vybraná plnění „ekonomickou činností”
Veřejnoprávní subjekt je nicméně osobou povinnou k dani vždy, pokud vykonává činnosti uvedené v příloze č. 1 k ZDPH.
Jde mimo jiné o dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, reklamní služby, služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů, služby prodejen pro zaměstnance, kantýn závodních a podobných jídelen.
Obec Janov vykonává činnosti, které jí ukládá zákon o obcích, jde tedy o veřejnou správu, při jejímž výkonu není osobou povinnou k dani. Obec je však také osobou povinnou k dani, neboť mimo jiné zajišťuje: dodání vody z vlastního zdroje, příležitostně dopravní služby, pronájmy nebytových a bytových prostor. Musí proto sledovat výši přijatých úplat, zda nedosáhne výše obratu stanoveného pro registraci za plátce.
Nahoru Příspěvkové organizace a jiné subjekty
Příspěvkové organizace zřízené veřejnoprávním subjektem a další právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem dosažení zisku, nejsou z titulu uskutečňování činností, ke kterým byly zřízeny, pokud je uskutečňují bez úplaty, osobou povinnou k dani. Jestliže tyto činnosti vykonávají za úplatu, mohou být tyto činnosti v konkrétních případech předmětem daně – buďto zdanitelným plněním, nebo budou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet podle § 51 ZDPH.
Všechny neziskové subjekty jsou však osobou povinnou k dani, pokud vykonávají ekonomickou činnost definovanou v ustanovení § 5 odst. 2 ZDPH.
Nahoru Organizační složky státu, Hl. m. Praha
Pokud jde o neziskové subjekty, zákon o DPH ještě upřesňuje, že za samostatnou osobu povinnou k dani se považují organizační složky státu, které jsou účetní jednotkou (např. jednotlivá ministerstva), Hlavní město Praha i každá jeho městská část.
Nahoru Osoba identifikovaná k dani
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, se může stát osobou identifikovanou k dani, pokud naplní podmínky § 6g a násl. zákona o DPH. Nárok na odpočet těmto osobám nevzniká.
Právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, se může stát osobou…
