dnes je 19.3.2024

Input:

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

29.11.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 27 minut

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

Ing. Ivan Macháček

1. Úvod do problematiky

1.1 Rozdíl mezi spoluvlastnictvím a společným jměním manželů

Právní institut spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník (dále NOZ) v ustanoveních §§ 1115 až 1157 NOZ, právní institut společného jmění manželů je pak upraven v §§ 708 až 753 NOZ.

1.2 Spoluvlastnictví

Vymezení spoluvlastnictví

Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikosti podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. V případě pochybností o velikosti podílů platí vyvratitelná právní domněnka, že jsou podíly stejné.

1.3 Společné jmění manželů

Vznik společného jmění manželů

Podle ustanovení § 708 je součástí společného jmění manželů vše, co:

  • manželům náleží,

  • má majetkovou hodnotu a

  • není vyloučeno z právních poměrů.

Občanský zákoník rozlišuje trojí typ právního režimu společného jmění, a to zákonný režim, smluvený režim, anebo režim založený rozhodnutím soudu.

Zákonný režim je upraven v §§ 709 až 715 NOZ. Podle znění § 709 odst. 1 NOZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění je však dle § 709 odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Pokud tedy manžel např. zdědil nebo získal darem bytovou jednotku a tuto najímá, pak příjmy do výše vynaložených výdajů souvisejících s tímto nájmem nejsou součástí společného jmění, ale zisk z nájmu (rozdíl příjmů a výdajů) se již stává součástí společného jmění, i když v tomto případě jde o pronájem bytů, které nejsou součástí společného jmění manželů. Obdobně to platí v případě, že jeden z manželů před uzavřením manželství zakoupil nebo jiným způsobem nabyl akcie a jsou mu každý rok vypláceny dividendy, pak po uzavření manželství se stávají tyto dividendy součástí společného jmění manželů.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.

Součástí společného jmění jsou rovněž dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Z ustanovení § 715 NOZ vyplývá, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně tak se postupuje v případě, má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (např. u veřejné obchodní společnosti).

V §§ 716 až 721 NOZ se specifikuje tzv. smluvený režim. Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž si upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Smluvený režim může spočívat v:

  • režimu oddělených jmění – jde o úpravu, kdy každý z manželů může se svým výhradním (odděleným) jměním nakládat zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 NOZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

  • režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,

  • režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Připomínáme, že společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely a nemůže vzniknout mezi registrovanými partnery. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.

2. Podnikání manželů

2.1 Podnikání manželů a zákoník práce

Pracovněprávní vztahy mezi manžely jsou nepřípustné

Zákoník práce uvádí v ustanovení § 318 ZP, že základní pracovněprávní vztah nemůže být uzavřen mezi manžely nebo partnery (osoby stejného pohlaví). Základním pracovněprávním vztahem se podle § 3 ZP rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při svém podnikání nemůže sjednat se svou manželkou pracovněprávní vztah. Lze však sjednat pracovní poměr manžela s obchodní společností, jejímž statutárním zástupcem je manžel.

Pokud by však mezi osobami nebylo uzavřeno manželství (popř. registrované partnerství) a obě osoby by žily spolu jako druh a družka (přítel s přítelkyní, resp. přítel s přítelem), pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou družkou (přítelkyní, přítelem) uzavřít pracovněprávní vztah jako zaměstnavatel.

2.2 Podnikání manželů a živnostenský zákon

Živnostenský zákon neomezuje podnikání manželů

Podle § 10 ŽZ vzniká oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlášení je jednostranný právní úkon, ve kterém ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky a vzniká mu živnostenské oprávnění provozovat určitou ohlašovací živnost. Živnostenský úřad prověřuje splnění všeobecných podmínek (plná svéprávnost a bezúhonnost), a dále prověřuje splnění podmínek odborné a jiné způsobilosti, pokud jsou zákonem předepsány. Živnostenský úřad však nezkoumá, zda podnikatel naplnil § 715 NOZ, tj. že manžel – podnikatel získal k použití majetku ve společném jmění manželů k podnikání souhlas druhého manžela.

2.3 Podnikání manželů a insolvenční zákon

Účinky prohlášení konkurzu na SJM

Konkurz je způsob řešení úpadku dlužníka spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník je přitom v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Fyzická osoba – podnikatel a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena (dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).

V § 268 odst. 1 IZ (insolvenčního zákona) se uvádí, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Řešení společného jmění manželů prohlášením konkurzu na jednoho z nich je obsaženo v ustanovení §§ 268 až 276 IZ. Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkurzu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků.

Řešení úpadku formou oddlužení je obsahem §§ 389 až § 418 IZ. V § 389 IZ se uvádí, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o:

a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo

b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže:

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ, anebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Ustanovení § 394a IZ se zabývá společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

2.4 Podnikání manželů a zákon o daních z příjmů

Využití věci ve SJM k samostatné činnosti

Ustanovení § 7 odst. 9 ZDP stanoví, že pokud je věc ve společném jmění manželů a je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.

V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.

Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.

2.5 Používání automobilu k samostatné činnosti manželů

Použití osobního automobilu ve SJM k samostatné činnosti

Pokud půjde o osobní automobil, který je využíván oběma manžely k samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 ZDP, vkládá tento automobil jeden z manželů do obchodního majetku. Výdaje souvisící s provozem vozidla (odpisy, výdaje na opravu a údržbu, pojištění vozidla zákonné i havarijní, dálniční známka atd.) se rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém osobní automobil využívají při své samostatné činnosti, tj. v poměru ujetých kilometrů na základě evidence jízd vedené oběma manžely. V evidenci jízd by měly být evidovány minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry, dále pak údaje o typu vozidla, státní poznávací značka, stav ujetých kilometrů k 1. lednu a k 31. prosinci kalendářního roku.

Alternativy uplatnění výdajů na pracovní cesty

Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle bodu 1 ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:

Alternativa A:


Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 bod 24 rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla; není-li tento uveden, použije se aritmetický průměr všech údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již uplatnit nemůže.

Alternativa B:


Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady pro osobní automobil (aktuální sazby cestovních náhrad jsou v Praktických informacích – viz hlavní obrazovka).

Použití obou alternativ si ukážeme na konkrétním příkladu.

Příklad

Manžel vloží do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k podnikání obou manželů – manžel je soukromým lékařem a manželka je dealerkou kosmetických přípravků. V průběhu zdaňovacího období 2023 jsou vynaloženy následující stálé provozní náklady související s provozem osobního automobilu:

Odpisy vozidla   150 000 Kč  
Opravy vozidla   13 700 Kč  
Pojištění vozidla   13 000 Kč  
Dálniční známka   1 500 Kč  
Provozní výdaje celkem   178 200 Kč  
Ujeté kilometry dle knihy jízd:
 
 
Lékař (manžel)   17 600 km – 80 %  
Podnikatelka (manželka)   4 400 km – 20 %  
Celkem najeté kilometry   22 000 km  

Výpočet daňových výdajů u lékaře a jeho manželky:

Alternativa A

Manžel   80 % x 178 200 Kč = 142 560 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot podle dokladů
 
Manželka   20 % x 178 200 Kč = 35 640 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM podle technického průkazu a ceny za PHM
 

Alternativa B

Manžel   80 % x 178 200 Kč = 142 560 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot podle dokladů
 
Manželka   Základní náhrada:
4 400 km x 5,20 Kč = 22 880 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM podle technického průkazu a ceny za PHM
 

Pro daný příklad je výhodnější alternativa A, kdy manželka dosáhne vyšších daňově uznatelných nákladů (lékař má v obou alternativách stejné daňové náklady). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové výdaje, které závisejí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžele.

Poznámka:

Na základě zákona č. 142/2022 Sb., kterým došlo k novelizaci zákona č. 16/1993 Sb. o dani silniční, se od 1. 1. 2022 neplatí silniční daň z osobních automobilů.

Pozor!

V případě, že bude automobil využíván nejen k samostatné činnosti obou manželů, ale i k soukromým účelům, je nutné provozní výdaje krátit v poměru ujetých kilometrů pro samostatnou činnost obou manželů a počtu ujetých kilometrů pro samostatnou činnost a pro soukromé účely.

2.6 Dary mezi manžely

Možnosti darování mezi manžely

Darování mezi manžely není vyloučeno. Musí však jít o případ, kdy toto bezúplatné plnění pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP bezúplatné plnění jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč a bezúplatné plnění je poskytnuto manželovi na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst od základu daně nejvýše 15 %, resp. pro zdaňovací období kalendářních let 2020 až 2022 lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.

Pokud je však bezúplatné plnění jednoho manžela druhému poskytnuto z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o bezúplatné plnění, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.

2.7 Zápůjčka mezi manžely

Zápůjčka peněžních prostředků mezi manžely

Uzavření smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků mezi manžely dle § 2390 NOZ není vyloučeno. Záleží však na tom, zda manželé mají, nebo nemají zúžený rozsah společného jmění manželů.

V případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů, se pak peněžní částka, kterou jeden z manželů (zapůjčitel) přenechal druhému manželu (vydlužitel) k výkonu samostatné činnosti, i když tato částka byla získána děděním nebo darováním a byla ve výlučném vlastnictví věřitele, stane majetkem zahrnutým do společného jmění manželů. Manželovi je zápůjčka vrácena ze společného jmění manželů, a tudíž ze společného majetku obou manželů.

Pokud dojde k zúžení společného jmění manželů, bude manžel – podnikatel výlučným vlastníkem příjmů ze samostatné činnosti a z těchto příjmů by byla výše uvedená zápůjčka vrácena manželovi. Totéž se týká i úroků v případě, že zápůjčka bude sjednána úročená. Na straně manžela, který zápůjčku z prostředků ve výlučném vlastnictví poskytl druhému z manželů, bude úrok ze zápůjčky zdaňován jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

2.8 Fakturace mezi manžely

Možnost fakturování mezi manžely

V současně platných právních předpisech není otázka fakturování a placení mezi manžely nikterak upravena. To znamená, že pokud jeden nebo oba manželé mají příjmy ze samostatné činnosti,

Nahrávám...
Nahrávám...