dnes je 28.3.2024

Input:

Neumožnění kontroly

5.4.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

8.3.3 Neumožnění kontroly

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Právní úprava
  • § 29 ZSDP – Předvolání a předvedení (pouze nepřímo)

  • § 37 ZSDP – Pokuty (pouze nepřímo)

  • § 31 odst. 5 ZSDP – Vyměření podle pomůcek (pouze nepřímo)

  • § 87 DŘ – Daňová kontrola

2009–2010   2011–2020   2021–2023  
ZSDP konkrétně neřešil situace, kdy daňový subjekt zahájení kontroly neumožnil či se kontrole vyhýbal.   Daňový subjekt je povinen umožnit správci daně zahájení a provedení daňové kontroly.   (1) Daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly.  
V takových případech obvykle správci daně zasílali daňovým subjektům výzvy či předvolání. V případě, že se předvolaný nedostavil bez omluvy ani po opakovaném předvolání, mohl být předveden orgány Policie či obecní policie. Hrozilo též uložení pokuty do výše 2 mil. Kč.   Neumožní-li daňový subjekt správci daně zahájit daňovou kontrolu, může k tomu být správcem daně vyzván.

(3) Ve výzvě správce daně stanoví:

a) místo zahájení daňové kontroly,

b) předmět daňové kontroly,

c) lhůtu, jejíž běh počíná dnem doručení, ve které je daňový subjekt povinen správci daně sdělit den a hodinu v rámci úředních hodin správce daně, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly; tuto lhůtu nelze prodloužit.  
(2) Správce daně začne spolu se zahájením daňové kontroly, nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.

(3) Pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně za podmínek podle odstavce 2, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.  
Výše uvedené sankce byly "trestem" za neposkytnutí součinnosti. Netýkaly se však samotného doměření daně. Pokud daňový subjekt kontrolu znemožnil, mohla mu být daň doměřena podle pomůcek (tedy v zásadě kvalifikovaným odhadem správce daně).   (4) Den, který je daňový subjekt povinen podle písm. c) sdělit, musí nastat nejpozději patnáctý den ode dne uplynutí lhůty uvedené ve výzvě a musí být sdělen správci daně
nejméně 3 pracovní dny před navrhovaným termínem zahájení daňové kontroly.  
(4) Dojde-li k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky tohoto zahájení.

Daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly.
 

 
(5) Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by sdělil správci daně závažné důvody, pro které nemůže výzvě vyhovět, nebo neumožní-li ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, může správce daně stanovit daň podle pomůcek, nebo daň sjednat za podmínek uvedených v § 98 odst. 4 DŘ.   (5) Dojde-li v průběhu daňové kontroly ke změně místní příslušnosti, může daňovou kontrolu dokončit správce daně, který ji zahájil.  

 
Marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě nastávají účinky podle § 148 odst. 3 DŘ.

(To v praxi znamená, že se z hlediska prolomení prekluzivní lhůty považuje kontrola za řádně zahájenou a běží nová prekluzivní lhůta. Vyhýbáním se či znemožněním kontroly nedosáhne při správném postupu správce daně daňový subjekt uplynutí prekluzivní lhůty pro vyměření daně.)  

 

Komentář:

Novela daňového řádu změnila koncept zahájení daňové kontroly, kdy odbourala fyzickou přítomnost daňového subjektu nebo jeho zástupce tím, že daňová kontrola je zahájena oznámením, které se doručuje. Důvodem jsou časté obstrukce některých daňových subjektů, a to zejména v okamžiku, kdy daňová kontrola měla být zahájena těsně před prekluzí (promlčením) daně. Správce daně má tedy nyní možnost sám si zvolit, který postup při zahájení kontroly zvolí. Typicky je možné, že si správce daně předem telefonicky domluví termín společného jednání s daňovým subjektem, při kterém mu bude zahájení daňové kontroly oznámeno a rovnou i doručeno formou zaprotokolovaného jednání. Faktickou kontrolní činnost pak lze zahájit jak fyzicky u samotného daňového subjektu, tak i korespondenčně vyžádáním si konkrétních účetních záznamů a jiných informací. Rozhodným okamžikem pro přerušení lhůt pro stanovení daně podle § 148 DŘ bude zahájení daňové kontroly (ať již za přítomnosti daňového subjektu nebo korespondenčně). Zahájení faktické kontrolní činnosti je pak korektivem toho, aby nedocházelo ze strany správce daně ke zneužití institutu zahájení daňové kontroly. U jednotlivých subjektů se pak v praxi bude okamžik zahájení kontroly a zahájení kontrolní činnosti pochopitelně lišit, nicméně v kontextu celého případu bude nutno posuzovat, zda kontrolní činnost byla zahájena neprodleně, tedy v mantinelech bezodkladnosti – hovoříme tak o principu materiálního pojetí zahájení daňové kontroly. Je tedy nepřípustné, aby správce zahájil daňovou kontrolu jejím oznámením, a poté nečinil žádné úkony.

Podle § 145 DŘ je správce daně povinen vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání, pokud má indicie, které ho vedou k domněnce, že údaje tvrzené daňovým subjektem v jeho daňovém přiznání nejsou správné. Muže ovšem nastat i situace, kdy vydání předchozí výzvy je nemožné, anebo nežádoucí, s ohledem na specifika dané situace (např. obava správce daně o ztrátě důkazních prostředků). Ale může nastat i situace, kdy správce daně před zahájením daňové kontroly nebude mít vůbec žádné konkrétní informace o správnosti tvrzené daně, a pak výzvu ani nelze vydat. V případě, že správce daně pochybnosti o správnosti tvrzené daně měl před zahájením kontroly, a přesto výzvu podle § 145 DŘ nevydal, je jediným důsledkem této nečinnosti správce daně nemožnost vyměřit daňovému subjektu penále, jakmile bude daň na základě takto zahájené kontroly doměřena. Nevydání výzvy podle § 145 DŘ nemá žádný vliv na účinky zahájení kontroly.

Příklad

Finanční úřad chtěl u paní Vomáčkové zahájit kontrolu, a tak jí zaslal oznámení o zahájení daňové kontroly. Zaslání tohoto oznámení bude podléhat běžným pravidlům pro doručování (tzn. právnickým osobám do datové schránky, fyzické osobě bez datové schránky poštou do vlastních rukou, od 1. 1. 2023 fyzické podnikající osobě také do nově automaticky zřízené datové schránky).

V případě nevyzvednutí zásilky pak platí fikce doručení po deseti dnech, a to bez ohledu na to, zda byla zásilka doručována poštou anebo datovou schránkou. Má se za to, že nahlížet do datové schránky má možnost vlastník této schránky prakticky kdykoli a kdekoli, tedy i ve dnech pracovního volna. Dokument je doručen okamžikem, kdy se do schránky její vlastník přihlásí, anebo ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy tam byl dokument dodán. V tomto okamžiku nastává fikce doručení, která je spojena s právními důsledky.

Připomeňme také, že pravidla i pro doručování poštou jsou dnes již velice přísná. Pro uplatnění fikce doručení poštou není nutné, aby se adresát v okamžiku doručování na uvedené adrese zdržoval. Může sice dodatečně požádat o vyslovení neplatnosti doručení z vážných důvodů, DŘ ale přináší další nepříjemnou novinku v tom, že to je možné pouze v případech, kdy důvod nepřítomnosti není předem znám.

Okamžikem doručení tohoto oznámení (ať již poštou

Nahrávám...
Nahrávám...