č. 4123/2021 Sb. NSS, Daňové řízení: ochrana před nečinností; (ne)vyčerpání prostředků k nápravě v daňovém řízení
č. 4123/2021 Sb. NSS
Daňové řízení: ochrana před nečinností; (ne)vyčerpání prostředků k nápravě v daňovém řízení
k § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění k 25. 6. 2018 (v textu jen „daňový řád“)
k § 85 soudního řádu správního
Je-li správce daně v prodlení s úkony v oblasti placení daní, představuje podnět podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je nutno vyčerpat před podáním zásahové žaloby.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2020, čj. 7 Afs 198/2020-20)
Prejudikatura: č. 735/2006 Sb. NSS, č. 1476/2008 Sb. NSS, č. 3686/2018 Sb. NSS.
Věc: EKO Logistics s. r. o. proti Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně podala dne 8. 6. 2018 u Krajského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, kterou se domáhala, aby žalovaný zaevidoval na její osobní daňový účet část daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za říjen 2012 a související úrok z neoprávněného jednání správce daně, a to do 14 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedla, že před podáním žaloby nevyčerpala žádné prostředky obrany v daňovém řízení, neboť se řídila právním názorem vysloveným v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, čj. 1 Afs 58/2017-42.
Krajský soud žalobu odmítl usnesením ze dne 23. 6. 2020, čj. 55 Af 19/2018-18. Zdůraznil, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má subsidiární charakter, přičemž tato subsidiarita má dvojí charakter. Jednak se žalobce může domáhat ochrany u soudu teprve poté, co před správními orgány marně vyčerpá jemu dostupné prostředky nápravy situace, pro niž žádá poskytnout soudní ochranu, jednak mají před zásahovou žalobou přednost ostatní žalobní typy.
V posuzovaném případě žalobkyně dle krajského soudu před podáním zásahové žaloby nevyčerpala prostředky ochrany svých práv dostupné před správními orgány dle daňového řádu. Domáhala-li se zaevidování části nadměrného odpočtu na DPH na její osobní daňový účet, pak měla možnost podat proti postupu (nečinnosti) žalovaného námitku podle § 159 daňového řádu, případně podnět podle § 38 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Z hlediska posuzování přípustnosti zásahové žaloby je nerozhodné, že námitka není pro účely řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu řádným opravným prostředkem ve vztahu k exekučnímu příkazu. Ustanovení § 85 s. ř. s. neomezuje povinnost vyčerpat před podáním zásahové žaloby dostupné prostředky nápravy na řádné opravné prostředky, nýbrž užívá širší pojem „právní prostředky, jimiž se lze domáhat ochrany nebo nápravy. Současně se námitka podle § 159 daňového řádu významně liší od stížnosti podle § 261 téhož zákona. Jde o nárokový procesní prostředek, jehož prostřednictvím lze zjednat nápravu ve věci úkonů správce daně při placení daní. Pokud jde o úrok z neoprávněného jednání správce daně, pak se žalobkyně měla bránit proti jeho nezaevidování v souladu s § 254 odst. 5 daňového řádu námitkou, která je nástrojem „zprocesnění“ zásahu…
