§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

2.3.75

§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – definice závislé práce

  • § 3 – nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích

  • § 76 – dohoda o pracovní činnosti

  • § 77 – společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • § 77a – informování o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • § 87a – rozvržení pracovní doby zaměstnancem

  • § 138 – odměna z dohody

  • § 155 – cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • § 313 – potvrzení o zaměstnání

  • § 317 – výkon práce na dálku

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 34 – zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky

  • § 1998 – výpověď jako jeden ze způsobů zániku závazků

  • § 2001 a násl. – odstoupení od smlouvy

  • § 2401 – odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP)

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 25 odst. 3 – právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání

  • § 136 – povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci

  • § 147ba – oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči místně příslušné OSSZ

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 12 a 25 – přestupky mj. na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 443/2024 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

• Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů

 NahoruRozsah práce

Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být podle § 75 ZP větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec může samozřejmě uzavřít dohodu o provedení práce souběžně či jindy během kalendářního roku s jiným zaměstnavatelem, přičemž ve vztahu ke každé takové dohodě (zaměstnavateli) se maximální rozsah práce posuzuje zvlášť.

Důležité je, že 300 hodinami v kalendářním roce je omezen toliko faktický výkon práce. Doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP (např. doba překážek v práci na straně zaměstnance nebo doba čerpání dovolené) se totiž do uvedeného rozsahu práce nezapočítávají (viz příklad dále).

Protože maximální rozsah práce u dohody o provedení práce je poměřován vždy s kalendářním rokem, není vyloučeno, že v době jejího trvání odpracuje zaměstnanec více než 300 hodin (viz níže Příklady a Upozornění na nejčastější chyby).

AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů se svého času zabývala otázkou, jak pravidlo o maximálním možném rozsahu práce konané na základě dohody o provedení práce nahlížet v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ze zaměstnavatele A na zaměstnavatele B). Dle názoru AKV je nutné při řešení uvedené situace vycházet z toho, jestli v okamžiku přechodu práv a povinností trval nebo netrval pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce k zaměstnavateli A. Pokud by k přechodu práv a povinností došlo až po skončení takového pracovněprávního vztahu, není možné hodiny odpracované zaměstnancem na základě dohod o provedení práce sčítat, protože jde o pracovněprávní vztahy ke dvěma různým zaměstnavatelům. Kdyby ale přechod práv a povinností nastal ještě v době trvání této dohody, je třeba nahlížet na tento případ jako na více dohod o provedení práce ke stejnému zaměstnavateli (zaměstnavateli B) a tím pádem i sečíst hodiny odpracované zaměstnancem pro účely maximálního rozsahu za kalendářní rok. Nehraje přitom roli to, že některé z těchto hodin odpracoval zaměstnanec fakticky pro zaměstnavatele A.

 NahoruObsahové náležitosti

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Musí z ní být tedy patrné, které práce má zaměstnanec konat (bližší označení sjednaných prací je pak předmětem informační povinnosti zaměstnavatele dle § 77a ZP) a doba trvání dohody o provedení práce. Tou nutno rozumět jak dobu určitou, tak dobu neurčitou, i když se dohoda o provedení práce uzavírá zpravidla s časovým omezením.

Logicky bývá v dohodě o provedení práce sjednávána ještě odměna dle § 138 ZP, předpokládaný rozsah této práce (lze ho vymezit též jako maximální limit připuštěný zákonem – viz výše), případně místo výkonu práce a způsoby zrušení dohody.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Od 1. ledna 2012 byl navýšen maximální rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce, a to ze 150 hodin na 300 hodin v kalendářním roce. S rozšířením rozsahu práce v rámci dohody o provedení práce souvisely ale též změny v oblasti pojistných systémů. Také zaměstnanci činní na základě této dohody mohou být za určitých podmínek účastni nemocenského a rovněž tak zdravotního a důchodového pojištění. V důsledku novely zákona o nemocenském pojištění ke stejnému datu platí dle jeho ustanovení § 7a ZNP, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP (výkon zaměstnání v České republice, případně ve výjimečných případech v cizině) a byl jim v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (i pokud tohoto příjmu dosáhli na základě více dohod o provedení práce k jednomu a témuž zaměstnavateli).

Od 1. 1. 2015

Novelou zákona o inspekci práce došlo od 1. 1. 2015 k zavedení specifické skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokuta až do výše 2 000 000 Kč hrozí nově zaměstnavateli v případě, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený maximální rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (do 31. 12. 2014 nemohl být za uvedené porušení zaměstnavatel postižen).

Současně byla na stejnou výši zpřísněna pokuta za porušení povinností týkajících se vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (do 31. 12. 2014 "pouze" do výše 300 000 Kč), tedy i dohody o provedení práce.

Od 1. 10. 2023

Mezi povinné obsahové náležitosti dohody o provedení práce přibyly formálně sjednané práce. Je logické, že jejich vymezení bylo předmětem uvedené dohody vždy.

K úpravě došlo také co do maximálního rozsahu práce konané na základě dohody o provedení práce. První změna je formulační v tom smyslu, že maximální rozsah práce není tím, na který se dohoda uzavírá, ale tím, kterým je omezen výkon práce jako takový. Druhá změna spočívá v doplnění pravidla, že se do tohoto rozsahu práce nezapočítávají doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP (např. překážky v práci na straně zaměstnance, čerpání dovolené apod.). Limit se tak vztahuje výhradně na fakticky konanou práci.

Od 1. 7. 2024

Ačkoliv tato změna nemá primárně pracovněprávní charakter a do obsahu § 75 ZP se sama o sobě nepromítla, je vhodné upozornit na to, že od uvedeného data má zaměstnavatel při zaměstnávání fyzických osob na základě dohody o provedení práce novou oznamovací povinnost. Dle nově vloženého § 9a zákona č. 589/1992 Sb., pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ) na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě zákonem požadované údaje o těchto zaměstnancích, konkrétně:

• jméno a příjmení,

• rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

• název zdravotní pojišťovny zaměstnance,

• datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a

• výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval (u příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo).

Oznamovací povinnost se týká všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, bez ohledu na to, zdali výše jejich příjmu ve sledovaném kalendářním měsíci dosáhla částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, nebo ne.

Na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení…