dnes je 9.6.2025

Input:

DPH u vývozu zboží

9.6.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

2025.1200.2
DPH u vývozu zboží

Ing. Martin Sádovský

Vývoz zboží je trochu skrytým předmětem daně uvedeným v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"). Ačkoliv je vývoz zboží jednou z nejběžnějších transakcí při přepravě zboží z území EU do třetí země, sám o sobě není definovaný přímo v předmětu daně. Patří však do kategorie dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.

Obecně vývoz představuje plnění na výstupu, které může být osvobozeno od daně při splnění zákonných podmínek. ZDPH specificky vymezuje definici vývozu zboží, daňový doklad pro vývoz zboží, datum uskutečnění plnění a specifické podmínky pro osvobození od daně.

Vývoz zboží z pohledu celních předpisů EU

Stejně jako dovoz zboží je vývoz vázán na celní předpisy Evropské unie, jejímž hlavním nositelem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen "celní kodex Unie"). Celní kodex Unie zařazuje vývoz zboží jako jeden z celních režimů, do kterého lze zboží propustit. Celní režim vývozu zboží je kódově označen jako 10 00. Jedná se o trvalý vývoz zboží, u kterého se předpokládá, že se zboží nevrátí. V rámci Evropské unie se na vyvážené zboží neuplatňuje vývozní clo s výjimkou specifických případů. Veškeré zboží, které má opustit území Evropské unie, podléhá celnímu řízení a je nezbytné dané zboží deklarovat na celním prohlášení u celního úřadu.

Celní prohlášení pro vývoz zboží může být podáno elektronicky, jehož písemnou obdobu představuje jednotný správní doklad (JSD), nebo ústně či úkonem považovaným za celní prohlášení. Ústní celní prohlášení a úkon považovaný za celní prohlášení se však vztahuje pouze na definované zboží celními předpisy a vztahuje se nejčastěji na soukromé nebo neobchodní zásilky. Nicméně ústní celní prohlášení při vývozu zboží lze podat i na obchodní zboží, jehož hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jeho čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg. Takové zjednodušení ve formě ústního celního prohlášení představuje pro vývozce administrativní úsporu, neboť nemusejí na takové podlimitní zboží vystavovat elektronické celní prohlášení.

Celní předpisy definují primárně pro obchodní účely pojem vývozce jako osobu usazenou na celním území Unie, která má pravomoc určit a určila, že zboží má opustit uvedené celní území. Primární pravidlo považuje za vývozce většinou prodávajícího usazeného v EU. Pokud se nepoužije primární pravidlo pro vývozce, může být vývozcem jakákoliv osoba usazená na celním území Unie, která je stranou smlouvy, podle níž má zboží opustit uvedené celní území. Specifické pravidlo se použije v případech, kdy za vývozce je na základě smlouvy určena např. přepravní společnost zplnomocněná kupujícím neusazeným na území EU. Kupující neusazený na území EU nemůže vystupovat jako vývozce, ale může pověřit vývozcem jakoukoliv osobu usazenou na území EU. Definice vývozce slouží pro účely stanovení práv a povinností vyplývajících z celních předpisů a současně může být nápomocna pro určení osoby, které náleží osvobození od daně, pokud se osoba vývozce a deklaranta na vývozním celním prohlášení neshodují. Uvedený vývozce ani deklarant na celním prohlášení nejsou tím rozhodujícím faktorem pro určení osoby, které osvobození při vývozu zboží náleží.

Pro účely celních předpisů se rozlišují dva případy, a to přímý a nepřímý vývoz zboží. Přímý vývoz zboží představuje propuštění zboží do celního režimu vývoz v jednom členském státě EU a zároveň ve stejném členském státě opouští zboží území EU. V České republice tento případ nastává u letecké přepravy, neboť Česká republika nemá přímé hranice s žádnou třetí zemí. Nepřímý vývoz zboží představuje případy, kdy je zboží propuštěno do celního režimu vývoz v jednom členském státě EU, avšak zboží opouští území EU v jiném členském státě EU. Nepřímý vývoz se používá nejčastěji u silniční nebo železniční přepravy. Například při nepřímém vývozu zboží do Švýcarska je zboží propuštěno do celního režimu vývoz na celním úřadě vývozu v Praze a opouští území EU na celním úřadě výstupu v Rheinfeldenu na německo-švýcarské hranici. V rámci celního prohlášení pro vývoz zboží se mimo jiných údajů stanovuje lhůta pro vývoz a celní úřad výstupu, který se nachází obvykle na hranicích EU s třetí zemí.

Vývoz zboží z pohledu DPH

Vývoz zboží, resp. osvobození od daně při vývozu zboží je upraveno v § 66 ZDPH.

Vývozem zboží se rozumí jakýkoliv výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země podle § 66 odst. 1 ZDPH. Třetí země jsou vymezeny jako území mimo území Evropské unie a území Evropské unie je vymezeno jako souhrn území členských států Evropské unie. U vývozu zboží není podstatné, zda je zboží vyvezeno a dodáno osobě povinné k dani (podnikateli) nebo fyzické osobě. Musí však být dodáno nějaké osobě na území mimo EU, aby bylo považováno za vývoz zboží, který může být osvobozený od daně.

Navíc za území členského státu Evropské unie se nepovažují podle § 3 odst. 2 ZDPH některá vybraná území, která geograficky patří na území Evropy nebo administrativně patří členským státům EU. Jedná se např. o Kanárské ostrovy, které sice spadají pod Španělsko, které je členským státem EU, ale na Kanárské ostrovy se nahlíží jako na třetí zemi. To znamená, že transakce z EU na Kanárské ostrovy je vývozem zboží, a naopak z Kanárských ostrovů na území EU je dovozem zboží. Dále se jedná např. o Normanské ostrovy, ostrov Helgoland, Ceuta a Melilla a další.

Pro účely uplatnění osvobození od daně při vývozu zboží se rozlišuje, zdali se jedná o dodání zboží, které je předmětem daně, či nikoliv. Pokud se jedná o vývoz zboží, tj. výstup zboží z území EU do třetí země, který je dodáním zboží za úplatu (obvykle prodej zboží do třetí země), pak takové dodání je předmětem daně. Takový vývoz může být osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně.

Existují případy, kdy vývoz zboží není předmětem daně, neboť zde chybí úplata, resp. protiplnění. Vývoz zboží, který není dodáním zboží za úplatu, není ani předmětem daně a nepodléhá DPH. Jedná se např. o pouhé přemístění obchodního majetku z území EU do třetí země bez převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník nebo o zboží vyvážené za účely výstav a veletrhů, které bude po skončení opět vráceno na území EU. I takovýto vývoz zboží musí však obvykle splnit podmínky udávané celními předpisy (např. vystavení celního vývozního prohlášení), tudíž se na první pohled může zdát, že takový vývoz má vliv i na vykazování v DPH.

Příklad

Plátce má výrobní závod v České republice a sklad ve Velké Británii. Část svého vyrobeného zboží přemístil z České republiky do skladu ve Velké Británii, kde bude následně zboží prodáváno na tamním trhu. Část svého vyrobeného zboží přímo prodal do Švýcarska se zajištěním přepravy ke kupujícímu. Plátce má dostatečné důkazy o výstupu zboží z EU a fyzické přepravě zboží.

Přemístění zboží z ČR do Velké Británie není předmětem daně, neboť se nejedná o dodání zboží (neexistuje úplata, není převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník na jinou osobu), ale je považováno za vývoz zboží podle § 66 odst. 1 ZDPH. Přemístění zboží, které je vývozem zboží, se uvádí na ř. 22 daňového přiznání (pokyny pro vyplnění daňového přiznání pro DPH požadují uvést hodnotu plnění při vývozu podle § 66 ZDPH). V kontrolním ani souhrnném hlášení se neuvádí.

Pozn. Olgy Holubové:

Uvádím i alternativní právní názor, podle něhož se toto plnění, které není předmětem daně, do přiznání k DPH neuvádí. Domnívám se totiž, že koncepce ZDPH je taková, že ustanovení § 66 ZDPH je podmnožinou § 2 ZDPH. Vedlejším argumentem může být i absence údaje úplaty (tj. základ daně nula), či nežádoucí zkreslení případného koeficientu, pokud by se za základ daně použila hodnota zboží. Ať už je správné řešení jakékoli, na výši daně nebude mít vliv, tedy riziko plynoucí z případné chyby není žádné.

Prodej zboží do Švýcarska je vývozem zboží, který je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně. Jedná se o dodání zboží, které je předmětem daně. Tento vývoz se vykazuje na ř. 22 daňového přiznání. V kontrolním ani souhrnném hlášení se však neuvádí.

Osvobození od daně při vývozu zboží

Podle § 66 odst. 2 ZDPH je vývoz zboží osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, pokud se jedná o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země prodávajícím nebo kupujícím, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu a ani provozovnu. Prodávající i kupující nemusejí nutně zajišťovat přepravu vlastními prostředky, ale mohou zmocnit i třetí osobu, např. přepravní nebo poštovní společnost.

Aby byl vývoz zboží osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, musí:

  • být zboží dodáno jakékoliv osobě mimo EU,

  • být zahájena přeprava nebo odeslání v tuzemsku,

  • zboží opustit území EU a

  • být skutečně přepraveno nebo odesláno prodávajícím nebo definovaným kupujícím.

Tyto čtyři podmínky musejí být pro uznání osvobození od daně při vývozu zboží podle § 66 ZDPH splněny všechny současně.

Podmínka dodání zboží musí vyhovět všem podmínkám, které jsou definovány pro dodání zboží jako předmět daně. To znamená, že musí být převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku.

Další podmínkou pro uplatnění osvobození je správné určení místa plnění. Místo plnění není pro vývoz zboží specificky upraveno, ale vychází se ze základního pravidla pro dodání zboží s přepravou podle § 7 odst. 2 ZDPH. Místem plnění u vývozu zboží, který je osvobozen od daně, je místo, kde se zboží nachází v době zahájení odeslání nebo přepravy zboží. Z tohoto důvodu může být osvobozen vývoz zboží pouze

Nahrávám...
Nahrávám...