č. 937/2006 Sb. NSS, Daňové řízení: doměření daně; rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek
č. 937/2006 Sb. NSS
Daňové řízení: doměření daně; rozsah přezkumu rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek
k § 15, § 16 a § 50 odst. 3 a odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
I. Není-li zahájena a provedena daňová kontrola při zachování všech práv, která daňovému subjektu garantuje § 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze daňovému subjektu daň doměřit pouze na základě výsledků získaných při místním šetření.
II. Je-li daňovému subjektu stanovena daň pomocí pomůcek, pak postup podle § 50 odst. 5 daňového řádu již neumožňuje odvolacímu orgánu doplňovat odvolací řízení tak, že uloží správci daně odstranit vady jeho řízení, které správce daně vzal za rozhodné pro stanovení daně za užití pomůcek.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2005, čj. 1 Afs 70/2004-80)
Prejudikatura: ad II. srov. opačně č. 290/2004 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost T. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad pro Prahu 5 stanovil žalobkyni dodatečným platebním výměrem daň z příjmů právnických osob za rok 1996 ve výši 53 430 Kč.
Žalovaný dne 18. 7. 2001 odvolání žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného následně žalobkyně brojila žalobou, kterou Městský soud v Praze dne 9. 1. 2004 zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že právo na provedení místního šetření má správce daně, aniž by zároveň zahajoval daňovou kontrolu. Pokud správce daně doměří daň, může tak učinit na základě vlastního zjištění a je nerozhodné, zda toto zjištění vzešlo z místního šetření, nebo z daňové kontroly. Podle § 31 odst. 9 daňového řádu prokazuje daňový subjekt všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání či hlášení nebo k nimž byl správcem daně vyzván. Pokud tak neučiní, je správce daně oprávněn stanovit daň s použitím pomůcek. K postupu odvolacího orgánu, který rozhoduje o dani stanovené s použitím pomůcek, soud uvedl, že rozsah přezkumu v odvolacím řízení je omezen, neboť odvolací orgán zkoumá dle § 50 odst. 5 d. ř. pouze podmínky pro stanovení daně tímto způsobem. Takto vymezený rozsah přezkumu však nevylučuje použití § 50 odst. 3 d. ř. Během odvolacího řízení je odvolací orgán oprávněn podle tohoto ustanovení rovněž řízení doplňovat či odstraňovat vady řízení, popřípadě uložit odstranění vad správci daně prvého stupně; takové doplnění však musí směřovat pouze k přezkoumání, zda jsou dodrženy zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek Městského soudu v Praze kasační stížností, ve které předně namítala, že správce daně postupoval nesprávně, jestliže místním šetřením prověřoval základ daně a daň a poté doměřil daň za použití pomůcek: místní šetření je totiž institut, který k takovému účelu neslouží. Pokud správce daně přistoupí k prověřování základu daně a daně, musí tak učinit prostřednictvím daňové kontroly, která zajišťuje práva daňového subjektu ve větším rozsahu. O místním šetření se…
