č. 4670/2025 Sb. NSS, Rozšířený senát: kontrolní postupy; běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně
č. 4670/2025 Sb. NSS
Rozšířený senát: kontrolní postupy; běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně
k § 148 odst. 5 daňového řádu
I. Jestliže postup k odstranění pochybností (daňová kontrola) nevede ke svému cíli ve lhůtě pro stanovení daně (§ 148 odst. 5 daňového řádu), a neskončí proto zákonem předpokládaným a žádoucím způsobem, tedy pravomocným stanovením daně, nelze po uplynutí prekluzivní lhůty daňovému subjektu daň v rámci daňového řízení stanovit.
II. Lhůta pro stanovení daně dle § 148 odst. 5 daňového řádu se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím této lhůty došlo k podání dodatečného daňového tvrzení na nižší daň. Daňové orgány mohou v takto prodloužené roční lhůtě provádět kontrolní postupy, jež se nemusí omezovat pouze na důvody, které vedly daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení. Daňové orgány jsou však omezeny co do výše tvrzené daně, tj. výsledná daň stanovená na základě podaného dodatečného tvrzení nemůže být vyšší než poslední známá daň.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2025, čj. 1 Afs 231/2022-44)
Prejudikatura: č. 689/2005 Sb. NSS. č. 1438/2008 Sb. NSS, č. 1487/2008 Sb. NSS, č. 1778/2009 Sb. NSS, č. 2137/2010 Sb., č. 2345/2011 Sb. NSS, č. 3510/2017 Sb. NSS, č. 3820/2019 Sb. NSS, č. 4189/2021 Sb. NSS, č. 4242/2021 Sb. NSS, č. 4351/2022 Sb. NSS, č. 4454/2023 Sb. NSS, č. 4468/2023 Sb. NSS, č. 4490/2023 Sb. NSS, č. 4517/2023 Sb. NSS, č. 4543/2024 Sb. NSS a č. 4581/2024 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 115/2002 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 92/01) a č. 39/2011 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 3244/09).
Věc: Společnost JASA trans, s. r. o., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalovaného.
Předmětem sporu byl úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2012 a únor 2013. Žalobkyně nerozporovala otázku počátku doby úročení, stejně tak částku, z níž byl úrok počítán (výši nadměrného odpočtu) ani výši úrokové sazby. Sporným činila konec doby úročení a postup správce daně při vyměření uplatněných nadměrných odpočtů za situace, kdy při prověřování jejich správnosti došlo k uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu.
V přiznáních k DPH uplatnila žalobkyně za zdaňovací období březen 2012 nadměrný odpočet na DPH ve výši 1 383 526 Kč, za zdaňovací období únor 2013 nadměrný odpočet ve výši 94 018 Kč. Na základě postupu k odstranění pochybností správce daně a žalovaný uplatněný odpočet neuznali a platebními výměry byla žalobkyni za obě zdaňovací období stanovena vlastní daňová povinnost (za zdaňovací období březen 2012 daň ve výši 12 682 397 Kč, za zdaňovací období únor 2013 daň ve výši 623 157 Kč).
Rozsudkem ze dne 30. 3. 2016, čj. 46 Af 12/2015-47, Krajský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2017, čj. 1 Afs 87/2016-45. Žalovaný následně v návaznosti na závazné právní názory soudů provedl doplnění odvolacího řízení, jehož…
