dnes je 28.6.2022

Input:

Doplatky pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění v příkladech

19.5.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2022.10.04
Doplatky pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění v příkladech

Ing. Antonín Daněk

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 589/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnavatelé však nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu (nebo nejméně z poměrné části tohoto minima), musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Z pohledu zaměstnavatele je placení pojistného na zdravotní pojištění složitější v případech, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, přičemž se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. V takových případech musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a následný doplatek pojistného, jak je dále uvedeno.

Naopak pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu tehdy, pokud je zaměstnanec po celý kalendářní měsíc osobou:

  • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

  • která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

  • která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

  • za kterou je plátcem pojistného stát,

  • která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

ovšem pouze za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). U výše uvedených šesti skupin osob jako zaměstnanců je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Tento postup je zakotven v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP.

Pokud se jedná o některou ze situací vyjmenovaných v § 3 odst. 9 ZPZP snižujících minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, odvádí zaměstnavatel pojistné s přihlédnutím k poměrné části minima, vycházející z počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti.

1. SITUACE S DOPOČTEM A DOPLATKEM POJISTNÉHO DO ZÁKONNÉHO MINIMA

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je ve zdravotním pojištění minimální mzda, od 1. ledna 2022 částka 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ a zaměstnanec současně není začleněn do některé z výše uvedených skupin, pro které minimum neplatí (§ 3 odst. 8 ZPZP), je tento zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi dosaženým příjmem a částkou povinného minima. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, pak se pojistné doplatí u toho, kterého si zvolí. Pouze v případě, kdy je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. V následujícím textu si rozebereme postup zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022 nejprve v situacích, kdy musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, přesněji jeho poměrná část.

Příklad č. 1

Zaměstnanec začal pracovat na dohodu o pracovní činnosti jako své jediné zaměstnání dne 8. 2. a za měsíc únor mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 10 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru činí 12 150 Kč [(21:28) x 16 200].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 12 150 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 641 Kč (12 150 x 0,135). S ohledem na příjem 10 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 350 Kč. Jedna třetina (450 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (900 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 150 Kč, tj. 291 Kč.

Tento doplatek hradí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Z celkové částky pojistného 1 641 Kč bude zaměstnanci sraženo 741 Kč (450 + 291), zaměstnavatel uhradí 900 Kč.

Poznámka: Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Příklad č. 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 29. 4. a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za dva kalendářní dny trvání zaměstnání v měsíci dubnu 990 Kč (fakticky pracoval jen v pátek 29. 4.). Musí zaměstnavatel provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 1 080 Kč [(2:30) x 16 200], když zaměstnanec současně pracoval po celý duben ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje, nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

  1. obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci dubnu od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude za tento měsíc činit nejméně 16 200 Kč, nebo
  2. bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i v měsíci dubnu) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení takového případu dle bodu 1 je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné, kterých zaměstnanec v rozhodném období kalendářního měsíce dosáhne. Nicméně, vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1. odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 990 Kč. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

  • kdyby se jednalo o zaměstnance – osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 ZPZP, nebo

  • kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 2 627 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce dubna a ani potvrzení dle bodu 2, přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...