dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 90/2004 SbNU, sv.33, K rozhodnutí soudu o náhradě nákladů správního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 33, nález č. 90

III. ÚS 321/03

K rozhodnutí soudu o náhradě nákladů správního řízení

Z pohledu práva jednoduchého, dopadajícího na předmětnou věc, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím porušil Okresní soud Plzeň-jih ustanovení § 7 občanského soudního řádu, jelikož rozhodl ve věci náhrady nákladů správního řízení, jež svojí právní povahou je věcí správněprávní, nikoli ale občanskoprávní, pracovní, rodinnou anebo obchodní.

Interpretace § 7 občanského soudního řádu obsažená implicite v ústavní stížností napadeném rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-jih ocitá se v extrémním nesouladu s obsahem obvyklých výkladových metod, jakož i se standardní právní dogmatikou vymezeným obsahem právních pojmů, pročež předmětné rozhodnutí nelze než kvalifikovat ve smyslu svévolné aplikace jednoduchého práva, a tím jako porušení základního práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 30. června 2004 sp. zn. III. ÚS 321/03 ve věci ústavní stížnosti J. S. proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih z 5. 3. 2003 sp. zn. 7 C 75/2002, jímž byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit náhradu škody.

Výrok

Rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 5. března 2003 č. j. 7 C 75/2002-34 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 23. 6. 2003, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 5. 3. 2003 č. j. 7 C 75/2002-34. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen v základním právu na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a dále namítá porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 7 C 75/2002, spisu Policie České republiky, Okresního ředitelství Plzeň-jih, Obvodního oddělení Stod, č. j. ORPJ-61/ST-TČ-2002 a spisu Městského úřadu ve Stodě sp. zn. P 589/2002-8/2002, jež si Ústavní soud vyžádal, jakož i z příloh ústavní stížnosti bylo zjištěno následující:

Stěžovatel podal na A. I., bytem K. 27, oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Označil jej za osobu, která napsala na počítači leták, ve kterém byl stěžovatel nazván vandalem ničícím v obci označení ulic, přičemž tento leták byl vyvěšen ve výkladní skříni klubovny hasičů v obci. Přestupková komise Městského úřadu ve Stodě poté, co dospěla k závěru, že nebylo prokázáno, že by se označeného přestupku A. I. dopustil, řízení zastavila. Poté dne 23. 5. 2002 na Obvodním oddělení Policie České republiky ve Stodě A. I. oznámil spáchání trestného činu pomluvy J. S., stěžovatelem v řízení před Ústavním soudem. Po provedeném šetření bylo zjištěno, že leták nevyvěsil A. I., nýbrž S. H., bytem K. 27, čili tímto bylo zároveň zjištěno, že stěžovatel J. S. při projednávání přestupku neoprávněně uvedl, že leták vyvěsil A. I. Přípisem ze dne 8. 7. 2002 č. j. ORPJ-61/ST-TČ-2002 podle § 159 odst. 1 písm. a)

Nahrávám...
Nahrávám...