dnes je 28.3.2024

Input:

Drobný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek

23.5.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

Drobný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek

Ing. Jiří Šperl

1. Úvod, právní úprava

Účetní jednotky, resp. daňové subjekty pořizují a mají ve svém majetku i majetek, jehož cena jednotlivě nedosahuje hranice stanovené zákonem o daních z příjmů pro hmotný a nehmotný majetek, ale jeho použitelnost je delší než jeden rok. V takovém případě je na uvážení účetní jednotky, zda a od jaké výše jeho ocenění bude takovýto majetek považovat za dlouhodobý a účtovat o něm jako o dlouhodobém majetku. Pokud se tak nerozhodne, pak o takovém majetku může opět na základě svého rozhodnutí účtovat jako o zásobách a při jeho vydání do používání jeho ocenění zahrne do nákladů. To, jakým způsobem se účetní jednotka rozhodne, má přímý vliv i na výši daňových nákladů.

Právní úprava
Právní úprava

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP)

    • - zejména § 24 odst. 2 písm. v) ZDP, podle něhož je daňovým výdajem v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku (bod 1) a nehmotného majetku (bod 2) částka účetních odpisů
    • - § 26 odst. 2 ZDP vymezuje hmotný majetek pro účely daně z příjmů, v takovém případě jsou daňovým nákladem daňové odpisy (blíže viz text Odpisy hmotného majetku)
    • - § 32a ZDP vymezuje nehmotný majetek a způsob jeho daňového odpisování (blíže viz text Odpisy nehmotného majetku)
  • prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. (pro účtující podnikatele; dále PVZÚ)

    • - § 7 PVZÚ, který definuje dlouhodobý hmotný majetek
    • - § 6 PVZÚ, který definuje dlouhodobý nehmotný majetek

2. Vymezení drobného (dlouhodobého) hmotného a nehmotného majetku

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

Drobným dlouhodobým hmotným majetkem (DDHM) budeme rozumět samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které splňují následující kritéria:

  • mají dobu použitelnosti delší než jeden rok, a současně

  • jejich ocenění přesáhne hranici určenou účetní jednotkou pro dlouhodobý hmotný majetek a

  • nepřesáhne však hranici 40 000 Kč určenou ZDP pro hmotný majetek.

Hranici, od které účetní jednotka účtuje o dlouhodobém hmotném majetku, si od 1. 1. 2003 určuje účetní jednotka s ohledem na plnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Účetní jednotka může pro účely účetnictví stanovit hranici pro hmotný majetek i vyšší než 40 000 Kč, pak se ale z hlediska daně z příjmů jedná vždy o odpisovaný hmotný majetek.

Příklad
Účetní jednotka si stanovila hranici významnosti pro dlouhodobý hmotný majetek 20 000 Kč. DDHM z našeho pohledu bude počítač, zakoupený za 30 000 Kč.

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobým nehmotným majetkem se podle PVZÚ rozumějí zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, které:

  • mají dobu použitelnosti delší než jeden rok, a

  • jejich ocenění přesáhne hranici určenou účetní jednotkou pro dlouhodobý nehmotný majetek (kterou si účetní jednotka od roku 2003 určuje sama s ohledem na plnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku).

Drobným dlouhodobým nehmotným majetkem (DDNM) pak je takový dlouhodobý majetek, jehož ocenění je vyšší než hranice stanovená účetní jednotkou pro DNM, ale nepřesáhne hranici stanovenou pro DNM podle ZDP, tedy 60 000 Kč. Účetní jednotka může pro účely účetnictví stanovit hranici pro nehmotný majetek i vyšší než 60 000 Kč, pak se ale z hlediska daně z příjmů jedná vždy o odpisovaný nehmotný majetek,

Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

Příklad
Účetní jednotka si stanovila hranici významnosti pro dlouhodobý nehmotný majetek 40 000 Kč. DDNM z našeho pohledu bude software za 50 000 Kč.

Ostatní drobný majetek

Hmotný majetek, který má dobu použitelnosti delší než jeden rok, jehož ocenění je nižší než hranice stanovená účetní jednotkou pro dlouhodobý hmotný majetek a nepřesahující hranici 40 000 stanovenou ZDP pro hmotný majetek, se ani účetně, ani daňově neodpisuje, ale ve smyslu PVZÚ se o něm účtuje jako o zásobách, obdobně jako je tomu u majetku s dobou použitelnosti jeden rok a méně. V okamžiku jeho vydání do používání se jeho hodnota jednorázově zahrne do nákladů (účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy, např. 501 – Spotřeba materiálu).

Nehmotný majetek, který má dobu použitelnosti delší než jeden rok a jehož ocenění je nižší než hranice stanovená účetní jednotkou pro dlouhodobý hmotný majetek a nepřesahující hranici 60 000 stanovenou ZDP pro nehmotný majetek, se rovněž ani účetně, ani daňově neodpisuje, ale zahrnuje se do nákladů (účet skupiny 51 – Služby, např. 518 – Ostatní služby).

Pouze v případě, že by bylo do majetku účetní jednotky jednorázově zařazováno větší množství takového drobného majetku, je pak namístě z důvodu věrného obrazu účetnictví provést časové rozlišení nákladů prostřednictvím účtů skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv tak, aby nedocházelo k nedůvodnému jednorázovému zatížení nákladů.

Příklad
Účetní jednotka si stanovila hranici významnosti pro dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek 30 000 Kč. Ostatním drobným majetkem účtovaným do daňově účinných nákladů bude počítač za 25 000 Kč i software za 20 000 Kč.

Drobný majetek v ocenění převyšujícím hranici pro DHM a DNM dle ZDP

Hmotný a nehmotný majetek v ocenění nad hranici stanovenou ZDP a s provozně-technickou funkcí (použitelností) delší než jeden rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude podle účetních předpisů považovat za dlouhodobý majetek, se však z hlediska ZDP za hmotný a nehmotný majetek vždy považuje a pro účely daňových nákladů se daňově odpisuje v souladu se ZDP.

Náklady zobrazené v účetnictví v souvislosti s pořízením takového majetku nebudou daňově účinné, z daňového základu budou vyloučeny a do daňového základu budou vstupovat odpisy prováděné v souladu s §§ 30 až 32b ZDP. V daňovém přiznání daňový subjekt vykazovat rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Blíže viz texty Odpisy hmotného majetku a Odpisy nehmotného majetku.

K daňovému režimu drobného hmotného a nehmotného majetku odkazujeme také na přehledné tabulky v textech Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.

Příklad
Společnost Alfa, s.r.o., provozuje veřejné stravování. Ve své směrnici si stanovila hranici pro dlouhodobý hmotný majetek v jednotkové pořizovací ceně více než 1 000 Kč. Drobným hmotným majetkem pak budou např. talíře, sklenice, příbory, hrnky, ubrusy apod. s nižší cenou. Účetní jednotka dále rozhodla, že bude i drobný hmotný majetek po vydání do užívání sledovat v operativní evidenci, i když PVZÚ již toto nenařizuje. Uvedené sledování bude znamenat, že každý rok v rámci fyzických inventur spočítá talíře, sklenice, příbory, hrnky apod. podle jednotlivých provozoven (výčep, restaurace, vinárna).

Společnost v roce 201X obměnila část tohoto drobného majetku. Dle faktur nakoupila 1 500 talířů po 50 Kč, 1 000 sad příborů 200 Kč a 500 ubrusů po 100 Kč. Dále společnost nakoupila 1 000 hrnečků po 40 Kč, které však ponechala na skladě. Jelikož jde v každém jednotlivém případě o jednotlivé věci v pořizovací hodnotě do 1 000 Kč, které společnost Alfa, s.r.o., vydala s výjimkou hrnečků ihned na provozovny do užívání, je pro ni nákup daňově uznatelným nákladem s tím, že o pořízení hrnečků bude společnost účtovat při pořízení jako o zásobách (112 – Materiál na skladě) a daňovým nákladem se hrnky stanou právě v momentě vydání

Nahrávám...
Nahrávám...