č. 3754/2018 Sb. NSS, Kompetenční spory: smlouva mezi výrobcem elektřiny a provozovatelem distribuční soustavy k § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.
č. 3754/2018 Sb. NSS
Kompetenční spory: smlouva mezi výrobcem elektřiny a provozovatelem distribuční soustavy k § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.
k § 17 odst. 7 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném ke dni 10. 11. 2016
Příslušným k rozhodnutí ve sporu o uzavření smlouvy mezi výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje a provozovatelem distribuční soustavy je Energetický regulační úřad.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 21. 3. 2018, čj. Konf 46/2017-18)
Prejudikatura: č. 2275/2011 Sb. NSS.
Věc: Spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 8, za účasti žalobkyně společnosti s ručením omezeným RWM Energo a žalované akciové společnosti OTE, o platnost smlouvy.
Žalobkyně je držitelem licence na výrobu elektřiny. Žalovaná je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání jsou činnosti operátora trhu, které vykonává na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně se domnívala, že na žalovanou přešla práva a povinnosti společnosti E.ON Distribuce, a. s. (dále jen „E.ON“), s níž uzavřela smlouvu o připojení zařízení výrobce elektřiny k distribuční síti.
Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 domáhala zaplacení částky 13 124 566,82 Kč s příslušenstvím jako rozdílu mezi cenou, kterou by žalobkyně obdržela za uskutečněné dodávky elektřiny pro výrobnu uvedenou do provozu v roce 2010 a cenou, kterou obdržela pro výrobnu uvedenou do provozu v roce 2011, a to za období od prosince 2010 do prosince 2011.
Žalobkyně se domnívala, že splnila všechny podmínky pro přiznání podpory na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen pro výrobnu uvedenou do provozu v roce 2010, společnost E.ON s ní však odmítla uzavřít smlouvu za podmínek stanovených pro výrobnu uvedenou do provozu v roce 2010.
Připojení do distribuční soustavy nebylo dle žalobkyně jednou z podmínek pro udělení výkupních cen dle roku 2010. Právní názor Energetického regulačního úřadu, který tento výklad nesdílí, je v rozporu s principy uvedenými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2009, čj. 7 As 32/2009-69. Bod 1.9 Cenového rozhodnutí č. 4/2009, který stanovuje den uvedení výrobny do provozu, je nutné vykládat ústavně konformním způsobem. Den uvedení do provozu musí dle žalobkyně znamenat den, kdy začne vyrábět elektřinu, nikoliv vázat tento okamžik na úkon třetí osoby. Takový výklad by totiž znamenal omezení jejího vlastnického práva. Proto se žalobkyně domnívá, že materiálně podmínku připojení splnila.
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 10. 11. 2016 řízení zastavil (výrok I.), s tím, že po právní moci bude věc postoupena Energetickému regulačnímu úřadu (výrok II.) V odůvodnění uvedl, že věc…
