dnes je 19.4.2024

Input:

Dohadné položky aktivní a pasivní

9.9.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

6.4.8.2
Dohadné položky aktivní a pasivní

Ing. Zdenka Cardová

Hlediskem pro účtování a vykazování dohadných účtů je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování známy jejich

  • účel (věcný titul, k němuž se vztahují) a

  • období, kterých se týkají,

ale (na rozdíl od účtů časového rozlišení) není známa přesná částka.

Do konce účetního období 2002 se dohadné účty aktivní vykazovaly v rozvaze na straně aktiv spolu s aktivními účty časového rozlišení v oddíle: „Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv“ a dohadné účty pasivní na straně pasiv spolu s pasivními účty časového rozlišení v oddíle: „Ostatní pasiva – přechodné účty pasiv“.

Od účetního období 2003 se dohadné účty aktiv vykazují jako samostatné položky na samostatných řádcích v dlouhodobých pohledávkách (jestliže očekávaná splatnost je delší než jeden rok) nebo v krátkodobých pohledávkách (jestliže očekávaná splatnost je jeden rok a kratší). Obdobně dohadné účty pasiv jsou uvedeny na samostatných řádcích v dlouhodobých i krátkodobých závazcích.

Dohadné účty aktivní

Dohadné účty aktivní zahrnují částky pohledávek stanovené například podle smluv, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

Například:

  • pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady,

  • výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, respektive toto bankovní vyúčtování bylo chybné,

  • odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků.

Výše uvedené případy se vyúčtují se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 64 – Jiné provozní výnosy nebo 66 – Finanční výnosy.

Dohadná pohledávka za pojišťovnou se ruší v okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, a zaúčtuje se pohledávka ve skutečné výši. Rozdíl mezi odhadnutou a skutečnou výší se účtuje ve prospěch výnosů (případně nákladů) běžného roku.

Účetně je však možno postupovat i tak, že v okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, zaúčtuje skutečnou pohledávku ve prospěch výnosů a současně dohadnou pohledávku zruší.

Příklad

Pojišťovna nepotvrdila do konce běžného účetního období konečnou výši náhrady pojistné události. Podle odhadu byla stanovena výše na 100.000 Kč. Pojišťovna v příštím období vyúčtovala a uhradila 98.000 Kč.

       
Účetní případ MD D
Odhadnutá výše náhrady od pojišťovny za pojistnou událost v běžném období 100.000 388 648
Následující účetní období:
Zúčtování na základě vyúčtování pojišťovny 98.000 378 388
Zúčtování rozdílu (dohadná položka byla vyšší než skutečně přiznaná náhrada od pojišťovny)
2.000

648

388
Příjem náhrady na běžný účet 98.000 221

V interním předpise je vhodné stanovit nejen konkrétní tituly dohadných položek, ale i rozhodnout o jejich účtování v běžném roce i v roce následujícím, tj.

  • zda se dohadné položky stornují a o přijatých dokladech se účtuje obvyklým způsobem, nebo

  • zda se dohadná položka ponechá a v okamžiku přijetí dokladu je dohadná položka souvztažným účtem a upraví se pouze rozdíl mezi odhadem a skutečností (jak je uvedeno v příkladu).

Dohadné účty pasivní

Dohadné účty pasivní představují částky závazků stanovené například podle smluv, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

Příklad

Nevyfakturované dodávky za služby

                 
Účetní případ MD D
Nevyfakturované dodávky za služby (odhad) – běžné období 150.000 518 389
Následující období – zúčtování dohadného závazku:
1. Varianta
a) Storno dohadného závazku 150.000 389 518
b) Vyúčtování služby a závazku ve skutečné výši 151.000 518 321
2. Varianta
a) Vyúčtování služby a závazku ve výši odhadu 150.000 389 321
b) Doúčtování rozdílu (odhad byl nižší než skutečnost) 1.000 518 321

V interním předpise je:

  • třeba stanovit konkrétní tituly dohadných položek;

  • třeba rozhodnout o jejich účtování v běžném roce i v roce následujícím:

    zda se dohadné položky stornují a o přijatých dokladech se účtuje obvyklým způsobem, nebo zda se dohadná položka ponechá a v okamžiku přijetí dokladu je dohadná položka souvztažným účtem a upraví se pouze rozdíl mezi odhadem a skutečností;

  • možno interně rozhodnout (pokud účetní jednotka sleduje měsíční výsledek hospodaření) i o účtování

Nahrávám...
Nahrávám...